Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dobyvatelé si na Afghánistánu vylámali zuby

  16:17aktualizováno  16:17
Někteří bojovníci, kteří vyhlásili džihád Američanům, kteří na afghánském území bojují s teroristy, tvrdí: Afghánistán nedostane nikdo! I když by se mohlo zdát, že jde o propagandu Talibanu, historie jim vpodstatě dává za pravdu. V moderních dějinách si na Afghánistánu třikrát vylámali zuby Britové, příliš úspěšní nebyli ani Sověti. O dobytí hornatého, vyprahlého, ale strategicky přitažlivého území přitom mocní usilují už několik století.

Alexandr Makedonský, Ind i Íránci
O strategicky významné místo spojující Blízký východ s Indií a Čínou usiloval už v polovině prvního tisíciletí zakladatel perské říše Kýros II.. Na cestě do Indie zaujala tato oblast v roce 329 př. Kr. i Alexandra Makedonského.

Ještě za vlády jeho nástupce Afghánistán asi v roce 305 př. Kr. ovládl zakladatel dynastie Maurjů, indický král Čandragupta. O sto let později byl Afghánistán součástí bohatého řecko-baktrijského státu. Ten ale ke konci druhého století před naším letopočtem podlehl kočovným kmenům.

V následujících stoletích se na afghánském území vystřídali Kúšánové a íránští Sásánovci.

Arabové přišli do Afghánistánu poprvé v osmém století
Kolem osmého století si území podrobili Arabové, kteří zahájili islamizaci. Okolo roku 1221 dobyl Afghánistán Čingischán. Po něm, v roce 1398, ho ovládl vládce Íránu, turkotatarský válečník Tímúr.

V šesnáctém století se území dostalo do područí Velkých Mughalů a Safíjovců. V té době zde začala vznikat drobná knížectví, kde často propukala povstání. Říši sjednotil až emír Dóst Muhammad, který vládl v letech 1826 až 1863.

Rusko se dvě století přetahovalo s Brity
V té době se stal Afghánistán místem, o které začalo bojovat Rusko s britským impériem. Když Rusko porazilo Persii a posunulo hranice do Zakavkazska, dostala Británie z jeho expanze do Střední Asie strach.

Tři britsko-afghánské války: 1838 - 1919
První britsko-afghánská válka vypukla v roce 1838. I když britská vojska o síle 30 tisíc mužů dobyla Kandahár a Kábul a podařilo se jim dosadit probritského emíra Šudžu, podporu venkova nezískala.

Brity začali ničit partyzáni. K nim se v listopadu 1841 v Kábulu přidala i afghánská armáda. Angličané nakonec po velkých ztrátách v lednu 1842 kapitulovali. Při odsunu zbylých 16 a půl tisíce mužů Brity v horských kaňonech střelci pobili.

I druhá britsko-afghánská válka z let 1878 až 1880 vznikla z podobné příčiny. Poté, co nový panovník odmítl britskou diplomatickou misi a začal vyjednávat s Ruskem, obsadilo v listopadu 1878 většinu afghánského území 36 tisíc příslušníků britsko-indické armády.

Novému emírovi Jakúbu chánovi Britové v únoru 1879 vnutili vazalskou smlouvu. Proti ní však povstal Kábul. Vzbouřenci v září 1879 členy britské mise zmasakrovali.

I když Britové při následné kárné misi o síle asi deset tisíc mužů obsadili celý Afghánistán, v rozhodující bitvě u Majvandu z července 1880 prohráli. Poté se vojska britského veličenstva z Afghánistánu stáhla i když oblast i nadále zůstala pod britskou sférou vlivu.

Naposledy se Velká Británie pokusila podrobit si Afghánistán v květnu 1919 poté, co v březnu sovětská vláda uznala jednostranné vyhlášení nezávislosti Afghánistánu.

340 tisíc mužům, podporovaným letectvem, tanky a děly, čelilo 40 tisíc afghánských bojovníků. Zprvu úspěšný britský postup v týlu překazily paštunské kmeny. Po měsíci bojů se Angličané stáhli.

Británie v Rávalpindí uznala samostatnost Afghánistánu
V srpnu 1919 byla v Rávalpindí podepsána mírová smlouva, v níž Velká Británie uznala s konečnou platností nezávislost Afghánistánu.

Po svržení monarchie usilovali o porobení obyvatelstva Sověti
Poté, co byla v roce 1973 svržena monarchie, vznikla v dubnu 1978 demokratická republika s prosovětskou orientací. Její vůdcové ale neměli pochopení pro islámské obyvatelstvo, kterému vnucovali svou ideologii.

Několik provinčních povstání a převratů uvnitř vládní Lidové demokratické strany Afghánistánu, kterou vedl prosovětský Babrak Karmal, bylo příčinou desetiletého ozbrojeného konfliktu v letech 1979 až 1989.

Špatnou zkušenost si odnesla i sovětská armáda. Její vojáci nedokázali po počátečních úspěších čelit afghánským mudžáhidům ovládajícím hornatý terén. Podle ruských údajů padlo v afghánské válce 14 a půl tisíce vojáků.

Po následné občanské válce mezi etnicky rozdělenými šíity a sunnity Afghánistán v roce 1996 ovládli sunnitští Paštunové z fundamentalistického hnutí Taliban. Ten dnes ovládá devadesát procent Afghánistánu.

Mapa Afghánistánu, sousední státy (25. září 2001).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Neznámí střelci zaútočili v Egyptě na koptské křesťany, kteří cestovali do...
Masakr v Gíze. Egyptští islamisté při přestřelce zabili 55 policistů

Egyptská policie se vzpamatovává z krvavého incidentu v provincii Gíza, při kterém islamističtí radikálové zabili 55 policistů. Počet mrtvých může ještě...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.