Následky zemětřesení v Japonsku (17. března 2011)

Následky zemětřesení v Japonsku (17. března 2011) | foto: AP

DOKUMENT: Světové osobnosti vyzývají - Pomozte Japonsku, ono také pomáhalo!

  • 1
Pustošivé zemětřesení a tsunami, jež 11. března postihly Japonsko, napáchaly napříč pobřežními oblastmi na severovýchodě země otřesné hmotné škody – vyostřené ještě hrozbou jaderné katastrofy – a v zemi, která jako jediná plně zakusila děsivý potenciál atomu, opět vzbudily hluboké znepokojení. Pohřešovány jsou tisíce lidí, statisíce musely opustit domov a milionům chybí voda, potraviny či vytápění, při teplotách blízkých mrazu. Očekává se, že počet obětí na životech přesáhne 15 tisíc.

Japonsko je bohatá země, což by leckoho mohlo svádět k přesvědčení, že by mělo být schopno uskutečnit většinu rekonstrukčních snah vlastními silami. Ve světě po ekonomické krizi, kde je nedostatek veřejných i soukromých finančních prostředků, lze navíc tvrdit, že pomoc při odstraňování následků katastrof se má zaměřovat jen na chudší země a národy.

Rozsah pohromy, jíž Japonsko čelí, je ale tak obrovský, že naši pomoc potřebuje. Sdílený pocit lidské solidarity je pro občany mocných států stejně důležitý jako pro občany chudších zemí. Právě takováto solidarita, projeví-li se v dobách, jako je ta současná, dokáže vyvolat pocity vděčnosti a důvěry, které mohou přetrvat po generace.

Japonští hasiči hlídkují u elektrárny Fukušima 1 (16. března 2011)

Hrozba, již představuje eventualita roztavení reaktorů v jaderné elektrárně Fukušima, je asi nejneúprosnější myslitelnou připomínkou toho, že žijeme ve vzájemně provázaném světě, v němž vlády musí spolupracovat neotřelými způsoby, aby nám zajistily zdraví a bezpečnost. A právě takováto spolupráce bude vyžadovat vznik nové globální občanské společnosti, jejíž základy lze vybudovat jedině za pomoci takové mezinárodní solidarity, již Japonsko právě teď potřebuje.

Japonsko svou část úkolu splnilo. Ve chvílích nouze Japonci celá desetiletí štědře podporovali lidi po celém světě, poskytovali rozsáhlou finanční pomoc rozvojovým zemím a byli v čele záchranných a humanitárních aktivit, kdykoli udeřila katastrofa. Teď nadešel čas, aby mezinárodní společenství vystupňovalo své úsilí a prokázalo tutéž starostlivost o Japonsko.

Vlády, mezinárodní organizace a občanské společnosti po celém světě zareagovaly vysláním profesionálů, zásob a pomoci. Vzhledem k rozsahu škod však není pochyb, že tato podpora nebude ani zdaleka dostačovat. Nadešla chvíle, abychom my všichni, a to nejen ve svých profesních funkcích, ale i jako jednotlivci, obrátili své myšlenky a činy k postiženým.

MINUTA TICHA. Hráči Chelsea a Manchesteru City před vzájemným zápasem uctili památku obětí japonského zemětřesení minutou ticha.

Rádi bychom čtenáře této výzvy požádali o pomoc při shromažďování finančních prostředků na podporu humanitárních organizací, které nyní v postižených oblastech působí, jakož i na rozsáhlé rekonstrukční snahy, jež budou následovat.

Nadace Nippon Foundation, jíž předsedá Jóhei Sasakawa, zřídila k tomuto účelu zvláštní fond, Northeastern Japan Earthquake and Tsunami Relief Fund. Ten bude spravován naprosto transparentně a tak, aby co nejvíc prospěl lidem v postižených regionech. Přispět lze na internetu, prostřednictvím webu nadace Nippon Foundation.

Chováme naději, že obětem této pohromy vyjdeme my všichni vstříc s otevřeným srdcem a že prostřednictvím Nippon Foundation či jiné vážené a uznávané humanitární organizace darujeme, kolik jsme schopni, abychom tisícům japonských obětí umožnili návrat k prosté důstojnosti normálního života.

Odpovězme na katastrofu tím nejlepším ze své lidskosti a ryzím smyslem pro solidaritu.

Japonec podstupuje v evakuačním centru zkoušku na radiaci (22. března 2011)

Příspěvky do fondu Northeastern Japan Earthquake and Tsunami Relief Fund lze darovat online na adrese http://www.nippon-foundation.or.jp/eng/.

Jeho královská Výsost al-Hasan ibn Talál, předseda Fóra západní Asie a severní Afriky; Jeho Svatost dalajlama; Frederik Willem de Klerk, laureát Nobelovy ceny míru a bývalý prezident Jižní Afriky; André Glucksmann, filozof a esejista; Vartan Gregorian, prezident nadace Carnegie Corporation; Václav Havel, bývalý prezident České republiky; Hans Küng, prezident Nadace pro globální etiku (Stiftung Weltethos) a emeritní profesor ekumenické teologie na univerzitě v Tübingenu; Michael Novak, římskokatolický teolog; Karel Schwarzenberg, ministr zahraničí České republiky; Desmond Tutu, emeritní arcibiskup Kapského Města a laureát Nobelovy ceny míru; Richard von Weizsäcker, bývalý prezident Spolkové republiky Německo; Grigorij Javlinskij, předseda Ruské sjednocené demokratické strany Jabloko.
Všichni signatáři jsou členy Shared Concern Initiative.

Copyright: Project Syndicate, 2011. Z angličtiny přeložil David Daduč; titulek je redakční. 


Video