Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dobyvatelé si na Afghánistánu vylámali zuby

  16:17aktualizováno  16:17
Někteří bojovníci, kteří vyhlásili džihád Američanům, kteří na afghánském území bojují s teroristy, tvrdí: Afghánistán nedostane nikdo! I když by se mohlo zdát, že jde o propagandu Talibanu, historie jim vpodstatě dává za pravdu. V moderních dějinách si na Afghánistánu třikrát vylámali zuby Britové, příliš úspěšní nebyli ani Sověti. O dobytí hornatého, vyprahlého, ale strategicky přitažlivého území přitom mocní usilují už několik století.

Alexandr Makedonský, Ind i Íránci
O strategicky významné místo spojující Blízký východ s Indií a Čínou usiloval už v polovině prvního tisíciletí zakladatel perské říše Kýros II.. Na cestě do Indie zaujala tato oblast v roce 329 př. Kr. i Alexandra Makedonského.

Ještě za vlády jeho nástupce Afghánistán asi v roce 305 př. Kr. ovládl zakladatel dynastie Maurjů, indický král Čandragupta. O sto let později byl Afghánistán součástí bohatého řecko-baktrijského státu. Ten ale ke konci druhého století před naším letopočtem podlehl kočovným kmenům.

V následujících stoletích se na afghánském území vystřídali Kúšánové a íránští Sásánovci.

Arabové přišli do Afghánistánu poprvé v osmém století
Kolem osmého století si území podrobili Arabové, kteří zahájili islamizaci. Okolo roku 1221 dobyl Afghánistán Čingischán. Po něm, v roce 1398, ho ovládl vládce Íránu, turkotatarský válečník Tímúr.

V šesnáctém století se území dostalo do područí Velkých Mughalů a Safíjovců. V té době zde začala vznikat drobná knížectví, kde často propukala povstání. Říši sjednotil až emír Dóst Muhammad, který vládl v letech 1826 až 1863.

Rusko se dvě století přetahovalo s Brity
V té době se stal Afghánistán místem, o které začalo bojovat Rusko s britským impériem. Když Rusko porazilo Persii a posunulo hranice do Zakavkazska, dostala Británie z jeho expanze do Střední Asie strach.

Tři britsko-afghánské války: 1838 - 1919
První britsko-afghánská válka vypukla v roce 1838. I když britská vojska o síle 30 tisíc mužů dobyla Kandahár a Kábul a podařilo se jim dosadit probritského emíra Šudžu, podporu venkova nezískala.

Brity začali ničit partyzáni. K nim se v listopadu 1841 v Kábulu přidala i afghánská armáda. Angličané nakonec po velkých ztrátách v lednu 1842 kapitulovali. Při odsunu zbylých 16 a půl tisíce mužů Brity v horských kaňonech střelci pobili.

I druhá britsko-afghánská válka z let 1878 až 1880 vznikla z podobné příčiny. Poté, co nový panovník odmítl britskou diplomatickou misi a začal vyjednávat s Ruskem, obsadilo v listopadu 1878 většinu afghánského území 36 tisíc příslušníků britsko-indické armády.

Novému emírovi Jakúbu chánovi Britové v únoru 1879 vnutili vazalskou smlouvu. Proti ní však povstal Kábul. Vzbouřenci v září 1879 členy britské mise zmasakrovali.

I když Britové při následné kárné misi o síle asi deset tisíc mužů obsadili celý Afghánistán, v rozhodující bitvě u Majvandu z července 1880 prohráli. Poté se vojska britského veličenstva z Afghánistánu stáhla i když oblast i nadále zůstala pod britskou sférou vlivu.

Naposledy se Velká Británie pokusila podrobit si Afghánistán v květnu 1919 poté, co v březnu sovětská vláda uznala jednostranné vyhlášení nezávislosti Afghánistánu.

340 tisíc mužům, podporovaným letectvem, tanky a děly, čelilo 40 tisíc afghánských bojovníků. Zprvu úspěšný britský postup v týlu překazily paštunské kmeny. Po měsíci bojů se Angličané stáhli.

Británie v Rávalpindí uznala samostatnost Afghánistánu
V srpnu 1919 byla v Rávalpindí podepsána mírová smlouva, v níž Velká Británie uznala s konečnou platností nezávislost Afghánistánu.

Po svržení monarchie usilovali o porobení obyvatelstva Sověti
Poté, co byla v roce 1973 svržena monarchie, vznikla v dubnu 1978 demokratická republika s prosovětskou orientací. Její vůdcové ale neměli pochopení pro islámské obyvatelstvo, kterému vnucovali svou ideologii.

Několik provinčních povstání a převratů uvnitř vládní Lidové demokratické strany Afghánistánu, kterou vedl prosovětský Babrak Karmal, bylo příčinou desetiletého ozbrojeného konfliktu v letech 1979 až 1989.

Špatnou zkušenost si odnesla i sovětská armáda. Její vojáci nedokázali po počátečních úspěších čelit afghánským mudžáhidům ovládajícím hornatý terén. Podle ruských údajů padlo v afghánské válce 14 a půl tisíce vojáků.

Po následné občanské válce mezi etnicky rozdělenými šíity a sunnity Afghánistán v roce 1996 ovládli sunnitští Paštunové z fundamentalistického hnutí Taliban. Ten dnes ovládá devadesát procent Afghánistánu.

Mapa Afghánistánu, sousední státy (25. září 2001).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto.
V Hongkongu odsoudili českého seniora za pašování drog, dostal 27 let

Soud v Hongkongu ve čtvrtek poslal na 27 let do vězení třiašedesátiletého českého občana za pašování drog. Muž se zřejmě neodvolá, protože by to zpomalilo...  celý článek

Policisté uzavřeli v centru Barcelony okolí místa, kde dodávka najela do davu...
„Naše myšlenky jsou s oběťmi.“ Světoví politici odsuzují útok v Barceloně

Světoví politici odsoudili čtvrteční teroristický útok v Barceloně. Smutek nad událostí vyjádřili americký prezident Donald Trump, předseda Evropské komise...  celý článek

Policie na místě, kde řidič najel do davu lidí  (20. prosince 2016)
Útoky automobilem v Evropě se za poslední rok prudce množí

Evropa zažila za poslední roky už mnoho útoků provedených automobily, většinou s teroristickým motivem. Téměř polovina z nich se však stala jen za poslední...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.