Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

DOKUMENT: Tohle psal Pernes za komunistů, nemůže být ředitelem ÚSTR, tvrdí Iniciativa neodstrčených

  8:28aktualizováno  11:44
Tři pracovníci Ústavu pro studium totalitních režimů založili - coby výraz nesouhlasu se jmenováním Jiřího Pernese jeho ředitelem - Iniciativu neustrčených. Přinášíme dvě její dosavadní prohlášení a přílohu, v níž citují z některých textů, které Pernes publikoval před listopadem 1989.

Jiří Pernes | foto: ÚSTR

PROHLÁŠENÍ INICIATIVY NEUSTRČENÝCH

ze dne 18. března 2010

Naše iniciativa vyjádřila dne 11. března 2010 svým I. Prohlášením a happeningem nazvaným "Stop politickým prostitutům" protest proti volbě ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, neboť teprve po zvolení Jiřího Pernese se veřejnost dozvěděla, že ještě koncem režimu studoval Večerní univerzitu marx-leninismu (VUML) a že ve své odborné práci z roku 1987 oslavoval historickou oprávněnost vítězství socialismu, politické čistky a ozbrojenou jednotku Komunistické strany Československa – Lidové milice.

Únor 1948

Únor 1948

Vzhledem k novým alarmujícím skutečnostem považujeme za nezbytné vydat následující prohlášení:

I. prohlášení

Iniciativa neustrčených je spontánní a otevřené společenství lidí, kteří si jsou vědomi snahy různých politiků, historiků, institucí, médií, ale i velké části české společnosti bagatelizovat minulost, ustrkovat paměť dějin a snažit se omezit badatelské a kriticky zaměřené aktivity vztahující se k naší nedávné historii.

Iniciativa neustrčených proto chce upozorňovat různými symbolickými formami na protivenství, ústrky a příkoří, které se dějí naší minulosti a dějinám.

Kamil Miroslav Černý,
Neela Winkelmann - Heyrovská,
Mirek Vodrážka

P.S. Vysvětlení pojmu "neustrčený". Toto slovo odvozujeme ze Slovníku spisovného jazyka českého díl. VI., vydaného Akademií věd roku 1989, ve kterém se vysvětluje význam slova "ústrk" jako protivenství či nezasloužené přehlížení práv, nároků, zásluh apod.

1) Považujeme za velmi znepokojující, že se designovaný ředitel ÚSTR Jiří Pernes mohl dopustit podvodu, zneužití cizích práv a přisvojení si úřední moci. Pan Jiří Pernes dne 21.11.2005 vytvořil a následně předložil Krajskému soudu v Brně expertízu, kterou vydával za znalecký posudek Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR (úprava záhlaví, úvodní formulace, razítko ÚSD a podpis). Podle písemného vyjádření jeho nadřízeného ředitele ÚSD AV ČR pana Oldřicha Tůmy z roku 2008 se však nejedná o znalecký posudek této akademické instituce, neboť postrádá oficiální náležitosti - hlavičkový papír, číslo jednací a podpis statutárního orgánu, a navíc pan Pernes není oprávněn podepisovat jménem ÚSD AV ČR znalecké posudky ani jiné dokumenty.

2) Obracíme se otevřeným dopisem na ředitele Ústavu pro soudobé dějiny pana Oldřicha Tůmu, aby poskytl informace související s dřívějším konkurzem pana Jiřího Pernese na místo ředitele ÚSD AV ČR. Podle našich informací v něm neuspěl kvůli údajnému plagiátorství z druhé poloviny 90. let.

3) Považujeme za prokázané, že designovaný ředitel neovládá anglický jazyk. Při dnešním setkání se zaměstnanci ÚSTR pan Jiří Pernes prohlásil: "Znalost angličtiny jsem nedokládal, nevím, jestli ji dokládali ostatní. Nikdo to po mně nechtěl. Samozřejmě jsem angličtinu studoval na střední a na vysoké škole. Úplně otevřeně řeknu, že ji neznám tak dobře jako pan doktor Žáček, protože já jsem nikdy nebyl… v Americe jsem nestudoval, ale na druhou stranu mluvím německy a mluvím rusky, takže si nemyslím, že by to musel být úplný problém.”

Pan Pernes ve svém životopise znalost angličtiny neuvádí a ve výběrovém řízení doklad své znalosti angličtiny neuvedl. Nesplnil tedy podmínku výběrového řízení. Rada Ústavu tedy pochybila, když jej přesto vybrala za ředitele ÚSTR.

4) Považujeme nově zjištěné skutečnosti za natolik závažné, že naléhavě žádáme Radu Ústavu o vypsání nového výběrového řízení s novými a pečlivě dodrženými podmínkami tak, aby bylo otevřené širšímu spektru osob, jež v době nesvobody i po ní prokázaly občanský postoj a morální profil odpovídající závažnosti úřadu ředitele ÚSTR. Vyzýváme veřejnost, aby nám do 29. března 2010 zaslala návrhy osob, které by byly vhodnými kandidáty na ředitele ÚSTR.

