Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dobrodružný život kybernetika

aktualizováno 
Jen málo lidí zná jméno profesora Antonína Svobody -
člověka, který patří v dějinách výpočetní techniky ve světě k těm nejpřednějším a jehož příběh by se dobře vyjímal v dobrodružné knize. Narodil se v roce 1907 v Praze, vystudoval ČVUT, stal se tam asistentem a vše se zdálo být v normálních kolejích. V roce 1936 nastoupil na vojnu a dostal příležitost pracovat na automatickém zaměřovači pro protiletadlové kanony. Těsně před okupací byl poslán na stáž (to v té chvíli znamenalo uklizení před Němci) do Francie. Tam ve výzkumech pokračoval až do její kapitulace, po níž s manželkou a novorozenými dvojčaty prchal na kolech celou Francií až do Marseille. Útěk to byl nebezpečný a pro rodinu tragický - jedno z dětí cestu nepřežilo. V rámu kola vezl Svoboda plány nového zaměřovače. Přes Casablanku se prodral do Lisabonu a přitom přišel o kolo s nákresy. Nakonec se dostali do USA a roku 1943 mu byla nabídnuta práce v massachusettském technologickém institutu, kde vznikal první počítač Mark. Svobodův podíl na výsledcích skupiny byl dokonce oceněn vyznamenáním Naval Ordonance Development A ward. Dostal také za úkol napsat knihu shrnující výsledky, ke kterým skupina dospěla. Nebylo jich málo - jejich práce byla v mnoha ohledech revoluční. Knihu Svoboda dokončil v Praze v roce 1946, byla přeložena do řady jazyků a šlo o vůbec první knihu o teorii počítačů na světě. Asi málokoho překvapí, že jednou z mála zemí, kde nebyla doceněna, bylo Československo. Už to tak trochu patří k naší tradici. Po válce Svoboda pracoval na vysoké škole a v roce 1950 dostal příležitost založit při Ústředním matematickém ústavu laboratoř matematických strojů. Z té postupně vznikl stejnojmenný ústav Československé akademie věd, který byl v roce 1958 převeden (jako Výzkumný ústav matematických strojů) do resortního výzkumu. V padesátých letech vznikly ve Svobodově ústavu první československé počítače SAPO (SAmočinný POčítač) na bázi elektromagnetických relé a EPOS (Elektronický POčítací Stroj) osazený elektronkami. Byla to podivná doba. Počítače, které Svoboda a jeho tým vytvořili, budily pozornost svou novátorskou koncepcí a originálním využitím matematických poznatků. Velké univerzity i firmy v zámoří Svobodovu práci respektovaly. Doma však vedl urputný boj o získání použitelných součástek a o základní podmínky k práci - kybernetika byla "buržoazní pavěda" a přednost měly kolejnice. V roce 1964 se rozhodl emigrovat podruhé. I s rodinou uprchl přes Jugoslávi do USA. Cesta to byla zase dobrodružná a v jistém kritickém okamžiku pomohlo staré vyznamenání, kterým se mohl vykázat. Zakotvil na Kalifornské univerzitě, spolupracoval s NASA a jako uznávaný odborník odešel v roce 1977 do důchodu. Zemřel v roce 1980. Na významných světových univerzitách i v Křemíkovém údolí dodnes pracuje nemálo významných odborníků, pyšných na to, že jsou Svobodovými žáky, mnozí z nich pocházejí z naší země. Jen u nás se podařilo Svobodu z obecného povědomí vymazat.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dobrovolníci z Červeného kříže varují obyvatele madagaskarského venkova před...
Madagaskar stihla epidemie plicního moru, možnou nákazu hlásí i Seychely

Epidemie moru, která postihla Madagaskar, si už vyžádala nejméně 57 obětí. Podezření na první případ hlásí také Seychely. Johannesburg, Nairobi a Addis Abeba,...  celý článek

Severokorejský vůdce Kim Čong-un na inspekci dělostřelecké jednotky (27. dubna...
S novými sankcemi nepřežije KLDR ani rok, tvrdí severokorejský úředník

Nové americké sankce vůči Severní Koreji jsou tak tvrdé, že to země zřejmě nepřežije, tvrdí Ri Jong-ho, který jako vysoce postavený úředník vozil třicet let...  celý článek

Rohingové protestují před barmskou ambasádou v malajsijském Kuala Lumpuru (8....
Barmští vojáci pozabíjeli stovky Rohingů, tvrdí Amnesty International

Nejméně několik stovek mužů, žen a dětí z menšinového muslimského etnika Rohingů zabili barmští vojáci ve snaze vypudit ze země všechny jeho příslušníky. Podle...  celý článek

MIKUPEX TRADE s.r.o.
Rozpočtář - Plzeň, 30-35 000 Kč

MIKUPEX TRADE s.r.o.
Plzeňský kraj
nabízený plat: 30 000 - 35 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.