DOKUMENT"Pan ředitel nemocnice v Havlíčkově Brodě mě kontaktoval telefonicky dne 27.9.2006 s žádostí o právní pomoc. V té době jsem byla na dovolené mimo své bydliště a po návratu jsme se dohodli na schůzce v prvním volném termínu, a to v pátek 6.10.2006.
Na této schůzce, kde bylo přítomno vedení nemocnice i lékaři, jsem byla informována o tom, že v uplynulém období došlo na ARO nemocnice k několika případům krvácení, které se vymykají běžným případům, k nimž na tomto oddělení dochází.
Dále jsem byla informována o tom, že se snažili nejdříve zjistit příčinu sami, později i za pomoci odborníků v renomovaných lékařských zařízeních. Ani s jejich pomocí nebyli ale schopni příčinu zjistit. Závěr těchto oslovených konzultantů byl, že se nejedná o nic výjimečného, neboť krvácení pacientů i úmrtí z tohoto důvodu na odděleních tohoto typu samozřejmě jsou.
Teprve na základě dalších šetření pana primáře Longina spolu s transfuzní stanicí vyvstala domněnka, zda by nemohlo jít o případ nesprávného dávkování léku Heparin. Žádný důkaz o této skutečnosti však nebyl. Oddělení nemocnice ale preventivně provedlo přezkoušení a školení zdravotního personálu, který s tímto lékem pracoval.
Další informace se týkaly vlastního šetření pana primáře, který zjistil, že k většině těchto krvácení, nikoli však ve všech případech, došlo v době, kdy měl službu Petr Zelenka.
Když dne 25.9.2006 došlo k nepřiměřenému a z lékařského hlediska nedůvodnému krvácení u pacienta Jaroslava Motla, nechal tomuto pacientovi odebrat krev. Při specifickém rozboru bylo zjištěno, že vzorky krve obsahují lék Heparin, který pacientovi naordinován nebyl.
V této chvíli se dozvěděl, že pacientovi byl podán lék, který mu podán být neměl, a byl to lék, který mohl způsobit nepřiměřené krvácení. Kdo ho však podal a zda to bylo úmyslně, či z nedbalosti rozhodně nebylo možné zjistit.
Pouze z toho důvodu, že v uplynulém období byl ve většině případů ve službě Zelenka a byl ve službě i 25.9.2006 dovodil, že by mohlo jít o jeho selhání. Proto vše oznámil řediteli nemocnice, se Zelenkou došlo k ukončení pracovního poměru dohodou a následně bylo podáno trestní oznámení.
Toto jsou informace, které jsem v době podání trestního oznámení měla k dispozici a ze kterých jsem vycházela. Byl znám jediný případ, kde bylo možné věrohodně prokázat přítomnost Heparinu v krvi pacienta, kterému navíc nebyl naordinován, ale nebylo možné prokázat, kým mu byl podán a zda se tak stalo úmyslně, či z nedbalosti.
Proto také bylo podáno trestní oznámení pro podezření z pokusu trestného činu ublížení na zdraví na neznámého pachatele, což bylo v souladu s informacemi, které jsem měla k dispozici. V této době nebyl k dispozici žádný přímý či nepřímý důkaz o trestněprávním jednání kterékoliv konkrétní osoby, včetně pana Zelenky, a to ke všem dnes zmiňovaným případům.
Za shora popsané situace pak volba obsahu trestního oznámení byla přizpůsobena tehdejší důkazní situaci. Trestní oznámení bylo podáno v souladu s ust. § 158/1 tr. řádu a směřovalo k tomu, aby byl dán orgánům činným v trestním řízení podnět k zahájení úkonů trestního řízení tak, aby došlo k objasnění okolností, za kterých ve zmiňovaném případě došlo k aplikaci uvedené látky, a to včetně všech možných souvislostí.
Pokud jde o dobu podání trestního oznámení: schůzka v nemocnici v Havlíčkově Brodě byla v pátek 6.10.2006. Následující čtyři pracovní dny jsem některé otázky ještě konzultovala s klientem a samozřejmě plnila i další pracovní povinnosti.
13.10.2006 jsem konečnou verzi zaslala klientovi a po doplnění dle jeho připomínek následující pracovní den 16.10.2006 postoupila Státnímu zastupitelství v Havlíčkově Brodě. Jsem přesvědčena, že z mé strany tedy nedošlo k žádným průtahům ve zpracování případu.
Toto jsou fakta, které mohu k věci uvést.
Závěrem bych chtěla uvést ještě jednu věc. Je samozřejmě správné, a jako každý občan vítám, pokud pachatel kteréhokoli trestného činu, natož tak závažného jako v tomto případě, je dopaden, usvědčen a následně i potrestán.
Jako advokát se však nesetkávám tak často se situací, kdy by se pachatel ke své trestné činnosti doznal, pokud není podložena důkazně. A právě z tohoto pohledu, tedy že se pachatel doznal, dnes všichni zpětně hodnotí postupy všech zúčastněných, což navozuje dojem, že všechny tyto skutečnosti byly známy již v době podání trestního oznámení, což samozřejmě není pravda."
Ve Žďáře nad Sázavou dne 12.12.2006
JUDr. Marie C u p a l o v á
