Vážený pane prezidente, žádám Vás, abyste přehodnotil své rozhodnutí odmítnout veřejnou televizní debatu se svým protikandidátem na funkci prezidenta republiky profesorem Janem Švejnarem. Jsem totiž přesvědčen, že nikdy nebylo Vaším zvykem vyhýbat se situacím, kde byste mohl dát vyniknout svým rétorickým schopnostem a vědomostem.
Vaše působení v politice bylo provázeno duchem soupeření, na čemž jste si i Vy osobně zakládal a budoval svoji politickou kariéru. I díky tomu jste se stal jednou z největších osobností české polistopadové politiky. Nikdy nebylo Vaším zvykem před soupeři uhýbat. Naopak, vždy jste jako politik věděl, že jen střet vizí a argumentů zajistí pro demokracii tolik potřebný výběr toho nejlepšího kandidáta na veřejnou funkci. Proto se domnívám, že Váš současný postoj, kdy odmítáte výzvu k veřejné diskusi s profesorem Janem Švejnarem, je částečným popřením Vašeho dosavadního politického postupu, i Vašich dosavadních politických postojů.
V této souvislosti pak vnímám některé argumenty proti Vaší účasti v diskusi, které odkazují na skutečnost, že prezident je formálně volen 281 poslanci a senátory, či že veřejná diskuse pomůže Vašemu protikandidátovi, nikoliv Vám, jako nehodné hlavy státu. Neboť prezident je prezidentem všech občanů, nikoliv pouze omezeného počtu volitelů. Proto mají občané právo udělat si vlastní názor na to, kdo je z kandidátů na úřad prezidenta lepší, k čemuž přispěje právě veřejná diskuse. Chápu, že vzdát se výhody, kterou prezidentská funkce přináší v podobě lepšího přístupu k médiím či k vlastní prezentaci, je obtížné, avšak jsem přesvědčen, že i tato nezbytná velkorysost patřila a patří k úřadu prezidenta.
Vážený pane prezidente, občané trpí velkou nedůvěrou v politiku i v ústavní instituce. Výjimku vždy tvořil a tvoří úřad, který zastáváte. Váš aktuální postoj může nahrávat všem, kdo se domnívají, že prezidentská volba není o střetu myšlenek a vizí, ale o zákulisních obchodech a pletichách, což ve svém důsledku může uškodit jak Vám osobně, tak prestiži úřadu prezidenta. Proto Vás žádám, vážený pane prezidente, abyste svůj postoj ještě jednou zvážil a přijal výzvu k veřejné diskusi. Nejen proto, že to byl Váš velký předchůdce ve funkci prezidenta, který položil základy naší samostatnosti, který zastával názor, že "demokracie je diskuse". S přátelským pozdravem Jiří Paroubek
