Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pašování jádra je problém, shodly se USA a Čína. Zazněla však i varování

  6:04aktualizováno  7:09
Prezidenti Spojených států a Číny Barack Obama a Si Ťin-pching se v rámci pátečního dvoustranného jednání shodli na posílení spolupráce v otázce jaderné bezpečnosti. Uvedl to podle agentury Reuters tajemník čínského ministra zahraničí. Čínská strana však také varovala USA před snahou na rozmístění arzenálu v Jižní Koreji či provokativními plavbami v Jihočínském moři, které si Peking nárokuje.

Oba prezidenti se setkali na okraj dvoudenního jaderného summitu ve Spojených státech. „Prezidenti obou zemí měli otevřenou a důkladnou výměnu názorů na řadu otázek...a dospěli k důležité shodě. Setkání se neslo v pozitivním duchu, bylo konstruktivní a plodné,“ řekl spolupracovník šéfa čínské diplomacie Čeng Ce-kuang. Mezi další témata společného rozhovoru patřila podle čínského činitele kybernetická bezpečnost, jednání o možné investiční dohodě mezi oběma zeměmi i situace v Jihočínském moři (více viz box).

Nenarušujte naši svrchovanost, varoval Si Obamu

Kromě přátelských rozhovorů zazněly na schůzce dvou nejvyšších státníků také ostřejší slova. Si svému americkému protějšku řekl, že Čína nebude tolerovat žádné chování „pod maskou“ svobody plavby, které by narušovalo svrchovanost Číny. Informovala o tom oficiální tisková agentura Nová Čína.

Čínský prezident to prohlásil v narážce na situaci v Jihočínském moři, kde si Peking činí územní nároky. Si řekl, že Peking je odhodlán bránit svoji svrchovanost v Jihočínském moři. Domnívá se rovněž, že spory by měly být vyřešeny mírovou cestou prostřednictvím přímých rozhovorů příslušných stran.

Peking si nárokuje téměř celé Jihočínské moře, kudy vedou významné námořní trasy a pod jehož dnem se mohou nacházet velké zásoby ropy a zemního plynu. V praxi si nárok uplatňuje rozmísťováním vojenských sil a budováním opěrných bodů v oblasti Spratlyho a Paracelských ostrovů. To vyvolává kritiku, protože podobné nároky na určité oblasti si činí i Brunej, Filipíny, Malajsie, Tchaj-wan a Vietnam.

Obě země se podle společného prohlášení rovněž dohodly na tom, že budou společně bojovat proti tajnému přepravování jaderného materiálu, a na spolupráci v dalších otázkách týkajících se jaderné bezpečnosti. Čína rovněž souhlasila, že přestaví svoje malé kompaktní výzkumné reaktory bazénového typu (MNSR) na univerzitě v Šen-cenu tak, aby využívaly nízko obohacené uranové palivo. Příslib se týká také reaktorů v Ghaně a Nigérii, citoval z prohlášení obou vlád Reuters.

Za hlavní témata jaderného summitu jsou považovány obavy z možného jaderného útoku teroristů a jaderná hrozba ze strany Severní Koreje. Si před společným jednáním s Obamou upozornil, že obě země mají neshody v některých oblastech, ohledně severokorejského problému se však shodují. Závazek dosáhnout odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova oba prezidenti podle agentur v pátek také potvrdili.

Si však také Obamovi řekl, že Peking se tvrdě staví proti umístění nového protiraketového štítu USA v Jižní Koreji. Ten má být podle Washingtonu a Soulu odpovědí na rostoucí vojenské hrozby ze strany Severní Koreje. Takový krok je proti čínským zájmům v oblasti národní bezpečnosti a ovlivnil by prý strategickou rovnováhu v regionu. Americké plány na umístění štítu v Jižní Koreji kritizuje také Rusko.

Obama ještě před setkáním se svým čínským protějškem slíbil svým spojencům z Japonska a Jižní Koreje udržení jednotné obranné fronty vůči jaderné hrozbě ze strany komunistické Severní Koreje (více najdete zde). Společně s jihokorejskou premiérkou a japonským premiérem se zavázal plnit nejnovější rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která počátkem března schválila další zpřísnění mezinárodních sankcí proti KLDR kvůli lednovému jadernému testu (více o sankcích OSN zde).

Sobotka: Jaderná bezpečnost se řešila i na pracovní večeři

Právě o jaderné bezpečnosti, nedávných teroristických útocích v Belgii nebo konfliktech v Sýrii a dalších zemích Blízkého východu debatovalo na pracovní večeři v Bílém domě v noci na pátek také několik desítek premiérů a hlav států. Českým novinářům to po akci sdělil ministerský předseda Bohuslav Sobotka (ČSSD), který se jí za Česko zúčastnil.

„Já musím říct, že ta debata byla hodně ve znamení teroristických útoků, hodně se dotýkala také situace, která je dneska v Sýrii, na Blízkém východě obecně, v těch oblastech, kde existuje teroristická infrastruktura,“ uvedl český premiér. „Je poměrně silná obava z toho, že existují rizika v některých zemích, kde by se teroristé mohli dostat k jadernému materiálu, a byl kladen důraz na to, aby se zvýšila bezpečnostní opatření, například pokud jde o jaderné elektrárny,“ poznamenal také.

Fotogalerie

O podobných tématech budou politici podle jeho očekávání diskutovat také během hlavního dne summitu. S příspěvkem má vystoupit i Sobotka.

Summity o jaderné bezpečnosti, z nichž ten washingtonský je čtvrtým v pořadí, vyšly z iniciativy amerického prezidenta Obamy, kterou navázal na svůj pražský projev o jaderném odzbrojení z roku 2009. Cílem konferencí je přispět k prevenci jaderného terorismu přijetím efektivních kroků pro zabezpečení jaderného materiálu na národní i mezinárodní úrovni.

Ještě před začátkem večeře v Bílém domě hovořil Sobotka s některými, především evropskými politiky o migraci. „Měl jsem možnost krátce mluvit i s panem (tureckým prezidentem) Erdoganem o tom, že je skutečně velmi důležité, aby se podařilo naplnit ten akční plán, který je mezi Evropskou unií a Tureckem,“ podotkl také.

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.