Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Obří investice a růst teplot o 1,5 stupně. Státy se shodly na klimatické dohodě

  12:14aktualizováno  19:35
Státy OSN se v Paříži shodly na konečném návrhu nové klimatické dohody. Její podobu v sobotu představil francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Návrh se snaží udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia. V plánu jsou i miliardové investice na pomoc rozvojovým zemím.

Nejvyšší představitelé států OSN v sobotu představili návrh nové klimatické dohody (12. prosince 2015) | foto: AP

Dokument byl schválen v sobotu večer jednotlivými členskými státy OSN. Zástupci více než 190 zemí, které v Paříži jednali, se k závěrečnému rozhodnutí začali scházet po 16:00 SEČ. Počátek závěrečného jednání a konečného potvrzení vyjednaného textu se však následně posunul ještě o téměř dvě hodiny.

Klimatická dohoda z Paříže nebude mít na Čechy přímý vliv, řekl Brabec

Fabius v emotivním vystoupení představený text označil za ambiciózní a nejlepší možný kompromis, který odráží pozice vyjednávajících stran. Nová dohoda by každých pět let měla procházet revizí.

Jejím základem je podle Fabiuse udržet globální oteplování co nejblíže hranici 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou. Rozvojové země podle ministra zahraničí dostanou na boj s oteplováním až sto miliard dolarů.

Dohoda je podle něj dostatečně „diferencovaná, spravedlivá, vyvážená, dynamická i právně závazná“. „Uznává prvky klimatické spravedlnosti a zohledňuje různou odpovědnost zemí,“ uvedl Fabius.

Dnešek může být historickým dnem, míní Hollande

Podle prezidenta François Hollandea, který ve svém vystoupení připomněl i měsíc staré teroristické útoky v Paříži, může být sobota historickým dnem. „Máte možnost změnit svět. Musíte se jí chopit,“ prohlásil na závěr projevu, který delegáti odměnili potleskem vestoje.

Fotogalerie

Generální tajemník OSN Pan Ki-Mun označil návrh dohody o klimatu za historický dokument na cestě k nízkouhlíkové budoucnosti. Také podle něj je třeba udělat poslední krok a dohodu potvrdit. Text samotný ovšem ještě delegace k dispozici nedostaly.

Český ministr životního prostředí Richard Brabec soudí, že dohoda je blízká očekáváním EU. „Historicky poprvé se největší světoví emitenti (skleníkových plynů) přihlásili k nějaké své odpovědnosti. To je klíčová zpráva. Evropa a několik dalších států už v tom nebude sama. Pro mne je to určitý zlom,“ řekl Brabec krátce po Fabiusově vystoupení.

Podle něj jsou přijaté závazky znakem toho, že „klimatická změna, ke které zásadně přispívá činnost člověka, je realitou, která začíná citelně ovlivňovat život každého z nás a že lidstvu neúprosně a rychle utíká čas, kdy ještě máme šanci něco ovlivnit“.

Brabec také dodal, že i občané České republiky jsou součástí této dohody. „I my neseme odpovědnost za to, v jakém stavu předáme tuto planetu budoucím generacím,“ uvedl. Podle jeho mínění by měl smlouvu následně ratifikovat český parlament a podepsat prezident republiky.

Jako historický zlom novou klimatickou dohodu vidí i premiér Bohuslav Sobotka. „To, že bude mít mezinárodní společenství smlouvu, která stanoví závazky pro všechny největší emitenty skleníkových plynů, je oproti Kjótskému protokolu významný pokrok,“ prohlásil.

Dohoda je podle předsedy vlády zároveň „povzbudivým dokladem schopnosti mezinárodního společenství jednat tváří v tvář velkým výzvám“.

Delegáti o dohodě jednají v Paříži od konce listopadu. Konference měla původně skončit už v pátek, nad několika verzemi závěrečného textu se však vyjednávalo déle než byl původní plán. Podle Fabiuse se do finálního návrhu podařilo zapracovat i prvky, u nichž se původně myslelo, že se to nepodaří.

Vědci o klimatické dohodě

Vědci zabývající se ochranou klimatu předpokládané výsledky klimatické konference OSN v Paříži oceňují jako přelomové, pokud budou opravdu přijaty, zároveň ale upozorňují, že jednotlivé státy musí ekologické úsilí k dosažení udržitelného prostředí a ke zvrácení radikálních změn podnebí ještě vystupňovat.

"Největším přínosem tohoto procesu je to, že více než 180 zemí předložilo národní klimatické cíle. I tak je to ale historická dohoda, která vysílá jasný signál politikům, podnikatelům a investorům, aby začali s přechodem na nízkouhlíkovou a klimaticky udržitelnou společnost," uvedl Steffen Kallbekken, který je ředitelem střediska pro výzkum klimatu a prostředí CICERO.

"Odhady nicméně ukazují, že současné závazky povedou ke zvýšení teploty o 2,7 až 3,7 stupně Celsia. K omezení klimatických změn je nutné úsilí vystupňovat. Je důležité, že státy budou nové klimatické cíle předkládat každých pět let. Pokaždé, když země předloží nové cíle, tak musí být ctižádostivější než ty stávající," dodal.

Protestující v centru Paříže v sobotu předem odmítli poslední kompromisní návrh vznikající klimatické dohody jako příliš slabý a nedostatečný. Navzdory nesouhlasu protestujících, kteří v centru Paříže roztáhli velké rudé transparenty symbolizující nepřekročitelnou „červenou čáru“, připravený dokument částečně ocenili zástupci mezinárodní ekologické organizace Greenpeace.

Její ředitel Kumi Naidoo upozornil na deklarovanou snahu udržet do konce století globální oteplování pod dvěma stupni Celsia a co nejblíže půldruhému stupni. Podle něj to znamená, že se do historie odebere „průmysl fosilních paliv“.

Nová klimatická dohoda by měla v roce 2020 nahradit Kjótský protokol z roku 1997. Problémem Kjótského protokolu bylo, že například Spojené státy ho odmítly ratifikovat s tím, že by poškodil jejich hospodářství, a protože se ke konkrétnímu závazku snižování emisí nepřipojily také Čína a Indie. Právě Washington a Peking jsou přitom největšími znečišťovateli ovzduší na světě.

Nefunkční Kjótský protokol

Naplněním Kjótského protokolu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Svého cíle však protokol nedosáhl. Podle zprávy Programu OSN pro životní prostředí z roku 2012 se koncentrace skleníkových plynů od roku 2000 naopak zvýšila asi o 20 procent.

K často zmiňovaným následkům globálního oteplování patří tání ledovců a s ním spojený růst hladiny oceánů, který může ohrozit nízko položené přímořské oblasti. Podle IPCC by se hladina světového oceánu mohla zvýšit do roku 2100 o 26 až 82 centimetrů, což by se mohlo dotknout až 280 milionů lidí.

Dále je mu připisován častější výskyt extrémních povětrnostních jevů jako jsou záplavy, velká vedra nebo hurikány. Změny počasí mohou kvůli neúrodě uvrhnout podle Světové banky do chudoby dalších 100 milionů lidí. Někteří vědci také varují před možností většího rozšíření malárie a dalších chorob, to by podle Světové banky mohlo postihnout až 200 milionů lidí.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.