Je libo vařené humří ocásky, fritované kuřátko nebo těstoviny podle Alfreda? A co takhle nechat si takové lahůdky naservírovat ve vesmíru? Kosmonauti si už na to zvykli.
Dávno nejsou odkázáni na nechutný polotekutý protlak vymačkaný z tuby. Když chtějí, mohou si pochutnat na krevetovém koktejlu, chřestu, nebo dokonce na pořádně propečeném bifteku. Chybí však jakýkoli alkohol a také případný kuřák je bez šance potáhnout si z cigarety. Hlavním cílem kosmické kuchyně je přiblížit vesmírnou stravu co nejvíc pozemské a zároveň ji přizpůsobit budoucím projektům, třeba předlouhé cestě na Mars. Na vývoji a výrobě pokrmů pro kosmonauty se podílejí týmy odborníků a vše prochází mnoha testy. Ty provádějí dobrovolníci z řad personálu výzkumného střediska ve speciálním letadle KC 135 s nulovou gravitací. Spíš než pod tímto číslem je známější jeho přezdívka "vomit comet" neboli "zvracecí kometa".
Drobečky pochodovaly
Technický pokrok šel už tak daleko, že kosmonauté jedí ve vesmíru příborem. Jaký to rozdíl proti pionýrským letům s podivnými pokrmy v tubách. "Bylo to přeslazené, odporné. Zkrátka hnus," vypráví velký znalec kosmonautiky, žurnalista Karel Pacner, který také ochutnal. Američan John Glenn, který měl možnost jíst ve stavu beztíže na oběžné dráze jako první, považoval samu konzumaci za celkem zábavnou, zato ten jídelníček... Slisované kostičky velikosti jednoho sousta, potraviny vysušené speciálním zmrazením na prášek a cosi připomínající dětskou výživu v tubě. Nejenže nic z toho nechutnalo, ale skýtalo to i nejrůznější zrady. Třeba drobečky klidně pochodovaly prostorem a znečišťovaly vzácné přístroje, tuby zase nešly dobře vymáčknout.
"Spíž" se plní
Astronauti z Gemini už měli jednotlivá sousta alespoň obalená želatinou, takže se nedrobila. Tuby nahradily speciální plastové kontejnery. Kosmická "spíž" nabízela bohatší výběr, krevetový koktejl, jablkovou omáčkou, pudink, kuře se zeleninou. Astronauti z pozdějšího programu Apollo měli jako první k dispozici horkou vodu, a co víc, zvláštní plastovou nádobu, z níž bylo možné jíst lžící. Už chyběla jen jídelna, tu nabídl Skylab. Tříčlenná posádka se mohla dokonce shromáždit kolem stolu a k jídlu si "sednout".
Jídelníček na míru
Astronauti v dnešních raketoplánech už si mohou objednat menu podle vlastního výběru z poměrně rozsáhlé škály jídel. Má to jedinou vadu. Co chtějí mít na jídelníčku ve vesmíru, to si musí na Zemi objednat s předstihem pěti měsíců před odletem. Porce jsou jim pak "uvařeny" přímo na míru. Tak aby přesně podle váhy kosmonautů obsahovaly předepsanou porci vitamínů, minerálů a zároveň splňovaly předepsanou kalorickou hodnotu pro pobyt člověka ve vesmíru.
Skoro jako doma
Příprava jídla netrvá déle než v kuchyni na Zemi, kolem půl hodiny. K ochucení je možné použít řadu ingrediencí, nechybí kečup, hořčice, majonéza, mexická omáčka taco, chilli omáčka, sůl rozpuštěná ve vodě a pepř v oleji. Problémy s drobečky z chleba vyřešily mexické placky tortilly. Na jeden den "fasují" kosmonauté balíček s jídlem, který váží 1,7 kilogramu, asi půl kila z toho tvoří obaly. Nápoje je nutné nejprve zpět rehydrovat, tedy dodat jim vodu, některé ohřát. Podnos s kontejnery vybraných a naservírovaných dobrot si kosmonaut buď položí na klín a připevní páskem ke stehnu, nebo zavěsí na speciální úchyt na zeď.
