Spor o Martina C. Putnu potvrzuje, že si prezident Miloš Zeman své pravomoci vykládá široce. Politikům se to přestává líbit. | foto: Michal Šula, MAFRA

Když ne Putna, tak ani já. Docenti váhají, zda vzít titul od Zemana

  • 1763
Pře o jmenování Martina C. Putny profesorem může přerůst v širší spor mezi prezidentem Milošem Zemanem a akademickou obcí. Studentští aktivisté vyzvali desítky docentů, aby nešli do Karolina převzít profesuru. Mnozí o tom přemýšlejí a čekají, jak dopadne Zemanova zítřejší schůzka s rektorem UK Václavem Hamplem.

Informaci, že studenti vyzvali k bojkotu slavnostního ceremoniálu 64 akademiků, přinesly Lidové noviny. Pětašedesátým je Putna, nejvíce návrhů je z Karlovy univerzity.

Mezi docenty, kteří zvažují bojkot ceremoniálu, patří Jaroslav Doležel z Univerzity Palackého. Sám má získat profesuru v oboru molekulární biologie a genetika. "Pokud neudělení profesorského titulu bude z důvodu trestného činu, pak na slavnostního ceremoniál přijdu a rozhodnutí pana prezidenta podpořím. Pokud však bude jeho rozhodnutí motivováno jinak, pak se ceremoniálu ze solidarity s kolegou Putnou neúčastním," uvedl Doležel.

Spor o jmenování Martina C. Putny

"Pokud pan prezident nezmění svůj názor nebo ho nepodpoří závažnou věcnou argumentací, ať už veřejně nebo v komunikaci s představiteli Univerzity Karlovy, jsem připravena připojit se k dalším společným protestním krokům akademické komunity, případně i ve formě neúčasti na ceremoniálu či odmítnutí převzít titul," sdělila iDNES.cz Pavla Doležalová ze Všeobecné fakultní nemocnice.

Řada dalších nad účastí váhá. Například expert na germánské jazyky a literaturu Milan Tvrdík z Univerzity Karlovy nevěří, že by prezidentovi skutečně vadil transparent "Katolické buzny zdraví Bátoru", který Putna nesl na pochodu homosexuálů metropolí Prague Pride v roce 2011 (Zemanovo zdůvodnění zde).

Podle Tvrdíka prezidentovi vadí Putnovy politické postoje. Mediálními aktivitami kontroverzní akademik totiž během prezidentské volby podporoval Zemanova soupeře Karla Schwarzenberga.

O Putnově podpoře Schwarzenberga jsem nic nevěděl, tvrdí Zeman

17. května 2013

Svou účast zvažuje i analytický chemik Petr Bouř z Vysoké školy chemicko-technologické. Říká, že zatím neví, zda je také mezi jmenovanými (podle informací iDNES.cz ano), a že aféra narůstá kolosálních rozměrů. "Určitě bych rád přispěl k tomu, aby se politika a profesní kariéra nemíchaly. Myslím ale, že v současné době všichni doufáme, že se situaci podaří uklidnit," řekl iDNES.cz.

Váhá také Ivana Capouchová z fakulty agrobiologie České zemědělské univerzity v Praze. "Uvažuji o tom, že se ceremoniálu nezúčastním. Zatím ale ještě nejsem rozhodnutá," řekla iDNES.cz. "To, jak se celá věc prezentuje, není únosné," říká.

Studentskou výzvu na odmítnutí profesury kvůli Putnově případu podepsalo zatím sedm adeptů na titul profesora, uvedla odpoledne ČTK.

Ústava a salám z Vysočiny

Výběr názorů z blogů iDNES.cz

Neznám pana Putnu, pro titul přijdu

Jiní akademici se o názor studentů příliš nestarají. "Neznám názor pana prezidenta. A neznám pana docenta Putnu, takže se k výzvě nepřipojím. Půjdu tam a převezmu si diplom," citují LN Petra Svobodu z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Převzít profesorský titul přijede i Štefan Barcík z lesnické fakulty ČZU v Praze.

Posun ve sporu by mohl nastat už ve středu, kdy na Hrad za Zemanem přijde rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. V půl šesté odpoledne má s prezidentem diskutovat právě o Putnovi.

Spor o Putnu jako předzvěst prezidentova výkladu pravomocí

Zemanův postup v otázce sociálního a kulturního antropologa Martina C. Putny vzbudil pozornost i proto, že indikuje, jak daleko je prezident ochoten ve výkladu svých pravomocí zajít.

Jmenování profesorů totiž nevyplývá výslovně z ústavy (podle té prezidentovi "přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon"), ale z vysokoškolského zákona. V něm doslova stojí: "Profesora pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra."

Mohou politici Zemana omezit?

Zatímco pro případnou změnu prezidentských pravomocí v ústavě by politici potřebovali ústavní většinu ve Sněmovně i Senátu, například pro změnu vysokoškolského zákona, která by prezidentovi odebrala pravomoc mluvit do jmen profesorů či rektorů, by stačilo 101 hlasů ve Sněmovně. Pravomoc totiž nevychází z ústavy. A to, že o omezení Zemanových pravomocí lze debatovat, připouští i ČSSD.

Jenže pokud si prezident tento krok vykládá jako "jmenuje, pokud uzná za vhodné", mohl by stejný postup uplatnit třeba i při jmenování rektorů vysokých škol. Ty podle vysokoškolského zákona prezident opět "jmenuje" (a odvolává) na základě návrhu příslušného akademického senátu podaného prostřednictvím ministra školství.

A představa, jestli prezident bude "jmenovat" ministry se stejnou ochotou jako Martina C. Putnu profesorem, může oprávněně strašit předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku, který má za současného rozložení voličských sympatií našlápnuto k úřadu premiéra. Právě Sobotkovo křídlo sociální demokracie si totiž se Zemanem příliš nerozumí.

Sám Sobotka navíc navrhuje Zemanova břitkého kritika a volebního rivala z prvního kola Jiřího Dienstbiera na post ministra spravedlnosti a Lubomíra Zaorálka, Zemanem označovaného za zrádce z prezidentské volby v roce 2003, na šéfa zahraničí.

Trestání kritiků, značkující pes, píšou o Zemanovi za hranicemi

Slovenský list Sme píše, že rozhodnutím nejmenovat Putnu ateista Miloš Zeman převzal spojenectví s církví po Václavu Klausovi. "Jeho účastníky spojuje pouze snaha o maximalizaci vlivu, o trestání kritiků a zejména představa, že mají právo mocensky určit, které názory a postoje jsou přípustné a podporované a které naopak je třeba potlačovat, ačkoli nikoho neohrožují," poznamenal deník.

Středolevicově zaměřený berlínský deník TAZ konstatuje, že zatímco ve sporu o jmenování velvyslanců spíš mezi sebou soupeří "dva alfa samci" - tedy prezident a ministr zahraničí - kauzu Putna mnozí podle listu vnímají jako vyhlášení války demokratickým principům v Česku.

"Miloš Zeman je v úřadu českého prezidenta zhruba deset týdnů. Jeho styl zavdává stále více důvodů k obavám, že osmašedesátiletý politik chce svou zemi přebudovat z parlamentní na prezidentskou demokracii. Tak jako pes, který zvedá svou nohu, aby si označkoval své území, jde Zeman až na hranice svých prezidentských pravomocí," soudí podle agentury ČTK deník.

Kvůli sporu o Putnu vznikla na serveru petice24.com podpisová akce "Putna profesorem", pod níž se od 18. května objevilo 300 jmen.

Putna natočil o Zemanovi vtipné video

17. května 2013

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video