Náhlý otřes horniny v hloubce osm set metrů pod zemí a následný zával chodeb zaskočil ve čtvrtek časně ráno desítky horníků Dolu Doubrava v Orlové.
Nejhůř na tom bylo sedmadvacet mužů, z toho pětadvacet Poláků, kteří pracovali přímo v místě otřesu a nejbližším okolí. "Bylo to strašné, tlaková vlna mě vymrštila do vzduchu a po dopadu na zem jsem na chvíli ztratil vědomí," říká jeden z polských horníků, který si nepřeje zveřejnit jméno.
Je jedním ze šesti mužů, kteří skončili s pohmožděninami, otřesem mozku nebo zlomeninami v nemocnicích na Karvinsku. Přesto je vděčný, že nedopadl hůř. Jeho dvaačtyřicetiletý kolega zemřel. Další dva dopravil vrtulník s vážnějším zraněním do fakultní nemocnice v Ostravě. Záchranáři je vytáhli na povrch téměř až po deseti hodinách od závalu.
"Situace v dole byla velmi komplikovaná. V chodbách, které byly původně šest metrů široké a asi tři metry vysoké, zbyly po otřesu jen úzké skuliny v kamení," líčí lékař Radim Koukal, který sfáral do dolu spolu s prvními četami báňských záchranářů, ale k pacientům se dostal až mnohem později.
|
Celý život prolétl hlavou horníka Jaroslava Lauronce při otřesu v dolu Doubrava. "Ozvala se strašná rána a tlaková vlna mě přitiskla ke stěně. Měl jsem strach o život a myslel na rodinu," popsal ranní události horník, který se pak stres pokusil zahnat v nedaleké restauraci. |
Pro záchranáře bylo obtížné dostat se ke čtyřem uvězněným horníkům, z nichž jeden už nežil. Museli prolézat úzkými chodbami i s vybavením, které vážilo několik desítek kilogramů, a dýchat přitom horký, vlhký vzduch se zvýšeným obsahem metanu i kysličníku uhličitého. Stejně obtížně pak bylo dostat zraněné ven.
"Po akci to na povrchu vypadalo jako v polním lazaretu. Záchranáři byli tak dehydrovaní, že seděli pod stromy a vedle nich stály stojany s infúzními roztoky, kterými jsme se je snažili zavodnit," líčí lékař.
Technický ředitel firmy Karbon Invest, kam patří i důlní společnost OKD, Jan Matula uvedl, že k důlnímu otřesu došlo v porubu, který byl už téměř zcela vytěžený. "Zatím nevíme, jestli toto pracoviště znovu otevřeme," uvedl.
Otřes považují někteří lidé za nejsilnější v historii Dolu Doubrava. Matula ani šéfové dolu to ale zatím nepotvrdili. "Sílu otřesu i škody šetří odborná komise."
|
V podzemí Ostravsko-karvinských dolů od začátku roku zemřeli už dva horníci. V polovině dubna nepřežil zavalení také v dole Doubrava pětačtyřicetiletý horník. V polovině února na následky vážného zranění hlavy zemřel v dole ČSA na Karvinsku pětadvacetiletý horník, na kterého spadla část výstuže a rozdrtila mu lebku. |
Polské horníky navštívil v nemocnici polský premiér Leszek Miller, který pobýval v Ostravě. Podle mluvčího OKD se k tomu chystal i český premiér. Jeho ústy ale šéf dolů Viktor Koláček vzkázal, že jde jen o předvolební tah.
Otřesy v dole se nedají předvídat
Musel zemřít člověk, když jsou doly vybaveny moderní technikou, která monitoruje chování horniny v podzemí? Nedalo se tragedii zabránit? Tyto otázky napadaly většinu laiků, kteří sledovali zápas záchranářů o vyproštění mužů uvězněných v závalu po důlním otřesu.
Šéfové dolů i odborníci na geomechaniku shodně tvrdí, že důlní otřes patří i přes pokrok ve vědě stále k těm jevům, na jejichž předpověď je člověk zatím krátký.
"Děláme řadu bezpečnostních opatření a situaci sledujeme, ale předvídat důlní otřesy nedokážeme," uvedl technický ředitel společnosti, které doly patří, Jan Matula. "Je to komplikované, ale poznání tohoto jevu opravdu není na takové úrovni, abychom ho dokázali předvídat," potvrzuje odborník na geomechaniku z Technické univerzity-Vysoké školy báňské Vladimír Petroš.
