"Opravdu jsem chtěl přijet a ještě naposledy vám poděkovat za vaši službu a oběti. Jsem zřejmě více než kdokoliv jiný - snad až na prezidenta - zodpovědný za to, že jste tady. Jsem člověk, který podepsal rozkazy k nasazení, které vás sem poslaly," mluvil roztřeseným hlasem Gates k vojákům v provincii Kandahár.
"Budu se modlit za každého z vás každý den, po zbytek svého života," dodal na závěr. V tu chvíli neměl daleko k slzám. Gates, který velel americké armádě už za bývalého prezidenta Bushe, se totiž rozhodl z postu ministra obrany letos odejít. A v Afghánistánu tak byl oficiálně naposledy, uvedla televize CNN.
Robert GatesRobert Gates se stal americkým ministrem obrany v prosinci roku 2006, kdy na tomto postu nahradil Donalda Rumsfelda. Tehdy byl u moci ještě republikán George Bush mladší, nově zvolený demokratický prezident Barack Obama ale Gatesovi nabídl, aby šéfem Pentagonu zůstal. Svůj plánovaný odchod z pozice ministra obrany Gates oznámil už loni. |
O rošádě v americké obraně se hovoří už od jara. Gates odstoupí už k 30. červnu, tedy ještě předtím, než USA začnou stahovat své vojáky z Afghánistánu. Jeho post s největší pravděpodobností obsadí současný šéf CIA Leon Panetta, kterého ale musí ve funkci potvrdit Senát (více o změnách v americké obraně čtěte zde).
Urychlí zabití bin Ládina stahování Američanů?
Loučící se šéf Pentagonu dále v Afghánistánu hovořil i o plánovaném stahování amerických vojáků ze země - v neděli varoval před tím, aby bylo příliš rychlé. Ohrozilo by to podle něj spojence. "Snažil bych se během stahování co nejdéle maximálně využít schopnost boje - myslím, že o tom není vůbec sporu," uvedl.
"Můj názor je, že musíme pokračovat v tlaku. Myslím, že jsme učinili pokrok v našich zásadních záměrech, což bylo narušit al-Káidu a pokusit se ji porazit. Zabití bin Ládina v tom byla nepochybně velká věc," dodal. Zároveň ale uvedl, že spojenci mají před sebou v Afghánistánu ještě dlouhou cestu.
V listu The New York Times se v pondělí objevila zpráva, podle níž Bílý dům zvažuje, že v červenci stáhne z Afghánistánu mnohem více amerických vojáků, než původně plánoval. Důvodem je už zmiňované zabití teroristického vůdce Usámy bin Ládina a také vysoké náklady na tamní operace.
Obama možná čeká právě na návrat a doporučení Gatese
Agentura Reuters v pondělí napsala, že Barack Obama své rozhodnutí o počtu v červenci stahovaných vojáků oznámí už brzy. Šéf Bílého domu se již poradil se špičkami v armádě, teď by mohl čekat právě na návrat Roberta Gatese z Afghánistánu a jeho doporučení.
Od začátku roku zemřely v Afghánistánu už více než dvě stovky spojeneckých vojáků.
Američtí vojáci v Afghánistánu nesou zraněného spolubojovníka.
Barack Obama slíbil začátek stahování amerických sil z Afghánistánu na konci roku 2009, kdy do země poslal třicetitisícovou posilu, aby zvrátil nepříznivý stav v boji s místním hnutím Taliban. Zkraje letošního roku to vypadalo, že ze země odejde jen několik tisíc mužů a žen.
Jenže zadlužené Spojené státy musí hledat, kde všude se dají škrtat výdaje, a afghánská válka stojí zemi dvě miliardy dolarů týdně. V zemi se tak ozývá volání po mnohem razantnějším snížení počtu amerických vojáků v Afghánistánu.
Těch je v současné době v zemi na 100 tisíc, dalších 50 tisíc tvoří spojenci. Zatím nicméně stále platí, že spojenecké síly by měly ukončit stahování na konci roku 2014. Do té doby by je měla postupně nahradit afghánská armáda.
