Nařízení prošlo v uplynulých týdnech připomínkovým řízením a teď ho mají vládní legislativci. Kabinet by o něm měl rozhodnout nejpozději počátkem září, pojišťovny se jím budou řídit od ledna 2013.
Návrhy dojezdových dob kritizovaly odbory, rada postižených i svaz pacientů. Napsaly ombudsmanovi, že hrozí zhoršení dostupnosti péče. Delší čekací a dojezdové doby prý umožní, aby zdravotní pojišťovny některým zařízením už nedaly na tuto péči smlouvy, některé nemocnice proto skončí.
Vyjednáváním se nakonec zkrátila dojezdová doba k praktickému lékaři, pediatrovi, gynekologovi, zubaři a do lékárny ze 45 minut na 35. Rada zdravotně postižených přitom požadovala dvacet minut, později doufala v kompromisní půlhodinu (viz předchozí článek).
Náměstek: Je to o kompromisu
Zkrátila se také řada čekacích dob; u náhrady kyčelního nebo kolenního kloubu ze 78 na 52 týdnů, na mamografický screening z osmi na šest týdnů a na endoskopické a artroskopické vyšetření z osmi na čtyři týdny. Naopak se prodloužilo čekání na operaci šedého zákalu z 26 na 30 týdnů. Na seznamu přibyla biologická léčba roztroušené sklerózy, pacienti na ni nemají čekat déle než čtyři týdny.
"Zohlednili jsme maximum připomínek. Jednali jsme opakovaně s organizacemi pacientů a měli jsme další setkání v rámci tripartity. Samozřejmě, je to vždy o nějakém kompromisu," řekl náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu Martin Plíšek.
Připomněl, že je to zcela poprvé, kdy vláda pacientům čekací doby garantuje. Čekací a dojezdové doby se podle něj časem mohou změnit, až se vyhodnotí jejich "fungování". Pokud vláda nařízení schválí, budou mít zdravotní pojišťovny i poskytovatelé péče čtyři měsíce na přípravu.
