Profesor Bedřich Moldan, ředitel Ústavu pro otázky životního prostředí při Univerzitě Karlově, nicméně sarkasticky podotýká, že nesrovnatelně horší ekologické tragédie se odehrávají denně před našima očima a nikomu nevadí, natož aby jej šokovaly.
Nejvíc škodí diesely
"Komu vadí osobní auto?" ptá se Moldan. Přitom již několikaletý boom dieselových motorů, které vypouštějí jemné částice, na něž se vážou rakovinotvorné aromatické uhlovodíky, přerůstá v alarmující problém.
"A je to mnohem vážnější než třeba průmyslové havárie. Vyplavení Spolany nevyjímaje," varuje Moldan.
Profesora neznepokojují ani tak exhalace velkých továren, které už začínají respektovat normy Evropské unie, ale tisíce domácích kotelen, jež vypouštějí ty nejhorší jedy.
"Lidé ve svých kotelničkách spalují vše, co jim přijde pod ruku, jen aby ušetřili. Místo aby si připlatili za plyn," tvrdí Moldan.
Spolanu proto ve srovnání s nečistotami, jimiž "obohacují" ovzduší rodinné domky, má za bezproblémovou továrnu. "Neříkám ale, že neškodí a že se nemá hlídat," dodává.
Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny připomíná zkušenost Irů. Ti před lety radikálně omezili spalování nekvalitního uhlí. S prudkým poklesem prašnosti se v Irsku snížil počet úmrtí lidí na plicní choroby až o 15 procent a u srdečních onemocnění o 10 procent.
Nejen Šrám říká, že zlepšující se zdravotnictví sice lidem významně prodlužuje život, současně však prudce přibývá civilizačních chorob, jako je například rakovina.
Lidé v šumavském městečku Volary si libují, že žijí v čistém kraji bez průmyslu. Ale měli by vědět, že zvláště v zimě jsou na tom hůře než třeba v Ostravě.
"Když se dívám od své chaty dolů na Volary, nevidím je kvůli smogu. A Volarští v té jedovaté špíně, kterou si v kamnech vyrábějí, žijí spokojeně celou zimu," říká profesor Moldan.
Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha dodává, že lidé už sice nehnojí mrkev dusičnany, ale používají desetitisíce chemických přípravků, o jejichž účincích se ví jen málo.
"Třeba do plastů v televizorech se přidávají zpomalovače hoření, které stejně jako pesticidy narušují funkci hormonů a přispívají i k neplodnosti." A co udělají s člověkem geneticky modifikované plodiny, se už vůbec neví.
"Když například geneticky vyšlechtění lososi uniknou z mořských sádek a zkříží se s těmi normálními, vzejde z toho ryba s celkově sníženou odolností, což pak decimuje lososí populaci více než rybný průmysl," naznačuje Moldan jednu z civilizačních pastí.
