Ta důležitá věta zní: "Účastníci prvního, druhého a třetího odboje, kteří bojovali za vznik, obnovu či zachování demokratického státu a principům demokracie zůstali věrni, se zasloužili o demokratický stát a zasluhují si poděkování, obdiv a úctu."
V čem je návrh "zákona o zásluhách demokratického odboje", sepsaný lidoveckým poslancem Josefem Janečkem, tak převratný?
Vůbec poprvé by se díky němu v českém právním řádu objevil jinak běžně užívaný historický termín "třetí odboj" – tedy odboj proti komunistickému režimu.
A jeho aktéři se ocitnou na stejné úrovni jako legionáři z doby první světové války či účastníci protinacistického odboje.
"Je to důležité kvůli lidem, kteří celý život byli perzekvováni a do škol místo nich chodili o boji za svobodu mluvit udavači," říká Janeček.
Jeho poslední aktivita, kterou už podpořili i jednotliví poslanci z ostatních demokratických stran ve Sněmovně, míří totiž ke stejnému cíli jako jeho jarní návrh.
Tehdy Janeček navrhoval, aby odbojáři, kteří sice za druhé světové války bojovali proti nacismu, ale pak se dali do služeb komunistického režimu, přišli o své výhody – například i finanční. O návrhu bude Sněmovna teprve hlasovat, už na jaře však vzbudil velmi živou diskusi.
A ta se dá očekávat i tentokrát: "Konečně se snad termín třetí odboj ocitne v nějakém zákoně," doufá předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová. "A přitom nemusí nikoho urazit."
Bývalý ústavní soudce Vojtěch Cepl upozorňuje i na úskalí: "Z právního hlediska je to nesmysl. Zákony jsou pravidla lidského chování. A dojem, že každou věc, kterou považujeme za důležitou, lze jen tak napsat do zákona, je omyl."
