Mluvčí ministerstva zahraničí Ian Kelly oznámil novinku při své polední tiskové konferenci. "Rozhodli jsme se, že politika USA ve věci pozemních min zůstane stejná jako za prezidenta George Bushe," uvedl mluvčí americké diplomacie.
"Náš postoj jsme přezkoumali a zjistili, že pokud dohodu podepíšeme, tek nebudeme schopni dostát vlastní bezpečnosti ani dát bezpečnostní záruky našim spojencům," dodal Ian Kelly pro CNN.
Dodal však, že Spojené státy vyšlou skupinu pozorovatelů na konferenci v kolumbijské Cartageně, kde se příští týden bude o dohodě dále diskutovat. Zároveň zdůraznil, že Spojené státy jsou největším donátorem neziskových organizací, které se odstraňováním min zabývají.
Ochránci lidských práv jsou rozčarovaní
Rozhodnutí překvapilo především organizace na ochranu lidských práv. Vláda totiž prý nikdy nedala na srozuměnou, že svůj přístup k nášlapným minám přezkoumává. Podle Stevea Goose z Human Rights Watch je rozhodnutí v rozporu se sliby, které vláda učinila v souvislosti s lidskými právy.
ÚMLUVA O NÁŠLAPNÝCH MINÁCHÚmluvu o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a jejich zničení ze 4. prosince 1997 vypracovala Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min za podpory některých zemí. V platnost vstoupila 1. března 1999. autor: ČTK |
Konvenci o zákazu nášlapných min podepsalo již více než 156 států, včetně České republiky. Jejími signatáři nejsou kromě Spojených států například Čína, Indie, Pákistán, Barma a Rusko. Svůj podpis už ale připojili všichni členové NATO kromě USA.
