V Česku se zvedla vlna odporu, že jste výsledky svého bádání uspěchal. Podle názoru historiků či literárních vědců jste měli se zveřejněním výzkumu ještě počkat a dostatečně si ověřit fakta.
O příběhu Ivy Militké a letce Miroslava Dvořáčka, jenž se po udání ocitl na třináct let ve vězení, jsem se dozvěděl začátkem tohoto roku. Od jara jsem na tom případu pracoval, hledal archivní materiály, pamětníky a navazoval s nimi kontakt.
Jak jsem postupně byl nucen "vykládat karty na stůl", tak stále více lidí vědělo, na čem pracuji. Ocitl jsem se pod velkým tlakem případ zveřejnit. Zároveň jsem ale narazil na určitý strop mého bádání – hlavní protagonisté příčin zatčení Miroslava Dvořáčka nepromluvili. Jednoho ranila mozková mrtvice (Dvořáček – pozn. aut.), ten druhý zase mlčel (Milan Kundera – pozn. aut.).
Přijal jsem tedy nabídku publikovat dosavadní poznatky ve velkém nákladu a širšímu publiku přístupné formě.
O CO V KAUZE JDE?Badatel Adam Hradilek zveřejnil ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů dokument, z něhož vyplývá, že Milan Kundera udal jako předák vysokoškolských kolejí 14. 3. 1950 letce a agenta západní rozvědky Miroslava Dvořáčka. |
Opravdu dlouho jsem zvažoval, zda je morální zveřejnit příběh o příčinách zatčení letce Dvořáčka, jenž požádal o pomoc studentku Ivu Militkou. Nakonec jsem to udělal proto, že to pomůže vyjasnit slepá místa v historii a přispěje k diskusi o poválečném vývoji v Československu.
Iva Militká je však vaše příbuzná...
Od počátku jsem to nezapíral. Přes půl století staré události ji nikdy nepřestaly trápit. Proto se chtěla dozvědět, co se v roce 1950 opravdu stalo. Žila v přesvědčení, že za zatčení Miroslava Dvořáčka může svou neopatrností ona.
V textu, který vyšel v týdeníku Respekt, byl upřednostněn příběh Milana Kundery, jenž je sice nejznámější, ale nikoliv jedinou postavou celé mozaiky jednotlivých aktérů i jejich motivace k Dvořáčkovu udání.
Proč jste při kontaktování Milana Kundery nebyl konkrétní a zeptal se ho faxem jen na to, zda si vzpomíná na události na vysokoškolských kolejích v roce 1950?
Při komunikaci s pamětníky nikdy předem neodhaluji veškeré informace, které jsem shromáždil. Vždy dbám na autenticitu výpovědi pamětníků. Proto jsem ani při prvním kontaktu Milana Kundery neuvedl všechny detaily, které by mohly ovlivnit jeho výpověď. Fax byl zároveň natolik konkrétní, aby z něj Milan Kundera pochopil, o jakou kauzu se jedná.
Literární historik Zdeněk Pešat tvrdí, že Dvořáčka neudal Kundera, ale Miroslav Dlask, jenž se k tomu Pešatovi přiznal s tím, že chtěl ochránit svou přítelkyni Ivu Militkou před policejním postihem.
Jsem vděčný za jakékoliv další svědectví, které se objeví. To od pana Pešata je zajímavé, ale v rozporu s jiným svědectvím, podpořeným archivními materiály. Nejdůležitější svědek Milan Kundera svou roli však neobjasnil.
