Obyvatelé Teheránu oslavují uzavření jaderné dohodody v Lausanne (2. dubna 2015) | foto: AP

Jaderná dohoda naštvala Izraelce i ajatolláhy, obyčejní Íránci slaví

  • 561
Íránci v noci oslavovali uzavření předběžné dohody o jaderném programu Teheránu. S ujednáním však hluboce nesouhlasí íránští konzervativci, kteří ji považují za přílišný ústupek Západu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v telefonickém rozhovorem s Barackem Obamou prohlásil, že dohoda „ohrozí přežití Izraele“.

Konečná dohoda světových mocností s Íránem by měla být připravena do konce června. Jejím cílem je rozptýlit obavy Západu, že íránský jaderný program by mohl být zneužit k výrobě jaderné bomby. Výměnou za ústupky budou postupně zrušeny hospodářské sankce, kterým nyní Teherán čelí.

Izraelský premiér v rozhovoru s šéfem Bílého domu uvedl, že dohoda oficiálně povolí íránský jaderný program a posílí íránskou „agresi a teror“. Svět zároveň vybídl k většímu tlaku na Írán, dokud nebude dosaženo lepšího ujednání.

Obama Netanjahuovi sdělil, že rámcová dohoda světových mocností a Íránu představuje výrazný posun k trvalému řešení, které Írán odstřihne od všech cest k jaderné zbrani, stojí podle agentury Reuters v prohlášení Bílého domu. Posun v jaderných jednáních zároveň netlumí obavy týkající se „íránské podpory terorismu a výhrůžek Izraeli“, uvedl také Bílý dům.

„Ta rámcová dohoda je krokem, který se ubírá velmi nebezpečným směrem. Jediným cílem Íránu je získat atomovou bombu,“ dodal mluvčí izraelského premiéra Mark Regev. „Nejen, že dohoda povoluje Íránu ponechat si rozsáhlou nukleární infrastrukturu, ale nenutí ho uzavřít ani jeden ze svých provozů. Povoluje mu ponechat si tisíce centrifug a pokračovat v obohacování uranu, umožňuje mu pokračovat ve výzkumu, díky němuž v budoucnu může získat ještě účinnější centrifugy,“ prohlásil Regev.

Netanjahu na pátek svolal bezpečnostní kabinet. Po schůzi premiér řekl, že všichni členové jsou proti dohodě. Izrael údajně učiní vše pro to, aby byla dohoda modifikována. Netanjahu po jednání řekl, že je třeba vyvinout na Írán tlak a přinutit ho k vyjednání lepší dohody. „Izrael žádá, aby jakákoli konečná dohoda s Íránem zahrnovala jednoznačný íránský závazek uznání práva na existenci Izraele,“ sdělil Netanjahu.

Poradce íránského duchovního vůdce Hosejn Šaríatmadarí prohlásil, že Írán v Lausanne vyměnil „dobře připraveného závodního koně za chromou herku“. Konzervativní analytik Mahdí Mohammad komentoval zejména bod týkající se podzemního zařízení Fordo kde se podle dohody dalších 15 let nesmí obohacovat uran ani skladovat štěpný materiál.. „Pro Fordo je to katastrofa,“ řekl Šaríatmadarí.

Naopak íránský prezident Hasan Rúhání ujednání ocenil. „Mocnosti uznaly, že Írán má na svém území právo na obohacování uranu. Uznaly, že toto obohacování není pro nikoho hrozbou, že je jaderný program určen jen pro mírové účely,“ prohlásil Rúhání. Jak dodal, jestliže ostatní strany splní své sliby i Teherán své sliby dodrží a bude moci být dosaženo konečné dohody. „Írán chce spolupracovat se světem. Chceme zlepšit napjaté vztahy s některými zeměmi,“ prohlásil prezident.

Obama jedná na vlastní pěst, zlobí se republikáni

Nelibost s výsledkem jednání u Ženevského jezera dávají najevo i američtí republikáni. Tvrdí, že Obama vede vyjednávání na vlastní pěst bez jejich souhlasu. „Vláda by se nejdříve měla starat o to, aby měla souhlas amerických občanů,“ řekl vlivný šéf zahraničního výboru Senátu Bob Corker.

