Jakmile bude taková dohoda existovat, bude EU moci například převzít operaci Ryšavá liška (Amber Fox) v Makedonii, jež by se tak stala její první vojenskou akcí a důkazem existence její Společné bezpečnostní a obranné politiky.
Španělský ministr Josep Piqué za předsednickou zemi EU a generální tajemník NATO George Robertson na tiskové konferenci vyložili, že Řecko si nadále přeje změny v takzvaném ankarském dokumentu, který potvrzuje souhlas Turecka s použitím prostředků aliance pro akce EU.
Ankara nechce ovšem o jakýchkoli úpravách ani slyšet. Piqué předložil nyní Aténám kompromisní návrh, podle něhož by jejich starost EU explicitně uznala na nejvyšší úrovni - nemá zatím odpověď.
Turecko původně nechtělo ani slyšet o tom, že by se EU mohla na NATO automaticky obracet, a chtělo pro tyto případy právo veta. V ankarském dokumentu zprostředkovaném Británií mu bylo zaručeno, že se ho EU zeptá, kdykoli by mělo jít o operace v blízkosti tureckého území. To se hrubě nelíbilo Řecku, které nechce východnímu sousedovi a rivalovi přiznat jakýkoli vliv na to, co unie podniká.
NATO, jehož 11 z 19 členů je v EU, a unie si dnes jinak notovaly, jak si rozumí a vzájemně se doplňují. Robertson tvrdil, že si všichni uvědomují synergii, která takto vzniká, a že zatím nehrozí nebezpečí soutěživosti a duplikace vojenského úsilí.
Americký ministr zahraničí Colin Powell vyjádřil zásadní a rozhodnou podporu Spojených států evropskému vojenskému úsilí a jeho propojení s NATO. Ve stejném duchu mluvil český ministr zahraničí Jan Kavan. Vyjádřil přání, aby se schůzka NATO-EU konala i při pražském summitu aliance letos v listopadu. Bylo by ideální, uvedl, kdyby se tam prvně mohl podepsat dlouho připravovaný dokument o spolupráci, který by umožnil okamžité převzetí makedonské operace Evropskou unií.