5) Vyjadřujeme opakovaně svou podporu předsedkyni Rady Ústavu paní Naděždě Kavalírové za to, že dne 2. března 2010 nepodepsala jmenování pana Jiřího Pernese novým ředitelem ÚSTR. Vyzýváme ji, aby vytrvala, neodstupovala ze své funkce a nenechala se "ustrčit" a Radu Ústavu žádáme, aby paní Kavalírovou "neustrčila".

6) Považujeme za důležité, aby se veřejnost seznámila s dalšími namátkou vybranými citáty z odborných prací designovaného ředitele ÚSTR z doby totalitního režimu, které dokládají kontinuitu a konzistenci jeho marxistického myšlení v letech 1976 – 1987 (viz příloha "Pernesova čítanka”).

Pracovníci ÚSTR:

Kamil Miroslav Černý, signatář Charty 77

Neela Winkelmann-Heyrovská

Mirek Vodrážka, undergroundový aktivista

Neela Winkelmann-Heyrovská

Neela Winkelmann-Heyrovská

Mirek Vodrážka

Mirek Vodrážka

A nyní příloha:
PERNESOVA ČÍTANKA
Ukázky z marxistických textů pana Jiřího Pernese z let 1976–1987

Citát 1:

Jiří Pernes, "Slavkov u Brna: město a okolí", Praha: Svépomoc, 1987

"Socialistický dnešek se ve Slavkově, tak jako v celé naší republice, zrodil v posledních únorových dnech roku 1948. Slavkovští občané tehdy s napětím sledovali vyhrocování vládní krize, jíž se představitelé pravicových stran snažili zabrzdit průběh národní a demokratické revoluce v Československu a zabránit jejímu vítězství. Dlouhé hodiny tehdy s napětím naslouchali u rozhlasových přijímačů zprávám z Prahy, dlouhé hodiny strávili na schůzích a rozčileně se dohadovali, jakým způsobem zastavit reakci tady, u nás doma. A když dne 25. února rozhodnutí padlo a pravice utrpěla v hlavním městě porážku, byli připraveni. Věděli, co mají dělat. Ještě téhož dne vznikl ve Slavkově Místní akční výbor Národní fronty, na jehož práci se podíleli členové Komunistické strany Československa a Československé sociálně demokratické strany. /.../ Nově ustanovený Místní akční výbor Národní fronty se neprodleně pustil do práce. Jeho prvořadým úkolem byla očista veřejného života. Hned následujícího dne proběhla reorganizace Městského národního výboru ve Slavkově a na místa uvolněná pravicovými poslanci dosedli občané těšící se skutečné důvěře svých spoluobčanů. Na obranu dosaženého vítězství se začala formovat ozbrojená síla dělnické třídy - Lidové milice. /.../ Díky jejich obětavosti a díky pevnému, nekompromisnímu postoji zvítězila lidová moc i v našem městě. Komunistické straně se dostávalo podpory od stále širších vrstev lidu a postupně i ti, kdož zpočátku váhali a neměli jasno, pochopili historickou oprávněnost vítězství pracujícího lidu."

Citát 1a: www.tyden.cz , 26. 2. 2010

"Tu kapitolu jsem nepsal," odmítá Pernes. "Jsem pod knihou podepsaný, ale nevím, kdo to psal. Já jsem zpracovával 19. století. Tu kapitolu o té slavné socialistické přítomnosti zřejmě zpracoval okresní nebo regionální výbor strany. Prostě to takto vyšlo."

Citát 1b: chat s Jiřím Pernesem, www.lidovky.cz , 19. 2. 2010

"během 70. a 80. let jsem ze socialistických ideálů vyrostl"

Klement bez Clementise, únor 1948

Klement bez Clementise, únor 1948

Klement s Clementisem, únor 1948

Klement s Clementisem, únor 1948


Citát 2:

Jiří Pernes, "Zemědělské muzejnictví v politickém systému agrární strany", Časopis Matice moravské, ročník CIV, Matice moravská v Brně, 1985, str. 201-216.

