Předsedkyně akreditační komise Vladimíra Dvořáková kritizuje ministra školství Josefa Dobeše.

Předsedkyně akreditační komise Vladimíra Dvořáková kritizuje ministra školství Josefa Dobeše. | foto: Petr Topič, MAFRA

Dvořáková: Ministr Dobeš se chová jak feudál, podporuje klientelismus

  • 402
Ministr Josef Dobeš ve vysokém školství vytváří systém klientelistických vazeb, tvrdí v rozhovoru pro iDNES.cz předsedkyně akreditační komise Vladimíra Dvořáková. S resortem je momentálně ve sporu kvůli prodloužení akreditace právům v Plzni. Vysoké školy se ale podle ní snaží zvyšovat svou úroveň.

Jak to vypadá s podáním trestního oznámení a podnětu kvůli postupu ministerstva?
Trestní oznámení na pana ministra kvůli zneužití pravomoci úřední osoby se připravuje. Myslím, že velmi dobře věděl, že to, co dělá, je v rozporu se zákonem. Odhaduji, že v pátek také podáme podnět k nejvyššímu státnímu zástupci, aby dal žalobu ve veřejném zájmu. Expertní stanoviska výrazně podporují náš názor, že ministerstvo nemůže udělit či prodloužit akreditaci bez našeho souhlasného stanoviska. Mimochodem v pondělí bylo zveřejněno usnesení Ústavního soudu, které to říká zcela jednoznačně. Většina členů komise byla vyděšena tím, co se stalo. Můj jediný úkol byl je přesvědčit, aby z komise neodešli. Došlo k obrovskému právnímu znejistění celého prostředí vysokých škol a rozkladu systému akreditací. Vyslal se signál, že kdokoliv má nějaké problémy, tak nemusí pracovat na tom, aby je zlepšil, ale že stačí, aby zašel za ministrem.

Dobeš vás a akreditační komisi při svém nástupu v létě 2010 hodnotil velmi pochvalně. Čím si vysvětlujete, že během roku a tři čtvrtě jeho resort stanoviska komise opakovaně nerespektuje?
Kdokoliv měl tehdy při volbách protikorupční image, což byla akreditační komise, tak se všichni k němu hlásili. A překvapení pro ně bylo, že svou nezávislost,  profesionalitu a dodržování práva i nadále myslíme vážně. Ministr se ale rozhodl, že půjde cestou, která jde proti zákonu v domnění, že když je jednou ministr, tak si může dovolit všechno. Zjevně vnímá ministerstvo jako feudální léno, zaměstnance jako své poddané, kteří budou plnit jeho přání bez ohledu na zákon a zájem státu. Takže my můžeme být nezávislí jen do chvíle, kdy budeme plnit přání pana ministra nebo dalších politických a lobbistických skupin a budeme vstřícní k jejich klientům. Komise ale i v tomto prostředí klientelistických vazeb bude postupovat striktně podle zákona, a to vadí.

Vladimíra Dvořáková (1957)

První profesorka politologie v Česku. Od roku 2003 vede katedru politologie Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické. Členkou Akreditační komise ČR je od roku 2004, o dva roky později se stala její šéfkou. Kvůli  výrokům o mafiánských sítích na právnické fakultě v Plzni ji neúspěšně žalovali bývalý proděkan Milan Kindl a expředseda akademického senátu Daniel Telecký. Je autorkou knih Komparace politických systémů nebo Spojené státy americké - společnost a politika. Byla členkou KSČ.

V komisi působíte od roku 2004, Dobešovi předchůdci stanoviska komise vždy respektovali?
Ne vždy jsme se na všem shodli, ale postup byl z hlediska správního práva vždy jednoznačný. Nám se nikdy nestalo, aby ministerstvo v momentě, kdy nedoporučíme akreditaci, ji udělilo. To nebyl ani náznak. Někdy se pouze stávalo, že nám ministerstvo naše rozhodnutí vrátilo k novému projednání, ke zpřesnění stanoviska. To je běžný postup a v tom je také funkce ministerstva jako správního orgánu. Nikoli ale vydávat odborná stanoviska. To, co se děje poslední rok a půl, je obrovský problém a velmi to poškozuje naše školství.

Stíhá komise v současném počtu dvaceti jedna členů školy kontrolovat?
Upozorňujeme na nutnost posílit administrativní aparát, aby členové komise či pracovních skupin již dostávali spisy zkontrolované po formální stránce a aby bylo i více prostoru pro hodnocení. Činností v akreditační komisi nikdo nezbohatne. Je to velmi náročné, lidé tím tráví víkendy a volný čas. Jsem ale přesvědčená, že na ministerstvu za poslední rok a půl byla výrazná snaha existující praxi rozložit, aby bylo možné vycházet vstříc různým skupinkám, kamarádům, a vytvořit velmi netransparentní prostředí.

