Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dokument připomíná film z varšavského ghetta, kterým SS zmátla i historiky

  16:40aktualizováno  16:40
Film, který více než padesát let historici považovali za autentické záběry z varšavského ghetta, je nacistickou propagandou. Záměrem esesáckých tvůrců bylo ukázat lhostejnost bohatých Židů ke strádajícím souvěrcům. Dokument o filmu nyní míří v USA do kin.

Záběr z filmu A Film Unfinished | foto: Oscillosope Laboratories

Filmovou cívku označenou jednoduše Das Ghetto objevili archiváři ve východním Německu krátce po válce. Téměř padesát let historici považovali snímek za hodnověrný zdroj informací o životě ve varšavském ghettu.

Teprve v roce 1998 se pohled na filmový záznam radikálně změnil. Objev dalšího třicetiminutového filmového pásu prokázal, že scény byly promyšleně nainscenovány a zrežírovány. Nacisté ho natočili během třiceti dnů v květnu 1942, těsně předtím než z Varšavy začaly odjíždět první transporty do vyhlazovacího tábora Treblinka.


"Nepovedené záběry" ukazují několik verzí té samé akce: Movitý páreček poněkolikáté vchází do řeznictví, žebrající Židy na chodníku ignoruje. Zámožní Židé nevšímavě procházejí kolem hromad mrtvol na ulicích. Záměrem nacistů bylo ukázat necitelnost bohatých Židů ke strádajícím souvěrcům v půlmilionovém ghettu.

Kytky v ghettu? Hned bychom je snědli!

Izraelská režisérka Jael Hersonski o propagandistickém filmu nyní natočila dokument A Film Unfinished (Nedokončený film), který právě přichází do amerických kin. Podařilo se jí dokonce najít a vyzpovídat jednoho z kameramanů víc než osmašedesát let starého filmu Williho Wista.

Varšavské ghetto

Ghetto zřízené německou okupační správou v říjnu 1940 se rozkládalo na ploše 2,6 kilometrů čtverečních. Žilo zde asi 450 tisíc lidí, kteří území obehnané třímetrovou zdí nesměli opustit. Od července 1942 začali nacisté vypravovat transporty do táborů smrti. V dubnu 1943 zde vypuklo povstání, po jeho potlačení nechal Hitler ghetto srovnat se zemí.

Jeho vyhýbavou výpověď doplňují vzpomínky přeživších, které režisérka nasnímala během projekce nacistického propagandistického filmu. Když se na plátně objeví muž s pugétem, jedna z přeživších vykřikne: "Květiny? Kde by se tam vzaly? Vždyť bychom je hned snědli!"

Film izraelské režisérky je nejvýmluvnější v momentech, kdy komentář ztichne: na smrt vyhladovělí Židé zírají nechápavě do kamery. Esesáci se snaží donutit zuřivě se bránící dívku, aby pózovala vedle žebráků.

Ještě dlouho po odchodu z kina se divákům vkrádá základní myšlenka filmu: jak dalece můžeme věřit vlastním očím, až poslední svědek holokaustu zemře? ptá se deník The New York Times. Ptát se ovšem nemohou děti a mládež. Američtí cenzoři rozhodli, že film je do sedmnácti let nepřístupný.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bohuslav Sobotka sleduje vystoupení předsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka před...
Rána tradičním stranám, vzestup českého Trumpa, hodnotí svět české volby

Výsledek voleb v České republice jsou velkou ranou tradičním stranám, píší světové tiskové agentury. Reuters se pozastavuje nad neschopností ČSSD zúročit...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Ford Focus 1.6TDCi Titanium...
Ford Focus 1.6TDCi Titanium...

r.v. 2012, naj. 141 400 km, diesel
229 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.