Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

DOKUMENT: Seznamte se s plným zněním odzbrojovací smlouvy z Prahy

  19:11aktualizováno  19:11
Přečtěte si charakteristiku odzbrojovací smlouvy neformálně označované jako nový START, kterou v Praze podepsali prezidenti Dmitrij Medveděv a Barack Obama. Text dohody má preambuli a 16 článků, je opatřen protokolem a jednostranným ruským prohlášením o protiraketové obraně.

Barack Obama a Dmitrij Medveděv při podpisu smlouvy START ve Španělském sále Pražského hradu. (8. dubna 2010) | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Preambule mimo jiné uznává "souvislost mezi strategickými útočnými zbraněmi a strategickými obrannými zbraněmi" a "rostoucí význam této souvislosti v procesu omezení strategických jaderných zbraní". Zdůrazňuje odpovědnost obou zemí za jaderné odzbrojení a nešíření jaderných zbraní a význam odzbrojovacích kroků pro světovou stabilitu.

Článek I zavazuje smluvní strany snížit stav strategických útočných zbraní v souladu s články smlouvy.

Čtěte odzbrojovací smlouvu START

text dohody - doprovodný protokol (anglicky v .pdf)

Článek II podrobně stanoví druhy jaderných nábojů (hlavic) a nosičů, které podléhají snížení, a vypočítává úrovně, jichž má být do sedmi let po ratifikaci smlouvy dosaženo. Konečné počty jsou: a) 700 jednotek rozmístěných mezikontinentálních balistických raket, balistických raket na ponorkách a těžkých bombardérů; b) 1550 jednotek nábojů na rozmístěných mezikontinentálních balistických raketách, na ponorkách a těžkých bombardérech; c) 800 jednotek rozmístěných i nerozmístěných odpalovacích zařízení pro mezikontinentální balistické rakety, odpalovacích zařízení na ponorkách a těžkých bombardérů; Složení a strukturu svých strategických útočných zbraní si každá smluvní strana stanoví sama.

Co řekli po podpisu Obama a medveděv

Projevy prezidentů ve Španělském sále Pražského hradu

Článek III definuje způsob, jakým se jednotlivé druhy zbraní a jaderných nábojů (hlavic) do celkových počtů započítávají, a vymezuje pojmy používané při sčítání. Stanoví rovněž, ve které fázi výrobního procesu bude už vyráběná zbraň podléhat stanoveným počtům, či naopak v jakém stavu musí výzbroj být, aby se na ni smlouva nevztahovala. Článek rovněž vypočítává typy strategických útočných zbraní (těžkých bombardérů, strategických raket a odpalovacích zařízení pozemních i na ponorkách), jež mají oba státy aktuálně ve výzbroji.

Článek IV stanoví, kde výhradně smí každá smluvní strana své strategické útočné prostředky umístit (například nejen na nosičích, ale i ve výrobních závodech, opravnách, výcvikových základnách a podobně). Určuje rovněž limitní počty strategických prostředků určených pro výcvik a testy. Článek zavazuje signatáře nerozmisťovat strategické prostředky v cizině, vyjma obecně uznávaných případů křižování cizích výsostných vod nebo cizího vzdušného prostoru.

Článek V stanoví podmínky modernizace strategických útočných arzenálů smluvních stran. Tyto otázky bude řešit Dvoustranná konzultativní komise. Článek zakazuje smluvním stranám využívat existující odpalovací zařízení útočných raket pro protirakety a naopak.

Článek VI stanoví způsoby rekonstrukce a likvidace strategických útočných zbraní nebo jejich jiného vyřazení z limitovaných počtů. Týká se rovněž metodiky vzájemného informování o těchto krocích.

Článek VII definuje využívání databáze obsahující veškeré údaje, jež se týkají smlouvy (například geografické koordináty, schémata objektů a podobně). Odkazuje na protokol ke smlouvě, v němž jsou kategorie databáze definovány. Stanoví způsoby, jakými se strany budou vzájemně informovat o změnách ve smluvních datech, jež databáze obsahuje. Využívat se k tomu budou zejména Střediska pro zmenšení jaderného nebezpečí. Článek stanoví, která data budou neveřejná.

Článek VIII stanoví postup, který smluvní strany dodrží v případech nejasných situací (například při zvýšení bojové pohotovosti strategických sil), aby zabránily nesprávným interpretacím nestandardních kroků.

Summit v Praze

Článek IX zavazuje smluvní strany k výměně telemetrických údajů na základě parity.

Článek X stanoví zásady kontroly s využitím národních technických prostředků a s respektováním norem mezinárodního práva. Zavazuje smluvní strany nebránit kontrole (například maskováním vojenských objektů).

Článek XI vymezuje metodiku inspekcí na základnách druhé smluvní strany. Seznam inspekčních míst obsahuje protokol ke smlouvě.

Článek XII zakotvuje vytvoření Dvoustranné konzultativní komise jako pomocného smluvního orgánu. Její pravomoci vymezuje protokol ke smlouvě.

Článek XIII zavazuje smluvní strany, aby nevstupovaly do žádných mezinárodních závazků a nepodnikaly žádné mezinárodní akce, které by byly v rozporu se smlouvou. A rovněž zakazuje smluvním stranám předávat strategické útočné zbraně do třetích zemí s výjimkou závazků platných v době podpisu.

Článek XIV stanoví podmínky, za kterých smlouva vstoupí v platnost (ratifikaci), platnost smlouvy na dobu deset let, právo na její prodloužení (maximálně na pět let) či nahrazení jinou smlouvou. Zakotvuje rovněž právo každé ze smluvních stran odstoupit od smlouvy, pokud "se rozhodne, že mimořádné okolnosti spojené s obsahem smlouvy ohrožují její nejvyšší zájmy". V takovém případě je smluvní strana povinna druhou stranu o svém kroku uvědomit s tím, že mimořádné okolnosti vysvětlí. Platnost smlouvy končí tři měsíce od data, kdy druhá strana uvědomění obdrží.

Článek XV Vymezuje právo každé smluvní strany navrhovat smluvní dodatky ke smlouvě nebo k protokolu.

Článek XVI zakotvuje způsob registrace smlouvy podle Charty OSN.

Prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv při podpisu smlouvy START ve Španělském sále Pražského hradu. (8. dubna 2010)

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ministr životního prostředí Richard Brabec v pořadu Rozstřel (22. září 2017)
Brabec v Rozstřelu: Česko v posledních letech výrazně vysychá

Jako ministr životního prostředí dohlíží na kotlíkové dotace či program Dešťovka. Zároveň je místopředsedou hnutí ANO a po odvolání Andreje Babiše z vlády také...  celý článek

Před komisí hovořil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman (29. srpna 2017).
Politici se nás snaží nenápadně omezovat, tvrdí šéf žalobců Zeman

V poslední době roste tlak na státní zastupitelství, politici by rádi omezili pravomoci žalobců. Myslí si to nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Pro iDNES.cz...  celý článek

Z domů na okraji Týna nad Vltavou jsou chladicí věže nepřehlédnutelné. Snímek...
Potřebujeme nové jaderné bloky, jen ČEZ to neutáhne, notovali si politici

Byla to až dojemná shoda. Politici napříč stranami byli v pátek ve Sněmovně za jedno, že je nutné postavit další jaderné bloky. Zástupci dvou největších stran...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.