Soud tak zrušil verdikt Obvodního soudu pro Prahu 7, který původně Doleželovi za neoprávněné nakládání s osobními údaji uložil roční trest vězení podmíněně odložený na zkušební dobu dvou let, a předal případ k přestupkovému řízení.
"Je to pro mě důležité sdělení a taková 'mezitečka' za monstrózní, zrůdnou kauzou z roku 2006, kdy jsem se potýkal s informacemi obludných rozměrů, jako byla příprava vraždy (bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu) plukovníka (Jana) Kubiceho nebo s monstrózní kauzou Budišov. Tyto věci byly už dávno uzavřeny a byly uzavřeny tak, že se skutek nestal," řekl Doležel v reakci na rozhodnutí.
Podle spisu na konci ledna 2001 jako ředitel personálního odboru ministerstva vnitra požádal personální odbor Bezpečnostní informační služby (BIS) o zapůjčení spisu a kopie osobní karty tehdejšího důstojníka kontrarozvědky Bublana. Údaje si pak podle obvodního soudu okopíroval, originál vrátil tajné službě a kopii si neoprávněně ponechal pro svou potřebu. Policisté ji našli v říjnu 2006 při domovní prohlídce.
Předsedkyně odvolacího senátu Eva Burianová při odůvodnění rozhodnutí řekla, že Doleželovi pomohl nový trestní zákoník. Uvedla, že podle normy by bylo možné Doleželovo jednání kvalifikovat maximálně podle nejmírnějšího odstavce. Za to by mu hrozily až tři roky vězení nebo zákaz činnosti. Podle staré úpravy Doleželovi hrozil rok až pět let vězení, zákaz činnosti nebo peněžitý trest.
Bublan mluvil o možném ohrožení
Aby mohl soud podle Burianové uznat Doležela vinným z trestného činu, musel by svým jednáním podle nového trestního zákoníku způsobit Bublanovi "vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech". Podle soudkyně to znamená poškození rodinných vztahů, újmu na pověsti nebo poškození v zaměstnání.
"Nejsem si vědom takové situace," řekl Bublan. Burianová uvedla, že senát uvažoval i o tom, že Doležela obžaloby zprostí. Přihlédl prý ale k nynější výpovědi Bublana. Exministr uvedl, že to bere jako "potenciální ohrožení". Upozornil na to, že po svém odchodu z BIS v roce 2001 působil ještě další tři roky v Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). V čele civilní rozvědky stanul v březnu 2001.
Nyní řekl, že především ve vztahu k jeho působení v tajných službách by případné zneužití jeho osobních údajů mohlo znamenat větší riziko. "Potence, že by (spis) mohl být zneužit, příjemná není," uvedl.
Burianová upozornila i na to, že Doležel svým jednáním porušil zákon. "Jsme toho názoru, že minimálně jako přestupek by to být mělo," řekla. Podle obvodního soudu spáchal Doležel trestný čin z nedbalosti.
Budišov a "Pět na stole v českých"
Prvoinstanční soud mu vytkl, že dokumenty řádně neskartoval, a místo toho je později převezl do svého bytu. Doležel už dříve uvedl, že zapomněl, že je má. Spis od BIS si prý vyžádal v souvislosti s tím, že měl být Bublan jmenován šéfem civilní rozvědky. "Jeho vysvětlení bylo takové, že při mém přechodu z BIS do Úřadu pro zahraniční styky a informace měl ministr vnitra právo nahlédnout do mého osobního spisu," dodal Bublan.
Obhajoba také namítala, že je Doleželovo stíhání promlčeno. Trestný čin prý spáchal nejpozději koncem února 2001. Obvinění proběhlo ale až v říjnu 2006, tedy údajně až po uplynutí pětileté promlčecí doby. "O nějakém promlčení nemohlo být řeči," řekla Burianová. Původně se trestný čin podle ní dokončil 10. října 2006, tedy v den domovní prohlídky.
Případ byl původně součástí vyšetřování takzvané kauzy Budišov, státní zástupce jej pak ale vyloučil. Budišovským případem se loni v červenci zabýval třebíčský okresní soud. Doležela a Miloslava Řehulku obžaloby z vydírání architekta Marka Řičáře pravomocně zprostil.
Soudy se stále zabývají i kauzou, která je známá jako "pět na stole v českých". Žalobci v ní Doležela viní z toho, že si řekl polskému lobbistovi Jacku Spyrovi o pětimilionový úplatek za to, že ovlivní privatizaci Unipetrolu, i když do ní zasáhnout nemohl. Tím se dle obžaloby dopustil pokusu o podvod.
