Člověk by řekl, že zvyšující se životní úroveň je věc veskrze pozitivní. Proč ale míra štěstí a spokojenosti zjišťovaná u lidí je stejná ve vyspělých i rozvojových zemích? A co víc, ve vyspělých zemích je mnohem větší a stále roste počet případů deprese, tedy stav hlubokého smutku a neschopnosti prožívat štěstí.
Za život deprese potká snad až 20% populace. Také úzkostné stavy jsou v ordinacích psychiatrů vidět stále častěji. 21. století bylo vyhlášeno za století
úzkosti. Jsou tohle ty šťastné zítřky? HDP se zvýší i tím, že mi za domem postaví dálnici a kvůli hluku si budu muset koupit nová okna, za přírodou jezdit na chatu kde ještě dálnice není atp.
Zvýší se tím snad nějak kvalita mého života? Nebo těch, co po oné dálnici budou jezdit? Nemyslím.
Chápu, že nezaměstnanost je problém. Ale stavět za každou cenu průmyslové
zóny na zelené louce je dle mého víc než nezodpovědné. Po povodních se všude
mluvilo o potřebě starat se o krajinu. Změnila se však krajina od této doby
k lepšímu? Zastavěných ploch je čím dál víc a mnohdy zcela zbytečně. Myslím,
že už raději nebudu pokračovat...