Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

S Afghánistánem se dohodneme, věří USA i NATO ohledně další mise

  12:16aktualizováno  12:16
Vzájemná dohoda USA s afghánskou vládou o dalším působení amerických vojáků v Afghánistánu je naprosto klíčová pro přípravu nové mise NATO. Tu spojenci včetně Česka plánují po odchodu zahraničních vojsk ze země na sklonku příštího roku.

Po stažení spojeneckých sil by si v zemi měla poradit afghánská armáda sama. Afghánský voják na stráži (1. října 2012) | foto: AP

Představitelé NATO i USA věří, že by dohodu mohla posvětit velká afghánská rada "starších" už v listopadu.

"Věřím, že k dohodě s Afghánistánem o dalším působení zahraničních jednotek dojde. V politickém procesu si však nemůžete být nikdy jistí," řekl opatrně generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen po jednání ministrů obrany Aliance v Bruselu.

Lója džirga

Jde o prastarý způsob jednání a rozhodování při mimořádných událostech. Účastní se jí až tisíc delegátů z celé země. Jde o kmenové vůdce, politiky či představitele jednotlivých provincií.

Platí však pravidlo, že je třeba dospět k všeobecné shodě. Diskuzi často provázejí emotivní výstupy a nesmlouvavé výměny názorů. Džirga, často konaná v obřích stanech, se tak může protáhnout na mnoho dní.

Obecně má velká rada dokonce vyšší pravomoc než parlament. Rozhodnutí této instituce jsou závazná pro všechny orgány státní moci a mají účinnost zákona.

Lója džirga byla původně jakýmsi poradním klubem paštunských kmenů, postupně do ní byly ale začleněny i ostatní klany, takže současných rad se už účastní všechny významné skupiny v zemi.

Právě diskuze o podobě dalšího působení NATO v Afghánistánu po roce 2014, kdy se ze země stáhnou prakticky všechny současné zahraniční jednotky, je jedním z hlavních témat. Návrh nové mise v Afghánistánu pracovně pojmenované "Resolute Support" (Rozhodná podpora) počítá s tím, že půjde o čistě nebojovou operaci.

V zemi by mělo působit 8 až 12 tisíc zahraničních vojáků, kteří se zaměří pouze na výcvik afghánských bezpečnostních sil a podporu jejich velení. Působit by měli v Kábulu a dalších čtyřech regionálních velitelstvích. Aliance ale musí celou misi naplánovat, sestavit jednotky a zajistit i financování jejich nasazení.

Se zapojením do nové mise výhledově počítá také Česko. Dohoda o působení zahraničních vojáků v Afghánistánu je tak důležitá i pro novou českou vládu, která by na jaře měla předložit parlamentu ke schválení návrh zahraničních misí české armády pro další dva roky.

Rozhodne velká rada

Washington se dosud s afghánskou vládou nedokázal dohodnout na přesném znění bilaterální smlouvy, která by právně vymezila další působení amerických sil v zemi po roce 2014. Vyjednávání se táhnou prakticky rok, i když se šéf americké diplomacie John Kerry s afghánským prezidentem Hamídem Karzáím nedávno předběžně dohodli.

Nicméně v listopadu bude návrh smlouvy předložen členům takzvané Lója Džirga (velká afghánská rada). Pokud znění rada podpoří, bude pak postoupena ke schválení afghánskému parlamentu. Pokud smlouvu nepodpoří, americké jednotky by patrně musely příští rok do posledního vojáka opustit zemi.

Dohoda má také přesně určit kolik amerických vojáků má v zemi zůstat a na kterých základnách. V tomto ohledu se také čeká na rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy.

Z jednání v Bruselu: Německo chce zlepšit obranu NATO

Mezi klíčové sporné body patří údajně "klasický" požadavek Washingtonu, aby američtí vojáci nepodléhali afghánským zákonům a v případě nějakého trestného činu byli se za ně odpovídali pouze americkým soudům. Právě tato podmínka je podle ministra obrany Chucka Hagela "neobchodovatelná".

Ten se kvůli tomu sešel na okraj zasedání v Bruselu s afghánským protějškem Bismulláhem Mohammádím.

"Uzavření této dohody bude znamenat pokračování rozvoje afghánských sil, které jsou pro bezpečnost a důvěryhodnost v dlouhodobém zájmu Afghánistánu," uvedl po schůzce mluvčí George Little. Podle něj afghánský ministr obrany během jednání vyjádřil "silnou důvěru, že dvoustranná dohoda bude brzy dotažena".

Mezi zásadní otázky také patří, zda se americké jednotky budou moci bránit případnému napadení. Američtí a afghánští představitelé jsou v posledních dnech ohledně uzavření dohody optimističtí. A to i přes ostrou kritiku afghánského prezidenta Hamída Karzáího, který jednotky jednotky NATO a USA označil za "viníky velkého utrpení".

V Afghánistánu je v současnosti zhruba 100 tisíc zahraničních vojáků, z toho 51 tisíc Američanů. Počátkem příštího roku by měl počet amerických sil v zemi klesnout na 34 tisíc.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.