"…vzrostla intenzita a účinnost ideologického působení agrární strany na veřejnost, zejm. na československou inteligenci a studující mládež, kteří jak expoziční činnosti, tak i dalších forem kulturního a vědeckého působení zemědělského muzea plně využívali. Byly jednoznačně plně neseny v duchu potřeb agrární strany ve snaze získat i tyto vrstvy obyvatelstva pro svou podporu, odvrátit je od politiky pokrokových sil naší společnosti a orientovat je v duchu antikomunismu a antisovětismu. Potvrzovala to nejen soustavná a dlouhodobá činnost muzea a všech jeho zařízení, ale i veřejné projevy jeho představitelů. Za příklad můžeme uvést mj. projevy pronášené při otevření pobočky zemědělského muzea v Opavě, kde Antonín Štefánek ve jménu "nestranného vědeckého výzkumu" zaútočil velmi prudce a nevybíravě na myšlenky komunismu a na existenci Sovětského svazu. To byl v období buržoazní Československé republiky skutečný ideový cíl a úkol zemědělských muzeí, jenž ukrýval pod hlasitě proklamovaná prohlášení o nutnosti vědeckého zkoumání a dokumentování společnosti a zvyšování odborné i kulturní úrovně čs. zemědělců. Teprve vítězství čs. pracujícího lidu v Únoru 1948 a reorganizace našeho kulturního a vědeckého života dokázala oprostit činnost muzea od agrárnické ideologie a zařadit je na místo, které si vzhledem k pronikavému rozvoji socialistického zemědělství u nás nepochybně zaslouží."

Shromáždění na Staroměstském náměstí (únor 1948)

Shromáždění na Staroměstském náměstí (únor 1948)


Citát 3:

Jiří Pernes, recenze publikace "Muzea ve vývoji společnosti a národní kultury" autora Jiřího Špéta, Praha 1979, publikovaná v Časopise Matice moravské, ročník 99/ 1980, číslo 1-2, str. 400-402.

"Čtenáře poněkud překvapí i určitá disproporčnost rozsahu VI. kapitoly, věnované profilu a charakteru muzeí v období buržoazní republiky a okupace, ve srovnání s rozsahem kapitol ostatních, z hlediska vývoje českého muzejnictví snad i významnějších a úspěšnějších. Zejména to platí o kapitole II., věnované předpokladům a počátkům vzniku muzeí v českých zemích, jež je pro pochopení celé problematiky velice důležitá, a kapitola VII., zachycující vývoj muzeí v socialistické společnosti. V tomto případě se autor skutečně omezil jen na heslovité upozornění na klíčové okamžiky poválečného vývoje. Postižení myšlenkových zápasů v oblasti české muzeologie, stejně jako kvalitativní přerod muzejnictví jako celku, nechal stranou svého zájmu."

Citát 4:

Jiří Pernes, recenze knihy ”Strana v odboji (Z ději ilegálního boje KSČ v letech 1938-1942)”, Svoboda, Praha 1975, publikovaná v Časopise Matice moravské, ročník 96/1977, číslo 3-4, str. 409-412.

"Hájková ve své práci přesvědčivě dokazuje, že právě tehdy, v době mnichovské kapitulace, došlo k rozchodu našeho lidu s dosavadním vládním systémem, který ani nebyl s to obhájit v kritických okamžicích svobodu národa a státní samostatnost. Na druhé straně zdůrazňuje, že právě v tomto období získávala zkušenosti a vlastnosti celospolečenské vedoucí síly právě KSČ.”

Klement Gottwald na Václavském náměstí (25. února 1948)

Klement Gottwald na Václavském náměstí (25. února 1948)


Citát 5:

Jiří Pernes, recenze knihy "Český lid v boji proti fašismu" autorů I. Malá, R. Hlušičková, L. Kubátová, J. Vrbata, Praha: Orbis, 1975, publikovaná v Časopise Matice moravské, ročník 95/1976, číslo 3-4, str. 374-376.

"Nosnou koncepcí knihy je snaha zachytit a dokumentovat úsilí KSČ o vytvoření široké jednotné lidové fronty. Publikace zdůrazňuje, jak toto úsilí bylo výrazně ovlivněno VII. kongresem Komunistické internacionály v roce 1935 v Moskvě, který je zde charakterizován jako ‚poslední, ale snad nejdůležitější a od dob Leninových nejvýznamnější kongres této instituce...‘ (…) "…ústupnost západních velmocí, které měly zájem na dohodě s Hitlerem, byla vzorem pro postup československé buržoazie. O to výrazněji zde na dokumentárním základě vystupuje pevný postoj KSČ a její důsledný boj...."

Citát 6 – BONUS – INZERCE:

Jiří Pernes, zprávička "Karel Horák, Věrni odkazu (Památníky revolučních tradic Břeclavska). Břeclav, Okresní kulturní středisko 1978”, publikovaná v časopise Vlastivědný věstník moravský, ročník XXXI, 1979, č. 1-3, str. 362.

Na počest 30. výročí Vítězného února vydalo Okresní kulturní středisko v Břeclavi pod redakcí inspektora odboru kultury ONV Rostislava Obhlídala obrazovou publikaci, nazvanou Věrni odkazu, která je věnována fotografickému zdokumentování všech pomníků, památníků a pamětních desek na okrese, jež mají vztah k revolučním bojům dělnictva…(…) Publikace břeclavského kulturního střediska vyšla v nákladu 1500 kusů, je neprodejná a je určena významným delegacím a návštěvám okresu.


Vydala iniciativa neustrčených dne 18. března 2010 jako přílohu II. PROHLÁŠENÍ NEUSTRČENÝCH

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.