Jak vlastně otřes vzniká? "Vlivem hornické činnosti a napětí, které se vytváří v zemské kůře, dochází k akumulaci energie, která se za určitých podmínek uvolní. Začnou se šířit seizmické vzruchy, začne se chvět horský masiv a to se pak přenáší na důlní díla. Při otřesu obvykle dojde k větší či menší deformaci důlních děl," vysvětluje.
|
Otřes země nahnal lidem strach |
|
S Lýdií Kvasnicovou se v noci posunula kuchyňská lavice, s její sousedkou "pochodovalo" křeslo a spadl jí obraz. Obě ženy, které žijí v cihlových domcích poblíž Dolu Doubrava, okamžitě utíkaly budit své spící manžely. Bylo čtvrt na čtyři. "Jendo, zemětřesení!" volala na manžela vyděšená paní Kvasnicová. Muž, který dlouhá léta fáral, jí však klidně odpověděl: "To je jen důlní otřes." "Bydlíme tu už přes dvacet let a otřesů jsme zažili spoustu, každou chvíli nějaký. Ale žádný nebyl tak silný, jako tenhle. Poprvé jsem měla opravdu strach," líčí osmapadesátiletá Kvasnicová. Stejně vyděsilo noční chvění i její pětadvacetiletou neteř, která bydlí asi o sto metrů dál. "Vzbudilo nás to. Třepal se celý domek. V koupelně se dokonce vylila voda z vaničky. Mysleli jsme, že je zemětřesení, a to přímo pod námi. Ze strachu jsme pak nemohli usnout," popisuje Kateřina Kupcová. Půdní otřesy zaznamenali lidé v okruhu nejméně dvaceti kilometrů. "Zřetelně jsem cítil, jako by mi někdo zatřásl postelí ze strany na stranu. Tento pocit, který jsem dosud nezažil, mě vzbudil mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní. Poslouchal jsem, jestli nejsou ptáci neklidní nebo neštěkají psi, neboť jsem slyšel, že dokáží vycítit přírodní jevy. Ale protože se nic zvláštního nedělo, zase jsem brzy usnul," popisuje noční zážitek Lubomír Bašniar z Ostravy-Poruby. Mnozí čtenáři svěřili své poznatky zpravodajskému serveru v diskusi k článku . Většina ucítila silný záchvěv a pak pozorovala, jak skřípají a praskají skříně, cinkají sklenice, hýbá se nábytek i věci. "Volala jsem na policii, potvrdili mi, že také jim se houpou lustry," uvedla čtenářka z Karviné. |
|
Tragická důlní neštěstí v Česku od roku 1990 | |
|
18.10.1990 |
Důl 1. máj v Karviné - výbuch a s následný požár - 30 obětí |
|
8.1.1992 |
Důl Doubrava na Karvinsku - horský otřes - 2 oběti |
|
7.11.1995 |
Důl Dukla v Havířově-Suché - důlní inženýr se otrávil metanem |
|
5.4.1997 |
Důl Tuchlovice na Kladensku - po vdechnutí toxického plynu při zásahu zahynuli dva členové báňští záchranáři |
|
29.11.1998 |
Závod Jan-Karel dolu ČSA v Ostravě - při nehodě během prohlídky uzavřených překopů zemřeli tři lidé |
|
29.11.2001 |
Důl Schöller u Kladna - po výbuchu směsi metanu se vzduchem zemřeli 3 lidé, 1 člověk zemřel později v nemocnici |
|
17.1.2002 |
Důl Centrum Záluží u Mostu - jeden horník zahynul při závalu |
| únor 2002 | Důl ČSA - na jednoho horníka spadla část výstuže, byl na místě mrtev |
| 11.4.2002 | Důl ČSA - jeden horník zemřel poté, co ho zavalilo nadloží |
|
Největší důlní neštěstí v Česku | |
|
1892 |
Důl Marie u Příbrami - při požáru zemřelo 319 lidí |
|
1934 |
Důl Nelson III v podkrušnohorském uhelném revíru - při výbuchu důlního plynu zemřelo 142 lidí |
|
1961 |
Důl Dukla v Havířově - při požáru zemřelo 108 lidí |
|
zdroj:iDNES | |
 V dole Doubrava na Karvinsku ranní zával uvěznil čtyři horníky. Jeden polský dělník neštěstí nepřežil. Další tři jeho krajani byli těžce zraněni. Na snímku sanitka odváží jednoho ze zraněných dělníků. (13.6.2002) |
 V dole Doubrava na Karvinsku ranní zával uvěznil čtyři horníky. Jeden polský dělník neštěstí nepřežil. Další tři jeho krajani byli těžce zraněni. Na snímku se báňští záchranáři chystají do akce. (13.6.2002) |
