Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dobré zprávy o směřování světa

  14:22aktualizováno  14:22
- Po desetiletí byly zprávy o stavu životního prostředí, které připravovali ekologičtí aktivisté i renomovaní vědci, pesimistické a věštily Zemi temnou budoucnost pod oblaky zplodin, v krajině páchnoucích skládek, v níž vymírá vše živé a jíž protékají jedovaté řeky. Nyní se vědci začínají přiklánět k názoru, že svět mění směr svého vývoje a už nemíří do ekologického pekla.

Změny začaly být zřetelné v průběhu devadesátých let. A nedávno je souhrnně popsala konference o budoucnosti planety na Columbijské univerzitě v New Yorku.

Postup rizika se zpomaluje
Dvacáté století přineslo nevídané škody na životním prostředí. Počet obyvatel zeměkoule se zvětšil čtyřnásobně a přesáhl šest miliard. Tito lidé spotřebovávají více surovin a energie, a naopak produkují více odpadů a zplodin než kdy dříve. Do životního prostředí se dostalo 70 000 syntetických chemikálií, některé z nich škodlivé. Vymření stále hrozí pěti tisícům druhů živočichů a rostlin, což může přinést neznámé dopady do přirozené rovnováhy. "Přibývá však důkazů, že se věci začínají měnit," řekl účastníkům konference William Clark z Harvardovy univerzity. Clark předpověděl, že koncem 21. století se počet obyvatel Země stabilizuje. "Vašim dětem bude každý nový rok přidávat ke světové populaci méně lidí, což neplatilo nikdy v průběhu posledního tisíce let," prohlásil. Optimistický byl i James Hansen z Goddardova institutu americké kosmické agentury NASA. Tento vědec koncem osmdesátých let vyburcoval politiky svými studiemi hrozby rozehřívání planety, které způsobují takzvané skleníkové plyny, zejména oxid uhličitý stoupající například z výfuků automobilů a z komínů tepelných elektráren. Hansen předpokládá, že příštích deset let bude v USA nejteplejších za jejich historii. Nicméně připomněl, že emise skleníkových plynů se zvyšují pomaleji než před dvaceti lety. "Řekl bych, že jsme schopni situaci ještě dále zlepšit," řekl.

Zelený byznys
V obou uvedených případech tedy zatím nedošlo k rozhodujícímu obratu - lidí i skleníkových plynů stále přibývá. Svět je v situaci tonoucího, který se však už přibližuje ke dnu, od něhož se může odrazit vzhůru. Zřetelné zlepšení je naopak vidět třeba v tom, že ve vyspělém světě jsou dnes díky moderním technologiím voda, vzduch i půda čistší, než byly v minulých desetiletích. Změny k lepšímu mají někdy podobu zdánlivě jednoduchou: "Technickými úpravami vodovodního potrubí, z něhož pak přestala zbůhdarma unikat voda, se ve většině amerických měst snížila její spotřeba, takže nebyly nutné zásahy do přírody při stavbě dalších přehrad," konstatoval Jesse Ausubel z Rockefellerovy univerzity. Jiné změny jsou zásadnější. Lester Brown, šéf washingtonského ústavu Worldwatch, je za poslední desetiletí známý spíše kritickým přístupem k velkému byznysu. Přesto právě on konstatoval, že velké korporace se mění. Pod tlakem veřejného mínění, díky novým zákonům na ochranu životního prostředí a také kvůli tomu, že se snaží zajistit si živobytí i v budoucích letech, se tyto společnosti začaly starat o ekologický dopad své činnosti. Například ropné koncerny dnes investují do výzkumu čistých energetických zdrojů. "Kapitáni průmyslu občas mluví jako zástupci fundamentalistických ekologických organizací," poznamenal Brown s úsměvem.

Jen pro bohaté
Bohužel, tato zlepšení jsou vidět především ve vyspělém světě. Chudé rozvojové státy jsou stále ve stadiu stoupajícího ničení svého životního prostředí. A zahraniční firmy toho neváhají využít a umístit tam výroby, které by jim doma nikdo nikdy nepovolil. "Nedivte se, ve třetím světě je stále 800 milionů lidí, kteří nemají co jíst," poznamenal k tomu Kanaďan Maurice Strong, známý především jako diplomat, který dojednával celosvětové ekologické dohody. I on však vidí známky změn. "V Číně, nejlidnatější rozvojové zemi světa, začínají tamní vůdcové poznávat, že bez dodržování ekologických pravidel nemůže být hospodářský rozvoj dlouhodobě možný, a zavádějí ekologické zákony," řekl. Za zaznamenání stojí, že účastníci konference na Columbijské univerzitě zpravidla uznale mluvili o svých předchůdcích, vědcích, kteří světu předvídali špatné ekologické konce, i když se nyní zdá, že se jejich prognózy nenaplní. "Nebýt jejich varování, ke zlepšení by nedošlo," konstatoval William Clark z Harvardovy univerzity.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cvičení afghánské armády nedaleko Kábulu (17. října 2017)
Krvavé úterý v Afghánistánu. Válka s Talibanem vstupuje do Trumpovy éry

Nekončící válka v Afghánistánu se dostává do nové fáze. Američané v rámci nové strategie stupňují nálety na Taliban a počet civilních obětí rychle roste....  celý článek

Maltská novinářka Daphne Caruanová Galiziová na archivním snímku. (6. dubna...
Bomba v autě zabila maltskou novinářku, případ bude vyšetřovat FBI

Maltskou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou zabil v pondělí výbuch bomby nastražené v jejím autě. Premiér Joseph Muscat označil vraždu za barbarský čin,...  celý článek

U Madridu se zřítila stíhačka F18. Pilot zahynul
U Madridu se krátce po startu zřítila armádní stíhačka, pilot zahynul

U Madridu se v úterý před polednem zřítil stíhací letoun F-18 španělské armády. Při neštěstí, které se stalo krátce po startu z letecké základny, zahynul...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.