„Shodli jsme se, že navržená úprava je v souladu s právním státem, a že cíle, tedy smíru, bylo dosaženo,“ řekla ve čtvrtek v telefonickém rozhovoru pro iDNES.cz prezidentka Soudcovské unie České republiky Daniela Zemanová. Soudci si podle ní přejí hlavně zamezit dalším průtahům a „ukončit tuto věc jednou provždy“.
Konkrétní znění dohody není ještě přesně známo, pracuje na něm ministerstvo spravedlnosti a příští týden by formuláře měly přijít na jednotlivé soudy. Podle Zemanové už ale soudci znají základní teze dohody. „Nejpracnější bude výpočet konkrétní částky doplatku u každého soudce. To záleží třeba i na tom, kolik si v uplynulém roce vybíral dovolené a podobně,“ sdělila prezidentka unie.
Očekává, že u menších soudů budou konkrétní znění dohod vyřešena nejpozději do měsíce, u větších o něco později. „Myslím, že u nás to půjde rychle. Máme jen šest soudců a všichni jsou pro. Nějaké výhrady se sice objevují, ale všichni soudci sdělili, že jsou připraveni dohodu podepsat,“ zaznělo například z Okresního soudu v Rokycanech od jeho mluvčí Blanky Szirové.
Dělají z nás hyeny, nelíbí se soudcům
Problematičtější situace nastane u větších institucí, kde se názory na dohodu různí. „Z 80 soudců, které má Krajský soud v Plzni, už podalo žalobu zhruba 50 procent. Předpokládám, že převážná většina jich ale žalobu stáhne nebo již stáhla,“ řekl předseda soudu Miloslav Sedláček. Sám je přesvědčen, že nakonec na dohodu přistoupí nejméně 90 procent soudců. „Tak jsme to avizoval i ministerstvu. Nemám tu teď žádného soudce, který by přišel a předem mi řekl ‚nepodepíšu’. Někteří ale váhají,“ uvedl dále Sedláček.
Důvody, proč se někteří soudci zdráhají dohodu přijmout, jsou podle předsedy Krajského soudu v Plzni dva. „Zaprvé se domnívají, že nárok je oprávněný v plném rozsahu. Zadruhé je rozlítila dehonestující kampaň ze strany vlády, kterou podporují i média,“ vysvětlil Sedláček. Soudci se podle něj cítí tímto stavem poškozeni. „Vadí jim, že soudci, kteří dobrovolně ustupují od svých zákonných nároků, jsou prezentováni pomalu jako hyeny,“ dodal předseda.
Členové Soudcovské unie již dříve ministerstvu spravedlnosti navrhli, že dohoda bude pro soudce přijatelnější, když vláda veřejně přizná, že soudci udělali vstřícný krok a vzdali se svých oprávněných nároků. Souhlas s dohodou tím ale nakonec nepodmiňují. „Nebude to tak zakotveno,“ řekla prezidentka unie Zemanová.
Dohoda se bude týkat jen let 2012 až 2014. Podle některých představitelů justice by měla sahat až do roku 2011, kdy už byly podle výroku Nejvyššího soudu platy vypočtené špatně. Takové rozšíření dohody prosazoval například předseda Krajského soudu v Plzni Milan Tripes. Přesto je podle svých slov ochoten dohodu akceptovat. „Pokud vím, valná většina soudců na našem soudě je ochotna dohodu podepsat,“ sdělil.
Unie podpoří i ty, co nepodepíší
V dohodě bude zakotveno, že soudce, který ji podepíše, se nebude domáhat svých nároků na další doplacení mzdy za uplynulé roky. Vzhledem k počtu soudců a složitosti výpočtu doplatku však nelze vyloučit chyby. „Jsem přesvědčen, že takové chyby mohou být napraveny, aniž by se přistoupilo k soudnímu řízení. Kdyby k takové situaci došlo, budu se snažit o smírčí řešení,“ řekl předseda plzeňského krajského soudu.
Oslovení předsedové soudů se shodli, že sami dohodu sice podepíší, ale nebudou k jejímu podpisu nikoho nutit. Ve stejném duchu se vyjádřila i Republiková rada Soudcovské unie. „Žádný soudce nesmí být vystaven postihům v souvislosti s projevem jeho svobodné vůle dohodu o narovnání uzavřít či nikoliv. Pokud by se tak stalo, Soudcovská unie je připravena poskytnout těmto soudcům pomoc a plnou podporu,“ stojí v oficiálním prohlášení unie.
Dohoda připravená odstupující ministryní spravedlnosti Helenou Válkovou má vyřešit problém se špatně počítanými platy soudců v uplynulých letech. Soudci se podle dohody vzdají části svého nároku, a za to dostanou zhruba jednu čtvrtinu nárokovaných peněz bez dalších průtahů. Kdo na dohodu nepřistoupí, bude se muset svých peněz domáhat individuální žalobou.
Stát doufá, že individuálními dohodami se soudci ušetří až 3,8 miliardy korun. Toto číslo bude platit v případě, že dohody podepíše všech 4 200 soudců. Místo zhruba pěti miliard korun by stát soudcům zpětně vyplatil jen 1,2 miliardy. Zvrátit tento stav směrem k nižším cifrám může už jen rozhodnutí Ústavního soudu, který by teoreticky mohl zákon o platech ústavních činitelů nebo jeho část zrušit. Stížnost v tuto chvíli může podat jen předseda soudu Brno-venkov (více zde).
