Irácký premiér hovořil o situaci ve své zemi minulý pátek s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle zdrojů z Kremlu ruský prezident vyjádřil podporu irácké vládě v její snaze zbavit Irák teroristů.
USA už loni Iráku dodaly rakety Hellfire a deset bezpilotních letadel. Loni Irák složil v USA zálohu na 18 stíhaček F-16 a podle dohody mají být v Iráku letos na podzim. Irák má zájem ještě o dalších 18 těchto letadel a kontrakt na ně s USA už podepsal.
Iráčané se zajímají také o české bitevníky L-159, které mají využít jako cvičné stroje před tím, než do své výzbroje zavedou americké stíhačky. Irák s ČR vyjednává rovněž o prodeji ruských bojových vrtulníků Mi-24 (více o možné prodeji vrtulníků se dočtete zde).
Málikí potvrdil syrské nálety, do Iráku dorazil Hague
Britský server BBC také v pátek zveřejnil přepis rozhovoru, ve kterém Málikí tvrdí, že syrské letectvo útočilo na islamisty v pohraničním městě Kajm. BBC však později uvedla, že došlo k chybě v přepisu rozhovoru a Málikí pouze potvrdil bombardování islamistů syrským letectvem u hranic s Irákem. Sýrie však popřela, že stroje patřily jí, i když nesly syrské výsostné znaky (více o náletech syrského letectva zde).
Málikí řekl, že Irák o žádný útok nežádal, ale že vítá jakýkoli útok na ISIL. Syrské státní sdělovací prostředky ve středu zprávu o pohraničním náletu označily za "naprosto nepodloženou".
Do Bagdádu mezi tím přicestoval britský ministr zahraničí William Hague. Navštíví stejně jako před ním americký ministr John Kerry také irácký Kurdistán (více o návštěvě Kerryho zde). V Bagdádu má Hague jednat mimo jiné i s Málikím.
Hague označil radikály z ISIL za "smrtelné nebezpečí" pro Irák i další země oblasti. "Zaměřím se dnes na to, jak pomoci a povzbudit irácké vůdce překonat náboženský konflikt a sjednotit se napříč politickými stranami," sdělil Hague.
V pátek by se měl britský ministr přesunout do střediska iráckého Kurdistánu, do Irbílu, a jednat tam s kurdským prezidentem Masúdem Barzáním.
Uznáme nezávislost iráckých Kurdů, naznačil Izrael
Izrael je s největší pravděpodobností připraven uznat nezávislost Kurdů na severu Iráku. Šéf tamní diplomacie Avigdor Lieberman při čtvrtečním setkání se svým americkým protějškem v Paříži podotkl, že kurdská nezávislost je „hotová věc“.
„Irák se nám rozpadá před očima a zdá se, že vytvoření nezávislého kurdského státu je hotová věc,“ citoval Liebermana podle agentury Reuters jeho mluvčí.
Podobně se o den dříve vyjádřil izraelský prezident Šimon Peres, který při setkání s americkým prezidentem Barackem Obamou označil udržení jednoty Iráku za prakticky nemožnou. Peres ve Washingtonu novinářům řekl, že Irák nelze zachránit bez „masivní“ zahraniční vojenské intervence.
„Kurdové fakticky vytvořili svůj vlastní stát, který je demokratický. Jedním ze znaků demokracie je zajištění rovnosti žen,“ upozornil Peres. Podle něj faktickou nezávislost Kurdů uznává i sousední Turecko, které v minulých desítkách let přitom proti kurdskému separatismu na svém území bojovalo. V posledním roce s nimi ale uzavřelo dohodu o ukončení nepřátelství výměnou za více svobod.
S iráckými Kurdy udržuje Ankara dobré vztahy déle. Navíc jim umožnila vývoz ropy z vrtů na severu Iráku pomocí nového ropovodu, který Turecko s tímto území spojuje, a to navzdory nelibosti ústřední vlády v Bagdádu.
Ofenziva islamistů v Iráku
