Volby v roce 2002 jsou ještě daleko, ale osobní spory, které dominují léta české politické scéně, propukají se stále větší intenzitou. Máte i vy podobné spory s dalšími politiky?
V politice se osobním sporům nevyhnete. Snažím se k tomu ale přistupovat profesionálně.
Jak hluboké jsou osobní spory rozdělující českou politiku?
Dost hluboké a sami někteří politici k tomu přispívají agresivitou svých výpadů. To si pak těžko sednou spolu ke stolu a jednají. Například Miloš Zeman uráží každého na potkání, a pak je lidsky velmi problematické s takovým člověkem jednat. Já se snažím prosazovat jiný styl. Myslím, že nikdo neslyšel, že jsem někoho osobně urážela.
Udělala byste to ve vyhrocené situaci?
Není mi to vlastní, a když někdo urazí mne, tak už nemám chuť a zájem s tím člověkem jednat. Připadá mi hloupé klesnout třeba na úroveň výroků Miloše Zemana.
Někteří vaši kritici říkají, že jste politicky naivní. Není právě to důkaz vaší politické naivity, že chcete jednat slušně i s neslušným člověkem?
To není politická naivita. Politika by se měla změnit, a ne, že bych já na to měla přistupovat.
Navenek vystupujete tvrdě a razantně. Je to tedy jenom taková hra?
V politice je potřebné s nějakým důrazem prosazovat své názory. Razance a slušnost mohou jít dohromady.
Jste razantní vždy, i v soukromí? Nebo se kvůli politice jenom předvádíte?
To by museli říct moji blízcí. Já mám více tváří.
Vy jednáte dál i s člověkem, který vás urazí?
Je to práce a do práce nemá člověk promítat osobní vztahy. Přesto, že toho člověka nemám ráda, nesouhlasím s ním, neuznávám ho, urazil mne, jednám tak, aby to na mně nebylo vidět.
Tak to zkusme konkrétně. Jaké jsou vaše osobní vztahy s Milošem Zemanem?
Mluvili jsme spolu jenom několikrát, nikdy ne osobně, mezi čtyřma očima či déle. Jeho styl politiky je pokleslý. Byl doposud úspěšný, ale pokleslý.
Co Václav Klaus? Jsou vaše vztahy horší od doby, co jste vystoupila z ODS? Nejsou. Já jsem měla léta letoucí s Václavem Klausem názorové spory. Byl to setrvalý spor, trvající mnoho let. V řadě věcí s Klausem nesouhlasím, ale s ním i se Zemanem jsem schopna jednat.
Jak jste ke Klausovi měla blízko, když jste byla členkou ODS?
Sám Václav Klaus říkal, že viděl mezi námi dávno trhlinku. Od samého počátku jsem měla k němu dost daleko. Na začátku jsem jej uznávala jako ekonoma a důvěřovala jsem jeho ekonomickým postojům. Ale jinak jsme měli názorově mnoho sporů.
Jak dlouho jste se vlastně rozhodovala o vystoupení z ODS?
Od té první myšlenky, kdy mne napadlo, zda mohu za takových podmínek v té straně zůstat, až do mého odchodu, to byl měsíc, měsíc a půl.
Za bývalého režimu jste působila i v opozici. Jak dobře jste se znala s Václavem Havlem?
Neznala jsem ho moc dobře. Nejsem původem z Prahy a přišla jsem do disentu z vnějšku až v druhé polovině osmdesátých let, takže jsem nemohla poznat to prostředí důvěrně, včetně Václava Havla. Znala jsem jej z různých akcí a jak jeho, tak řady dalších disidentů jsem si velmi vážila za jejich postoje.
Neznáte se tedy blíž? Nebo se to změnilo?
Ne. Neznáme se nijak blíž.
Jaký si myslíte, že je prezident?
Udělal řadu chyb. Ne všechno, za co se postavil, či lépe řečeno nepostavil, bych hodnotila kladně. Celkově klady přesto jednoznačně převažují.
V čem?
Především v tom, co představuje. Má morální autoritu a integritu, to je podle mne důležitější než naplňování technických kompetencí. Je to prezident, kterého si může člověk vážit. Dějiny zhodnotí Václava Havla jako výjimečného prezidenta. Nastavil určitou laťku, přestože například ve vyrovnání se s minulostí má určitý dluh.
Vyjmenujte ty chyby.
Jeho největší dluh je v tom, na co sám upozorňoval ve svém projevu k 28. říjnu. Tedy, že se společnost nevyrovnala s komunistickou minulostí. Kdo jiný než prezident-disident by na to měl víc tlačit, a v tomto Václav Havel prosazoval pravý opak. Jemu nevadilo, když byl premiérem Marián Čalfa, který se podílel na takzvaném pendrekovém zákoně.
Tím už od samého počátku po revoluci byly sníženy nároky na vyrovnání se s minulostí. Nebyl tak vytvořen dostatečný tlak potrestat zločiny i eventuálně zakázat komunistickou stranu. Na začátku devadesátých let byli jmenováni například i soudci, kteří se předtím podíleli na politických procesech. Na tom má Václav Havel svůj podíl.
Koho si umíte představit jako nového prezidenta?
Prezident by měl být nadstranický a být určitou integrující autoritou ve společnosti. I proto se přikláním k tomu, aby byl volen přímo, a ne hlasováním v parlamentu. Je více jmen, která přicházejí v úvahu.
Která?
Hovoří se o Petru Pithartovi. On je osobou, který by mohla být kandidátem, ale nemělo by to být tak vnímáno ani samotnou Čtyřkoalicí, že je to jenom její kandidát. Měl by být prezidentem všech.
Nominuje Čtyřkoalice Pitharta?
