Ředitel Perminov představil svůj plán ruské vládě na jejím středečním zasedání, napsala agentura AP. A prezidentu Dmitriji Medveděvovi se ambiciózní návrh natolik zalíbil, že zavelel: Najděte na to peníze!
Perminov na webu Roskosmosu připustil, že projekt je velkou výzvou, ale zároveň věří, že se technici a vědci budou moci opřít o poznatky z bohaté historie sovětských a ruských vesmírných letů. Předběžné plány chce Roskosmos představit kolem roku 2012, o devět let a 17 miliard rublů (deset miliard korun) později by loď mohla startovat.
"Projekt cílí na výzkum vesmíru ve velkém měřítku, včetně pilotované mise na Mars, meziplanetárních cest, vznik a fungování planetárních stanic," cituje AP Perminovovo prohlášení. Šéf Roskosmosu to sice přímo nezmínil, ale očividně uvažuje o "odvetě" za vesmírné závody v 60. letech, které vyhráli astronauti NASA přistáním na Měsíci.
Děngi nět?
Ambiciózní plán nicméně má slabinu - sedmnáct miliard rublů není málo. A ruský vesmírný program je chronicky podfinancovaný, což brzdí vývoj nových produktů.
O vážnosti finanční situace vypovídá i to, že Rusové stále uvažují o dopravě "vesmírných turistů" na Mezinárodní vesmírnou stanici, ačkoliv po stažení flotily raketoplánů budou jejich Sojuzy hodně vytížené zajištěním rotací standardních posádek.
Ale na druhou stranu - až raketoplány dolétají, bude si NASA muset za dopravu Sojuzem platit. A tím paradoxně i sponzorovat ruské plány na dobytí Marsu.
Marsovské plavidlo by mělo mít megawattový reaktor, tedy mnohonásobně silnější, než některé staré ruské vojenské satelity, které měly reaktory o výkonu v řádu několika málo kilowattů.
Ačkoliv administrativa prezidenta Baracka Obamy zatím nerozhodla, jak bude NASA (a tedy i její nejen marsovský program Constellation) financována, američtí vědci si uvědomují možnost, že z povrchu rudé planety zazní "zděs Mars" dříve než nějaký armstrongovský "first step".
Inženýr NASA Stanley Borowski k ruským plánům poznamenal, že v hlubokém vesmíru jsou jaderné motory dvakrát účinnější než konvenční rakety.
Vesmírná plavidla na jaderný pohon s sebou nicméně nesou i určité riziko. Například v roce 1987 spadl do kanadské tundry ruský satelit Kosmos 954. Jeho trosky byly radioaktivní.
