Dobrovolná práce už proniká i do Prahy

Praha - Počet lidí, kteří jsou ochotni dobrovolně a zcela zdarma pomáhat, už konečně narůstá také v Praze. Česká metropole tak pomalu napodobuje jiná velkoměsta, kde je taková dobrovolnická práce zcela obvyklá a má velmi staré kořeny. V Praze se věnují této práci především studenti, kteří pomáhají hlavně v neziskovém sektoru. Letos se díky vyhlášení Mezinárodního roku dobrovolníků Organizací spojených národů alespoň něco mění k lepšímu.

Rozhýbala se například pražská radnice, jež po letech ignorance vytvořila pracovní skupinu, která má zvýšit informovanost o dobrovolnictví.

"Je složena ze zástupců neziskového sektoru, magistrátu a městských částí a klade si za cíl zvýšení informovanosti o dobrovolnictví v povědomí veřejnosti," říká náměstek primátora Otto Kechner.

KDO DĚLÁ DOBROVOLNÍKA

Podle nedávno zveřejněného šetření se dobrovolnictví v zemi věnují především vysokoškolští studenti. Také senioři, ale ti se více zaměřují na charitativní činnost.

V západních zemích jde spíše o lidi produktivního věku, kterým odrostly děti.
Průzkum ukázal, že veřejnost nejčastěji vnímá jako neziskové organizace charitativní instituce. Jako dobrovolnictví ovšem berou také dobrovolné dárcovství krve. Dvě třetiny dobrovolníků se své práci věnují pravidelně alespoň jednou za měsíc.
Pro občanská sdružení pracuje 58 procent dobrovolníků, pro církve čtvrtina a 16 procent je aktivních v církevních zařízeních.

Zhruba každý pátý dobrovolník působí v obecně prospěšné společnosti.

Na obecních a městských úřadech jich pracuje 12 procent a ve státních institucích devět procent.
Téměř pětina dobrovolníků poskytuje služby spoluobčanům, 14 procent dobrovolníků se podílí na organizování různých akcí a kampaní, 13 procent vede kroužky, oddíly a kluby, osm procent navštěvuje osamělé lidi a další spoluobčany, kteří to potřebují.

"Skupina také vybírá nejúspěšnější projekty v Praze, které získají záštitu primátora Jana Kasla. Takový projekt musí podle stanovených kritérií být realizován především za pomoci dobrovolníků, musí být významný a přispět ke kvalitě života Pražanů. Skupina také vybírá nejúspěšnější projekty v Praze, které získají záštitu primátora," dodává Kechener.

Vybraný projekt musí být realizován především za pomoci dobrovolníků a má přispět ke kvalitě života Pražanů. Dobrovolníci působí například ve Sdružení pro pomoc obětem trestné činnosti Bílý kruh bezpečí.

Podle státní zástupkyně Ivany Hulínové, která zde také pomáhá, se hlásí sami, a to především z řad odborníků. Členem se stal mezi jinými také pražský právník Jan Mach. "Považuji tuto organizaci za nesmírně důležitou a jsem rád, že se zde podařilo dát dohromady vysoce fundovaný tým odborníků," uvedl Mach.

Prosazování dobrovolnictví se v metropoli věnuje především Národní dobrovolnické centrum Hestia, jehož ředitelka Olga Sozanská se stala také výkonnou předsedkyní pracovní skupiny magistrátu. Podle ní u nás zatím bohužel dobrovolnictví neexistuje legalizovaně.  "Všechno je položeno na 'dobrovolných dohodách'. Hodláme se proto podílet na vytváření dobrovolnické legislativy," uvedla Sozanská.

Její zástupce Jiří Tošner dodal, že se sice na ministerstvu školství v současné době připravuje zákon o mladé generaci, který by měl právně upravit pobyty a statut dobrovolníků přijíždějících k nám ze zahraničí, ale situace našich dobrovolníků je složitější.

"Její základní charakteristikou je to, že děláme něco navíc, po pracovní době, a věnují se tomu všichni - mladí, staří, děti, mládež," konstatuje Tošner. "Chceme, aby byl definován pojem dobrovolná činnost. Vždyť například v nemocnicích jsou dobrovolníci vedeni jako návštěvy, protože náš právní řád statut dobrovolníka nezná!" stěžuje si  Tošner.

Hana Mikulenková pro změnu pomáhá postiženým dětem v projektu Pontony při sdružení Máme otevřeno. "Děti, které vyšly z pomocných škol nebo jsou jinak postižené, mívají problém se zařazením do společnosti. Každý z nás proto s jedním z nich tráví volný čas, a tak přispívá k jejich resocializaci," řekla Mikulenková.

Dosud nebylo prosazování dobrovolnictví podle Tošnera jednoduché a občas naráželo na různé překážky. "Například profesionálové v sociálních zařízeních se báli, že jim dobrovolníci vezmou práci," říká Tošner.

"Často také namítali, že to se tady nikdy nedělalo. Oni to umějí sami nejlépe a vědí, co je potřeba. Báli se, že dobrovolníci v nemocnicích budou krást léky, že jim někdo upadne. Nakonec se nám mnohokrát podařilo dostat se na oddělení a překonávat postupně různé bariéry, překážky a námitky," dodává.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video