"Ekonomiku už oddělenou máme, teď to musíme potvrdit politicky," říká Predrag Nenezič, poradce předsedy černohorské vlády. Ta loni zavedla jako jedinou měnu německou marku a má dalekosáhlé rozvojové plány.
"Nemůžeme sami existovat," říká majitel turistické agentury z Podgorice Miroslav Nikezič, a sděluje tak názor asi poloviny obyvatel Černé Hory.
Nedělní parlamentní volby v Černé Hoře rozhodnou o tom, zda na mapě Evropy přibude nový nezávislý stát. Voliči v republice, která nyní tvoří jugoslávskou federaci se Srbskem, jsou však v názoru na budoucnost svého státu rozděleni - poslední předvolební průzkumy ukazují, že samostatnou Černou Horu chce jen těsná většina 53 procent voličů.
"Jedinou cestou je samostatnost," říká Predrag Nenezič, asi třicetiletý poradce předsedy černohorské vlády pro ekonomiku. "Ekonomicky už samostatní jsme a politická samostatnost nám přinese hospodářský rozvoj," říká Nenezič a ukazuje ve své kanceláři v oprýskané budově vlády na fascikly s projekty.
"Černá Hora nemůže sama existovat, nemá armádu, nemá diplomacii," mává rukou důchodce Dragan Jovanovič, který si jako mnozí nemyslí, že Černá Hora může sama fungovat.
S Bělehradem nyní Podgoricu spojuje hlavně armáda, diplomatická služba a kontrola vzdušného prostoru. I tady Černohorci udělali kroky vpřed: vybudovali silnou policii a nepožadují od občanů západo- a středoevropských zemí víza.
Složitá partie V neděli má šanci přistoupit k volbám 447 600 registrovaných voličů ze zhruba 650 000 obyvatel. O jejich přízeň se uchází celkem šestnáct politických uskupení, z nichž však dvě koalice jsou rozhodující - "Vítězství je Černá Hora" a "Spolu za Jugoslávii".
Už názvy naznačují, kdo co chce. První koalice, kterou představuje současný prezident Milo Djukanovič, má za cíl vytvořit z Černé Hory nezávislý stát. Druhá, vedená politiky blízkými Bělehradu, chce zachovat současný statut federace. Další malé strany mají možnost hrát roli jazýčku na vahách.
Volby jsou totiž jen prvním krokem k samostatnosti. O ní by mělo rozhodnout referendum, které musí vyhlásit dvoutřetinovou většinou nový parlament. Černohorce letos čeká maraton voleb.
Spekuluje se, že menší dosud opoziční strana - Liberální svaz Černé Hory - by mohla Djukanovičovu koalici podpořit a dát mu potřebnou většinu. Výsledky voleb se však nedají odhadnout.
Volební kampaň, která skončila o čtvrteční půlnoci, byla tvrdá a nevybíravá a voliči stále tápou. Případných nepokojů, či dokonce války se ovšem nebojí. "Nevím, jak to dopadne," kroutí hlavou studentka Vesna na bulváru v centru Podgorice. "Ale já jsem spíš pro nezávislost. Válku tu ale mít nebudeme." Jiný názor má prodavač v obchodě v nové části města.
"Jsem pro Jugoslávii." Samostatná ekonomika Argumenty zastánců nezávislosti jsou ekonomické a politické. "Černá Hora má vlastní centrální banku a svoje programy rozvoje," říká Predrag Nenezič.
Hornatá zemička má od listopadu jako jedinou měnu německou marku, čtyři dny před volbami oznámila vláda počátek zdejší verze kuponové privatizace a spásou zdejšího hospodářství, které je dosud vysoce závislé na pomoci ze zahraničí, má být prudký rozvoj turistiky.
"Máme dost snahy Srbů o Velké Srbsko," říká Slobodan Franovič, předseda černohorského Helsinského výboru. "V kampani jasně ukázali, že používají stále stejné metody, chtějí rozdmýchávat etnickou a náboženskou nenávist."
Podle něho je Černá Hora první balkánskou zemí, která buduje společnost na občanském, nikoli etnickém principu. "Situace menšin - Albánců, Chorvatů, Srbů, Muslimů - tu není ideální, ale ve srovnání s okolními zeměmi je mnohem lepší," tvrdí Franovič. Představitelé menšin jsou členy současné vlády a nezávislost většinou podporují.
Projugoslávští politici se naopak snaží získat hlasy pomocí nacionalistické propagandy. "Albánci ani Muslimové nemají právo rozhodovat o budoucím statutu," hřímali na mítincích. Volby, které mohou změnit mapy Balkánu, budou sledovat tři tisíce domácích i zahraničních pozorovatelů.
