Před 24 miliony let začal oligocén. Na Zemi se prudce ochladilo a vyhynulo množství zvířecích druhů. Pak se klima stabilizovalo, ale předchozí "tropický ráj" na většině souše vystřídalo počasí se sezónními změnami. Je však třeba říci, že bylo tepleji než dnes.
Toto prostředí pomohlo na svět největším suchozemským savcům všech dob. Nevypadali však stejně jako dnešní savci. Byl to například obří sedm metrů vysoký a 15 tun vážící příbuzný nosorožců, Indricotheria.
Dávno vymřelá větev nosorožců nemá mezi dnešními zvířaty obdoby. Vypadali tak trochu jako kříženci pralesní žirafy okapi s africkým nosorožcem.
Na poměrně vysokém těle a dlouhém krku seděla hlava podobná nosorožčí, neměla však na čele žádný roh. Zato měla pohyblivý horní pysk, který jí pomáhal spásat koruny stromů. Dospělé zvíře dosáhlo až osm metrů vysoko, tedy výše než dnešní žirafy.
Příběh obřího mláděte
Seriál BBC ukazuje příběh mláděte Indricotheria od jeho narození, kdy bylo ohrožováno tehdejšími největšími predátory, hyaeodonty. Ti patřili ke skupině starobylých masožravců, která již ustupovala moderním šelmám. V době gigantů, o níž náš příběh vypravuje, však ještě vládli v mongolské krajině.
Matce obřího nosorožce se však podaří 250 kg těžkého novorozence před dravci uchránit a pak spolu potkávají další podivuhodné tvory tehdejší doby. Například masožravého Entelodona - příbuzného dnešních vepřů, který byl vysoký dva metry byl vybavený velmi silnými zuby. "Superprase" žilo podobným způsobem života jako dnešní hyeny a dokázalo ukrást kořist i silnému hyeanodonovi.
V dokumentu BBC lze spatřit i podivuhodné příbuzné koní. Chalicotheria, býložravec, který chodil po zemi podobně jako dnešní orangutani, se přitom opíral o vnější stranu prstů "ruky". Vlastně chodil po sevřených pěstích.
Navzdory tomu, že se jednalo o kopytníky, měli přední končetiny vybaveny obrovskými drápy, které si právě tímto nezvyklým způsobem chůze chránili.
Vědci si dodnes nejsou jistí, k čemu drápy používali, většinou se však kloní k domněnce, že si tito býložravci jejich pomocí přitahovali olistěné větve, jimiž se krmili.
Seznamte se s nejbližším příbuzným, australopitékem
Na DVD, které přináší MF DNES, se ale ukazuje i svět o mnoho mladší. Ten, ve kterém před třemi miliony let sestoupili ze stromů na zem australopitékové. Během následujících milionů let jejich potomci a příbuzní ovládli postupně celý svět.
Ten se přitom již tehdy podobal tomu, na který jsme zvyklí z dnešních dní. Nesouhlasí jen detaily. Při pozornějším pohledu je zřejmě, že kočkovitá šelma v trávě není lev ani levhart, ale šavlozubý tygr. I australopitéka, pohybujícího se vzpřímeně, by si nepozorný divák mohl splést s člověkem, nebýt jeho hlavy, která se podobá hlavě dnešních šimpanzů.
Podle současných názorů je právě tento Austrapithecus afarensis na půl cesty ve vývoji mezi našimi - ještě opičími - předky a dnešními lidmi.
Unikátní dokument BBC V MF DNES
Další DVD z řady dokumentů BBC, které přináší MF DNES, vychází v úterý 11. listopadu. Po předložení kuponu z MF DNES ho získáte za 49 korun.
