Obě organizace chtějí uzavřít dohodu, na jejímž základě by unie mohla využívat prostředky aliance, zejména její plánovací kapacity pro vlastní operace.
Jakmile bude taková dohoda existovat, bude EU moci například převzít operaci Ryšavá liška (Amber Fox) v Makedonii, jež by se tak stala její první vojenskou akcí a důkazem existence její Společné bezpečnostní a obranné politiky.
Španělský ministr Josep Piqué za předsednickou zemi EU a generální tajemník NATO George Robertson na tiskové konferenci vyložili, že Řecko si nadále přeje změny v takzvaném ankarském dokumentu, který potvrzuje souhlas Turecka s použitím prostředků aliance pro akce EU.
Ankara nechce ovšem o jakýchkoli úpravách ani slyšet. Piqué předložil nyní Aténám kompromisní návrh, podle něhož by jejich starost EU explicitně uznala na nejvyšší úrovni - nemá zatím odpověď.
Turecko původně nechtělo ani slyšet o tom, že by se EU mohla na NATO automaticky obracet, a chtělo pro tyto případy právo veta. V ankarském dokumentu zprostředkovaném Británií mu bylo zaručeno, že se ho EU zeptá, kdykoli by mělo jít o operace v blízkosti tureckého území. To se hrubě nelíbilo Řecku, které nechce východnímu sousedovi a rivalovi přiznat jakýkoli vliv na to, co unie podniká.
NATO, jehož 11 z 19 členů je v EU, a unie si dnes jinak notovaly, jak si rozumí a vzájemně se doplňují. Robertson tvrdil, že si všichni uvědomují synergii, která takto vzniká, a že zatím nehrozí nebezpečí soutěživosti a duplikace vojenského úsilí.
Americký ministr zahraničí Colin Powell vyjádřil zásadní a rozhodnou podporu Spojených států evropskému vojenskému úsilí a jeho propojení s NATO. Ve stejném duchu mluvil český ministr zahraničí Jan Kavan. Vyjádřil přání, aby se schůzka NATO-EU konala i při pražském summitu aliance letos v listopadu. Bylo by ideální, uvedl, kdyby se tam prvně mohl podepsat dlouho připravovaný dokument o spolupráci, který by umožnil okamžité převzetí makedonské operace Evropskou unií.
- středa 15. května 2002
