Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dobrodružný život kybernetika

aktualizováno 
Jen málo lidí zná jméno profesora Antonína Svobody -
člověka, který patří v dějinách výpočetní techniky ve světě k těm nejpřednějším a jehož příběh by se dobře vyjímal v dobrodružné knize. Narodil se v roce 1907 v Praze, vystudoval ČVUT, stal se tam asistentem a vše se zdálo být v normálních kolejích. V roce 1936 nastoupil na vojnu a dostal příležitost pracovat na automatickém zaměřovači pro protiletadlové kanony. Těsně před okupací byl poslán na stáž (to v té chvíli znamenalo uklizení před Němci) do Francie. Tam ve výzkumech pokračoval až do její kapitulace, po níž s manželkou a novorozenými dvojčaty prchal na kolech celou Francií až do Marseille. Útěk to byl nebezpečný a pro rodinu tragický - jedno z dětí cestu nepřežilo. V rámu kola vezl Svoboda plány nového zaměřovače. Přes Casablanku se prodral do Lisabonu a přitom přišel o kolo s nákresy. Nakonec se dostali do USA a roku 1943 mu byla nabídnuta práce v massachusettském technologickém institutu, kde vznikal první počítač Mark. Svobodův podíl na výsledcích skupiny byl dokonce oceněn vyznamenáním Naval Ordonance Development A ward. Dostal také za úkol napsat knihu shrnující výsledky, ke kterým skupina dospěla. Nebylo jich málo - jejich práce byla v mnoha ohledech revoluční. Knihu Svoboda dokončil v Praze v roce 1946, byla přeložena do řady jazyků a šlo o vůbec první knihu o teorii počítačů na světě. Asi málokoho překvapí, že jednou z mála zemí, kde nebyla doceněna, bylo Československo. Už to tak trochu patří k naší tradici. Po válce Svoboda pracoval na vysoké škole a v roce 1950 dostal příležitost založit při Ústředním matematickém ústavu laboratoř matematických strojů. Z té postupně vznikl stejnojmenný ústav Československé akademie věd, který byl v roce 1958 převeden (jako Výzkumný ústav matematických strojů) do resortního výzkumu. V padesátých letech vznikly ve Svobodově ústavu první československé počítače SAPO (SAmočinný POčítač) na bázi elektromagnetických relé a EPOS (Elektronický POčítací Stroj) osazený elektronkami. Byla to podivná doba. Počítače, které Svoboda a jeho tým vytvořili, budily pozornost svou novátorskou koncepcí a originálním využitím matematických poznatků. Velké univerzity i firmy v zámoří Svobodovu práci respektovaly. Doma však vedl urputný boj o získání použitelných součástek a o základní podmínky k práci - kybernetika byla "buržoazní pavěda" a přednost měly kolejnice. V roce 1964 se rozhodl emigrovat podruhé. I s rodinou uprchl přes Jugoslávi do USA. Cesta to byla zase dobrodružná a v jistém kritickém okamžiku pomohlo staré vyznamenání, kterým se mohl vykázat. Zakotvil na Kalifornské univerzitě, spolupracoval s NASA a jako uznávaný odborník odešel v roce 1977 do důchodu. Zemřel v roce 1980. Na významných světových univerzitách i v Křemíkovém údolí dodnes pracuje nemálo významných odborníků, pyšných na to, že jsou Svobodovými žáky, mnozí z nich pocházejí z naší země. Jen u nás se podařilo Svobodu z obecného povědomí vymazat.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

STŘEDOVĚK V SYDNEY. Středověcí „rytíři“ Luke Binks a Andrew McKinno pózují...
TÝDEN OBRAZEM: Prasečí koupel, moře bicyklů a středověk v Sydney

V australském Sydney se pořádal turnaj šermířů, Indové slavili výročí vyhlášení nezávislosti a v Londýně si to mezi sebou rozdaly wrestlerky. I tento týden vám...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

Soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení....
Brazilský magnát si ochočil celý kontinent, uplácel prezidenty i guerillu

Před více než rokem soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení. Vyšetřování největšího korupčního skandálu Jižní Ameriky však stále...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.