Kongresmani chtějí mít ve schvalování konečné dohody rozhodující slovo. Obama to nehodlá připustit v obavách z odmítavého republikánského přístupu k uvolňování protiíránských sankcí. Výhrady k dohodě však mají politici z obou stran, což podle agentury AP zvyšuje šance na Obamovo přehlasování.

Pro Obamu je uzavření dohody s Íránem stěžejním bodem zahraniční politiky; snahu dosáhnout zlepšení vzájemných vztahů po více než tři desetiletí trvajícím otevřeném nepřátelství dal šéf Bílého domu najevo už při svém nástupu do funkce v roce 2008.

Zbytek světa dohodu vítá

Zbytek světa ale dohodu, která je jenom předběžným výčtem bodů, o nichž se bude další tři měsíce jednat a až pak bude zformulován konečný text, spíš ocenil.

Rámcová dohoda

Podle úmluvy umožní Írán rozsáhlé kontroly svých jaderných zařízení a rovněž sníží své jaderné kapacity, na oplátku budou postupně zrušeny sankce.

Íránský jaderný program bude omezen a pod mezinárodní kontrolou celkem 25 let. Dohodnutý režim je bezprecedentní svým rozsahem a délkou trvání. V případě porušení podmínek budou okamžitě opět zavedeny sankce.

Součástí nynějších dohod je závazek Íránu, že v následujících 15 letech nebude stavět žádná nová zařízení na obohacování uranu a že stávající kapacity na obohacování výrazně sníží.

Z počtu 19 000 instalovaných centrifug, které se k obohacování uranu používají, jich pro příště nechá nainstalovaných 6104. Obohacovat uran jich ale po deset let bude jen 5 060 kusů.

Centrifugy, kterých se Írán vzdá, budou pod kontrolou MAAE. Teherán je bude moci využít jen jako náhradu. Írán rovněž slíbil snížit současné zásoby zhruba deseti tun nízko obohaceného uranu na 300 kilogramů a že tento stav bude udržovat 15 let.

Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Jukija Amano uvedl, že agentura vítá zprávu o klíčových parametrech pro konečnou dohodu. Podle ujednání by jí měl Teherán poskytnout větší přístup ke svým jaderným zařízením.

Jakmile bude dohoda dokončena, bude agentura se souhlasem své Rady guvernérů připravena plnit svou roli při ověřování toho, jak jsou opatření spojená s jadernými aktivitami zaváděna do praxe, stojí také podle agentury Reuters v Amanově prohlášení.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si myslí, že šance na to ujednat konečnou dohodu, je nyní velká.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu sice úsilí vyjednávačů v Lausanne ocenil, ale doufá, že Teherán v příštích třech měsících dále ustoupí. „Při pohledu na ty body je zřejmé, že Írán neustoupil tam, kam jsme s ním byli schopni dojít v minulých jednáních v roce 2010. Doufáme, že se ale nakonec na tuto úroveň dostaneme,“ řekl.

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, který se účastnil posledních kol jednání, řekl, že na oslavy je brzo. Doporučil izraelské vládě, která dohodu ostře kritizovala, aby si dokument podrobně prostudovala. Řekl, že cílem je zlepšit bezpečnost na Blízkém východě, a nikoli ji ohrozit, jak tvrdí Izrael.

S obezřetností na vyjednané body pohlíží i Francie. Její ministr zahraničí Laurent Fabius řekl, že dohodu považuje za „důležitý, ale jenom předběžný“ krok. „Skončí to až v červnu,“ prohlásil v rozhlase.

Původní návrhy prý Francie odmítla jako nedostatečné a íránská delegace kvůli tomu pohrozila, že z jednání ve Švýcarsku odjede. Francie si přeje, aby konečná dohoda zabránila „ostatním státům z oblasti Perského zálivu vydat se cestou jaderného zbrojení“. Podobě argumentuje také Izrael, který má ale sám oficiálně nepřiznané atomové hlavice.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video