Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vězni si polovinu trestu odpykají doma, navrhuje ministr Blažek

  14:07aktualizováno  14:07
Ministerstvo spravedlnosti a Vězeňská služba chtějí snížit počet vězňů. Navrhují proto, že by po odpykání poloviny trestu vyměnili trestanci věznici za domácí vězení. Podmíněné propuštění z vězení by v případě přečinů mohlo přijít i po odpykání třetiny trestu.

Pavel Blažek navrhuje, aby si vězni část trestu odseděli doma. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

V současnosti je ve věznicích přes 23 200 odsouzených. Kapacita je přitom 20 700 míst. Poměr počtu vězněných k počtu obyvatel navíc řadí Česko na nejhorší místo v Evropě.

V Česku připadá 230 vězňů na sto tisíc obyvatel. Průměr Evropské unie je přitom kolem 160 a vyspělé státy se dostávají až pod stovku vězňů. Šéf Vězeňské služby Jiří Tregler chce co nejrychleji snížit počet vězňů na 20 tisíc a později až na 17 tisíc.

Pomoci má zejména větší využití alternativních trestů. Ministerstvo spravedlnosti proto připravilo změny zákonů, které to umožní. Nově by odsouzený po odpykání poloviny trestu mohl nastoupit do domácího vězení. Týkalo by se to zejména těch, kteří spáchali přečiny, jakými jsou například viníci dopravních nehod nebo ti, kteří mařili úřední rozhodnutí.

V případě neplatičů alimentů by se ztížila možnost poslat je do vězení. Soudy by ale zároveň měly nové možnosti pro jejich potrestání, jako třeba zákaz řízení motorových vozidel.

V budoucnu už jen dva typy věznic

Změn by se měl dočkat i vlastní vězeňský systém, který by se díky nim měl zjednodušit a přiblížit stavu v Evropské unii. Nově by existovaly  "věznice," kam by patřili odsouzení do věznic s dohledem, dozorem a ostrahou.

Druhým typem by byla "věznice s nejvyšší ostrahou", kde by si odpykávali trest doživotně odsouzení a ti, které soud poslal do věznic se zvýšenou ostrahou.

Podle Treglera by to umožnilo lépe využívat kapacitu věznic i lépe pracovat s vězni. "O každém by rozhodovala komise na základě diagnostického systému. Každý by pak měl individuální program, který by více bránil případné recidivě," řekl šéf Vězeňské služby.

Důvody změn jsou z velké části ekonomické. Stát stojí jeden vězeň přibližně 365 tisíc ročně, tedy tisícikorunu denně. Pokud se podaří využívat alternativní tresty, vedlo by to k významným úsporám. Jen zavedení domácího vězení přineslo v období od 1. ledna 2010 do 30. června 2012 úsporu 73 milionů korun.

Nově by k tomu mohlo přispět i testované využití elektronických náramků. U něj je cena zatím 165 korun za den na jednoho odsouzeného. "To ale počítáme cenu u 25 testovaných zařízení. Počítáme s tím, že by konečná zakázka byla v počtu tisíců a cena by se podstatně snížila," řekl náměstek ministra spravedlnosti David Volák (více o elektronických náramcích čtěte zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Budoucí podoba nového kulturního centra.
Šestiletý spor skončil, radnice v Lanškrouně zaplatí firmě čtyři miliony

Na dlouhých šest let se protáhl spor mezi městem Lanškroun a společností Gurman S, který se týkal plánovaného odkupu Společenského domu. Zastupitelstvo muselo...  celý článek

Karel Srp z Jazzové sekce a spisovatelka Lenka Procházková na tiskové...
Dva a půl milionu lidí jsou kádrováni, jestli jsou košer, řekl Srp

Senátoři nechtějí kohokoli z levice, já nechci senátory, kteří hajlují pro kohokoli, reagoval dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp na to, že ho senátoři...  celý článek

Farma Čapí hnízdo Andreje Babiše u Olbramovic na Benešovsku
Babiš chce od poslanců žádost o vydání, než se vyjádří ke kauze Čapí hnízdo

Předseda hnutí ANO a poslanec Andrej Babiš požádal mandátní a imunitní výbor Sněmovny, aby mu poskytl policejní dokumenty s žádostí o jeho vydání k trestnímu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.