Jak se také jí v raketoplánu
Snídaně: sušené hrušky, párek zapečený v těstíčku, míchaná vajíčka s bylinkami, ovesné vločky s karamelem, pomerančový džus
Oběd: tuňák, dvě tortilly, banánový pudink, perníčky, burské oříšky a dvě ovocné šťávy z hroznů
Večeře: sladkokyselé kuře po čínsku, arabský rýžový pilaf, gratinovaná brokolice, dvě tortilly, vanilkový pudink a čaj s citronem
Dávno nejsou odkázáni na nechutný polotekutý protlak vymačkaný z tuby. Když chtějí, mohou si pochutnat na krevetovém koktejlu, chřestu, nebo dokonce na pořádně propečeném bifteku. Chybí však jakýkoli alkohol a také případný kuřák je bez šance potáhnout si z cigarety. Hlavním cílem kosmické kuchyně je přiblížit vesmírnou stravu co nejvíc pozemské a zároveň ji přizpůsobit budoucím projektům, třeba předlouhé cestě na Mars. Na vývoji a výrobě pokrmů pro kosmonauty se podílejí týmy odborníků a vše prochází mnoha testy. Ty provádějí dobrovolníci z řad personálu výzkumného střediska ve speciálním letadle KC 135 s nulovou gravitací. Spíš než pod tímto číslem je známější jeho přezdívka "vomit comet" neboli "zvracecí kometa".
Drobečky pochodovaly
Technický pokrok šel už tak daleko, že kosmonauté jedí ve vesmíru příborem. Jaký to rozdíl proti pionýrským letům s podivnými pokrmy v tubách. "Bylo to přeslazené, odporné. Zkrátka hnus," vypráví velký znalec kosmonautiky, žurnalista Karel Pacner, který také ochutnal. Američan John Glenn, který měl možnost jíst ve stavu beztíže na oběžné dráze jako první, považoval samu konzumaci za celkem zábavnou, zato ten jídelníček... Slisované kostičky velikosti jednoho sousta, potraviny vysušené speciálním zmrazením na prášek a cosi připomínající dětskou výživu v tubě. Nejenže nic z toho nechutnalo, ale skýtalo to i nejrůznější zrady. Třeba drobečky klidně pochodovaly prostorem a znečišťovaly vzácné přístroje, tuby zase nešly dobře vymáčknout.
"Spíž" se plní
Astronauti z Gemini už měli jednotlivá sousta alespoň obalená želatinou, takže se nedrobila. Tuby nahradily speciální plastové kontejnery. Kosmická "spíž" nabízela bohatší výběr, krevetový koktejl, jablkovou omáčkou, pudink, kuře se zeleninou. Astronauti z pozdějšího programu Apollo měli jako první k dispozici horkou vodu, a co víc, zvláštní plastovou nádobu, z níž bylo možné jíst lžící. Už chyběla jen jídelna, tu nabídl Skylab. Tříčlenná posádka se mohla dokonce shromáždit kolem stolu a k jídlu si "sednout".
Jídelníček na míru
Astronauti v dnešních raketoplánech už si mohou objednat menu podle vlastního výběru z poměrně rozsáhlé škály jídel. Má to jedinou vadu. Co chtějí mít na jídelníčku ve vesmíru, to si musí na Zemi objednat s předstihem pěti měsíců před odletem. Porce jsou jim pak "uvařeny" přímo na míru. Tak aby přesně podle váhy kosmonautů obsahovaly předepsanou porci vitamínů, minerálů a zároveň splňovaly předepsanou kalorickou hodnotu pro pobyt člověka ve vesmíru.
Skoro jako doma
Příprava jídla netrvá déle než v kuchyni na Zemi, kolem půl hodiny. K ochucení je možné použít řadu ingrediencí, nechybí kečup, hořčice, majonéza, mexická omáčka taco, chilli omáčka, sůl rozpuštěná ve vodě a pepř v oleji. Problémy s drobečky z chleba vyřešily mexické placky tortilly. Na jeden den "fasují" kosmonauté balíček s jídlem, který váží 1,7 kilogramu, asi půl kila z toho tvoří obaly. Nápoje je nutné nejprve zpět rehydrovat, tedy dodat jim vodu, některé ohřát. Podnos s kontejnery vybraných a naservírovaných dobrot si kosmonaut buď položí na klín a připevní páskem ke stehnu, nebo zavěsí na speciální úchyt na zeď.
Jak se také jí v raketoplánu
Snídaně: sušené hrušky, párek zapečený v těstíčku, míchaná vajíčka s bylinkami, ovesné vločky s karamelem, pomerančový džus
Oběd: tuňák, dvě tortilly, banánový pudink, perníčky, burské oříšky a dvě ovocné šťávy z hroznů
Večeře: sladkokyselé kuře po čínsku, arabský rýžový pilaf, gratinovaná brokolice, dvě tortilly, vanilkový pudink a čaj s citronem
