Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dokument připomíná film z varšavského ghetta, kterým SS zmátla i historiky

  16:40aktualizováno  16:40
Film, který více než padesát let historici považovali za autentické záběry z varšavského ghetta, je nacistickou propagandou. Záměrem esesáckých tvůrců bylo ukázat lhostejnost bohatých Židů ke strádajícím souvěrcům. Dokument o filmu nyní míří v USA do kin.

Záběr z filmu A Film Unfinished | foto: Oscillosope Laboratories

Filmovou cívku označenou jednoduše Das Ghetto objevili archiváři ve východním Německu krátce po válce. Téměř padesát let historici považovali snímek za hodnověrný zdroj informací o životě ve varšavském ghettu.

Teprve v roce 1998 se pohled na filmový záznam radikálně změnil. Objev dalšího třicetiminutového filmového pásu prokázal, že scény byly promyšleně nainscenovány a zrežírovány. Nacisté ho natočili během třiceti dnů v květnu 1942, těsně předtím než z Varšavy začaly odjíždět první transporty do vyhlazovacího tábora Treblinka.


"Nepovedené záběry" ukazují několik verzí té samé akce: Movitý páreček poněkolikáté vchází do řeznictví, žebrající Židy na chodníku ignoruje. Zámožní Židé nevšímavě procházejí kolem hromad mrtvol na ulicích. Záměrem nacistů bylo ukázat necitelnost bohatých Židů ke strádajícím souvěrcům v půlmilionovém ghettu.

Kytky v ghettu? Hned bychom je snědli!

Izraelská režisérka Jael Hersonski o propagandistickém filmu nyní natočila dokument A Film Unfinished (Nedokončený film), který právě přichází do amerických kin. Podařilo se jí dokonce najít a vyzpovídat jednoho z kameramanů víc než osmašedesát let starého filmu Williho Wista.

Varšavské ghetto

Ghetto zřízené německou okupační správou v říjnu 1940 se rozkládalo na ploše 2,6 kilometrů čtverečních. Žilo zde asi 450 tisíc lidí, kteří území obehnané třímetrovou zdí nesměli opustit. Od července 1942 začali nacisté vypravovat transporty do táborů smrti. V dubnu 1943 zde vypuklo povstání, po jeho potlačení nechal Hitler ghetto srovnat se zemí.

Jeho vyhýbavou výpověď doplňují vzpomínky přeživších, které režisérka nasnímala během projekce nacistického propagandistického filmu. Když se na plátně objeví muž s pugétem, jedna z přeživších vykřikne: "Květiny? Kde by se tam vzaly? Vždyť bychom je hned snědli!"

Film izraelské režisérky je nejvýmluvnější v momentech, kdy komentář ztichne: na smrt vyhladovělí Židé zírají nechápavě do kamery. Esesáci se snaží donutit zuřivě se bránící dívku, aby pózovala vedle žebráků.

Ještě dlouho po odchodu z kina se divákům vkrádá základní myšlenka filmu: jak dalece můžeme věřit vlastním očím, až poslední svědek holokaustu zemře? ptá se deník The New York Times. Ptát se ovšem nemohou děti a mládež. Američtí cenzoři rozhodli, že film je do sedmnácti let nepřístupný.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci na snímku z 28. ledna 2017....
Chaos v Bílém domě. Z Trumpova původního týmu zbyl jediný muž

Konec Steva Bannona ve funkci hlavního poradce Donalda Trumpa opět ukázal, že udržet si místo v Bílém domě není jen tak. Americký prezident se během necelých...  celý článek

Hraniční přechod Nathu La mezi Indií a Čínou leží vysoko v Himálaji (10....
Asijské mocnosti se přou o kousek Himálaje, maličký Bhútán tají dech

Na hranicích Číny a Indie to v posledních týdnech jiskří. V odlehlých končinách Himálaje ožil letitý územní spor, v němž obě jaderné velmoci nešetří ostrými...  celý článek

Prezident Zimbabwe Robert Mugabe se svojí ženou Grace na mítinku mladých...
Mugabeho žena zmlátila v JAR modelku kabelem, dostala imunitu

Vznětlivá povaha Grace Mugabeové vážně poznamenala vztahy Zimbabwe a Jihoafrické republiky. Žena zimbabwského prezidenta minulý víkend napadla v JAR ženu, čímž...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.