Povedeme debatu, jestli budeme mít jednoho kandidáta, či jich bude několik. Já sama jsem hovořila třeba o Jiřině Šiklové, protože si jí vážím jako člověka a určitě se objeví i další jména.
Co Václav Klaus?
Já si rozhodně nepřeju, aby byl Václav Klaus prezidentem.
Proč?
Nesouhlasím s tím, a proto bych ho nevolila. On je typicky stranickým člověkem, který nemůže sehrát tu roli, kterou společnost potřebuje. Společnost by naopak rozděloval.
Má to být tedy člověk působící mimo politické strany?
Ano. Jsem příznivcem tohoto řešení. Mělo by se o nich hovořit.
Za komunismu jste byla v opozici. Co na to říkali vaši rodiče?
Otec už tehdy nežil a máma to schvalovala.
Byli rodiče členy komunistické strany?
Máma byla členkou, ale v roce 1968 byla vyloučena. Moje postoje proto později schvalovala.
Vy jste se v době, kdy jste byla v disentu, nebála? Byla jste půl roku za svoji činnost i ve vězení. Neměla jste strach?
Neměla jsem strach ze samotného vězení, ale z toho, že už si pak neužiju života.
Bála jste se, že zůstanete ve vězení dlouho?
Mnoho disidentů bylo zavíráno opakovaně, a já jsem si proto také prožila takový vnitřní boj, zda až mne pustí, tak jestli si dál dokážu stát za svými názory, abych dokázala čelit tomuto nebezpečí.
Změnilo vás vězení? Děláte od té doby některé věci jinak?
Byla to pro mne důležitá zkušenost, kterou by možná potřebovala řada jiných lidí.
V té době už jste měla syna, kdo se o něj staral?
Moje máma. Bez ní bych nemohla vystavit syna nebezpečí, že by o něj nebylo postaráno.
Syny už máte dva, ale jste stále svobodná. Necítíte se někdy osamělá?
Ne.
Vy netoužíte po celistvé rodině? Nechcete se vdát?
Pro mne to nebylo nikdy to podstatné, mít na to ten doklad. Nevylučuji ale, že bych to udělala. Pro mne bylo vždy nejdůležitější mít kolem sebe blízké lidi. A to mám i dnes.
O co se zajímají vaši synové?
Staršímu je sedmnáct a zakázal mi, abych o něm mluvila. Cítí se dospělý a chce mluvit sám za sebe. Druhému je deset. Mají naprosto podobné záliby jako jejich vrstevníci.
Hovoříte s tím starším o politice?
Hovořím.
Máte rozdílné názory?
Na mnoho věcí. On hlavně většinu z toho formuluje daleko ostřeji.
V jednom rozhovoru jste řekla, že jste neměla příliš štěstí, pokud jde o podporu vašich životních partnerů. Už se to zlepšilo?
To jsem měla na mysli spíše tu minulost v osmdesátých letech.
Před časem se objevily články o vašem bývalém vztahu s dalším bývalým disidentem, Petrem Cibulkou. Jak to bylo?
Nechci to komentovat. Ani nechci komentovat jeho osobu. Jeho velkou zásluhou je zveřejnění seznamů agentů StB. Nechci to ale komentovat, protože se objevily i jeho útoky vůči mně.
Byl ten vztah kdysi důvěrný?
Nechť si to každý domyslí. Nebudu to dál komentovat. To by nemělo smysl.
Petr Cibulka před lety řekl o prezidentu Havlovi: "Vašku, jsi prase, jsi hovado." Jak jste na to reagovala?
Nejsem příznivcem takovýchto agresivních a vulgárních výroků. Nelíbilo se mi to, ale dobře, že mu prezident pak dal milost.
Hovořila jste s Petrem Cibulkou o té urážce prezidenta podrobněji?
Je to možné. Nesouhlasila jsem s tím.
Podle množství rozhovorů s vámi i vašich článků v médiích zřejmě máte s novináři dobré vztahy?
Mám s novináři korektní vztahy, a není to založeno na nějakých blízkých osobních vztazích. Vůbec ne. Nějaké novináře znám, ale je jich málo. Snažím se ale hodně psát, protože je to součást mé profese. Politik by měl psát a vyjadřovat se takto veřejně.
Vy si nemyslíte, že novináři jsou největšími nepřáteli lidstva, jak to řekl Václav Klaus, nebo, že jsou hnojem, jak tvrdí Miloš Zeman?
Ne, vůbec ne. Taky mne občas popudí, když jsou uveřejněny nepřesné informace, ale na nikoho jsem nepodávala žalobu.
Ovšem o vás kolují i informace, že máte k některým novinářům poměrně blízko. Lépe řečeno, hodně blízko.
Když hovoříte v množném čísle, tak to určitě ne.
A v jednotném čísle?
No comment.
I to je odpověď. Několikrát jste říkala, že se věnujete astrologii. Už jste tam něco vyčetla pro příští volby?
Já nepředpovídám budoucnost, pojímám to jako jednu z psychologických metod, jak lépe porozumět lidem a jejich vlastnostem a temperamentu, tedy nic o volbách. Ani nevěřím, že ve hvězdách se dá něco takového najít.
Zkoumáte pomocí astrologie i sebe?
Samozřejmě.
Co jste vyzkoumala?
No, to vám nemohu říct. Zjistíte své kladné i záporné stránky, věci, kterých se máte vyvarovat.
Řekněte jednu kladnou a jednu zápornou vlastnost, kterou jste tam vypozorovala.
Zjistila jsem, že se někdy rozhoduji příliš impulzivně, a toho se snažím vyvarovat. Kladnou vlastnost si nechám pro sebe. Člověk se nemá vychloubat.
