Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

DOKUMENT: Paroubkova odpověď šéfovi Soužití

  18:43aktualizováno  18:43
Odpověď premiéra Jiřího Paroubka na dopis předsedy politického hnutí Coexistentia - Soužití Ladislava Kocsise ze 3. ledna 2006.

Premiér Paroubek na tiskové konferenci - Premiér Jiří Paroubek na tiskové konferenci. | foto: Dan MaternaMF DNES

Vážený pane předsedo,

děkuji Vám za projevy uznání k Prohlášení vlády České republiky vůči aktivním odpůrcům nacismu, kteří byli po skončení druhé světové války postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v Československu proti takzvanému nepřátelskému obyvatelstvu, a o podpoře projektu dokumentace osudů takto postižených osob, které vláda přijala usnesením vlády číslo 1081 ze dne 24. srpna 2005.

Vyjadřujete-li ve svém dopise zklamání nad tím, že uvedené prohlášení vlády se nevztahuje na příslušníky maďarské a polské menšiny, chtěl bych zdůraznit, že vláda vyjádřila hluboké uznání všem osobám z řad někdejších československých občanů, které v období druhé světové války zůstaly věrny Československé republice a aktivně se účastnily boje za její osvobození nebo trpěly pod nacistickým terorem.

Zároveň vláda vyjádřila politování nad tím, že některé z těchto osob se nedočkaly po skončení druhé světové války zaslouženého uznání. Namísto toho byly v rozporu s tehdy platnou právní úpravou postiženy v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v poválečném Československu proti takzvanému nepřátelskému obyvatelstvu.

Omluva je tedy zaměřena nejenom vůči příslušníkům německé národnosti. Je zřejmé, že mezi cílovou skupinu občanů patří rovněž příslušníci maďarské a polské národnosti.

Ujišťuji Vás, vážený pane předsedo, že mi osudy tisíců občanů, kteří byli po druhé světové válce postiženi bezprávím, nejsou v žádném případě lhostejné. Týká se to zvláště i bývalých československých občanů - příslušníků maďarské národnosti, kteří byli v letech 1946 - 1947 násilně přesídleni z jižního Slovenska do pohraničí českých zemí na nucené práce.

Iniciativa vlády ale nesměřuje k materiálnímu odškodnění postižených osob, nýbrž je především výrazem morálního uznání.

K Vašemu podnětu na vytvoření nové legislativy se zaměřením na nápravu škod způsobených českým občanům maďarské národnosti, kteří byli po skončení druhé světové války postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v Československu proti takzvanému nepřátelskému obyvatelstvu, bych rád uvedl, že takzvaná odškodňovací legislativa ve vztahu k jednotlivým národnostním menšinám se nejeví v našem politickém spektru jako průchodné řešení.

Děkuji za pochopení a zůstávám s pozdravem.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Otevřená věznice Jiřice
VIDEO: V první otevřené věznici bydlí odsouzení v domcích a krmí klokany

U nápravného zařízení v Jiřicích na Nymbursku byla v pondělí představena první takzvaná otevřená věznice v České republice. Je to pilotní projekt, jehož cílem...  celý článek

Poznáte místo na snímku?
100 POHLEDŮ: Skladiště pod elegantním mostem. Poznáte místo?

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Pavla Jeslínka navštívil v nemocnici jeho otec Josef (první vlevo), za ním...
Divočákem napadený myslivec letěl čtyři metry. Do lesa chodit nepřestane

Ani v nejhorších snech by mě nenapadlo, že se něco podobného může stát. Tak popisuje myslivec Pavel Jeslínek setkání s divokým prasetem při honu u Přeštic na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.