Za tím podle vás stojí přímo ministr Dobeš?
Nevím. Nebudu říkat žádné obvinění. V tomto systému je ale nezávislá akreditační komise zcela antisystémová, i když neříkám, že je tam jednadvacet neomylných osob. Ale snažíme se maximálně nastavovat kontrolní mechanismus, všechna rozhodnutí a zdůvodnění zveřejňujeme, jsme maximálně transparentní. Odmítáme  přijímat rozhodnutí na základě toho, zda někde studuje nějaká panička, kamarád či významný politik, či zda někdo má na určité škole ekonomický zájem, či zda někdo si chce někoho zavázat. 

Vysokých škol je obrovské množství, počet by se měl snížit

Školy o kontrolách, které komise provádí, vědí dopředu?
Samozřejmě. Musíme vyhlásit kontrolu buď celé fakulty, určitých programů, nebo habilitačních a jmenovacích řízení. Komise teď dělá řízení kontroly všech doktorských studijních programů. Fakulta dostane za úkol napsat sebehodnotící zprávu, kde popisuje svá slabá a silná místa, a my hodnotíme, jestli jsou schopní to pojmenovat. Pak tam přijede od nás návštěva a sledujeme třeba kvalitu studentských prací. Poté připravíme hodnotící zprávu, kterou škola dostane, a diskutujeme o ní. Pokud má zásadní námitky, má právo svůj protinázor zveřejnit.

Nestává se, že se školy pokouší předstírat lepší úroveň?
To, že se škola snaží zvýraznit své dobré věci, je asi přirozené. Samohodnocení je nový systém, na který si školy ještě musí zvyknout. V hodnocení plzeňské právnické fakulty ale byly nepravdivé údaje a velké manipulace. Velmi mi to připomnělo dobu za pana Kindla, který pracoval také tímto způsobem.

O komisi se většinou mluví, jen když je na školách něco špatně, ale o jak velké procento případů se vlastně jedná?
Ve většině případů naše stanoviska podpoří udělení nebo pokračování akreditace. Někdy se škole dává varování, pak je omezení, zákaz přijetí studentů, teprve až poté je odebrání akreditace. Školy většinou, když dostávají dílčí sankce, tak se i jejich vedení chytne a řekne, musíme makat a něco udělat. Pomáhá to i představitelům fakult, aby tím tlačili na vyučující. Bereme samozřejmě v úvahu, že školy jsou podfinancované a podmínky jsou těžké, ale musíme udržet kvalitu, která je na evropském standardu.

Plzeňská práva zatím nebudou přijímat studenty

Vypozorovala jste, jestli jsou kvalitnější veřejné, nebo soukromé vysoké školy?
To nelze úplně jednoznačně říct. Státní školy mají delší tradici. Je pravda, že tím, že se neplatí školné, tak lidé jdou raději na veřejné školy a do jisté míry platí, že se na soukromé školy dostávají slabší studenti. Jejich kvalita ale nemusí být nutně horší. Soukromé školy mohou v něčem víc vycházet studentům vstříc, přizpůsobovat rozvrhy nebo dávat doučovací kurzy. Pokud ale ke školám někdo přistupuje, že je to čistě výdělečný podnik, tak rychle vydělat peníze na vysoké škole nejde jinak než za cenu velmi nízké kvality. Skoro všechny soukromé vysoké školy procházely obdobím kvantitativního nárůstu a neodpovídaly tomu podmínky. To ale proběhlo i na řadě veřejných škol.

Počet škol v Česku je podle vás adekvátní?
Je to obrovské množství škol. Měl by být kladen důraz na zvyšování kvality, zvláště když dochází k poklesu populačních ročníků. Společnost by si měla trošku zvyknout, že ne všechny školy musí mít magisterský obor. Soukromá škola může být velmi kvalitní, když se zaměří na bakaláře v určitém směru a bude produkovat velmi kvalitní lidi s bakalářským vzděláním, kteří najdou výborné uplatnění na trhu práce. Tady je pořád tendence, že všichni ještě musí mít toho magistra. Komise se proto snaží, pokud nám ministerstvo nehází klacky pod nohy, aby to bylo spojeno s výraznější odbornou nebo vědeckou činností. To je jediná cesta, jak postupně snižovat počet vysokých škol a oborů.

Změnila se za osm let, kdy působíte v akreditační komisi, kvalita českého vysokého školství?
Myslím, že mnoho škol si už začíná uvědomovat, že je velmi důležitý kvalitativní růst. U mnoha škol se pomohlo vytvořit nastavení kontrolních mechanismů. Pokušení na některých školách mít rychlostudenty z řad geniálních politiků a úředníků vedly k tomu, že si mnohé školy uvědomily, že je to natolik riskantní, že už to není tak časté.

Uvažovala jste kvůli nesouladu s ministerstvem, ale třeba i žalobám na vaši osobu nebo výrokům politiků, kdy vás například premiér označil za čelnou českou marxistku, o složení funkce?
Pocit, že by to nemuselo být úplně špatné, kdybych nebyla předsedkyně komise, mám hodně často. Měla bych čas dělat mnohé další zajímavější věci. Mohla bych psát, baví mě věda, kvůli akreditační komisi jsem nemohla odjet do zahraničí přednášet. Nejsem ale zvyklá se vzdávat. U mě i celé řady členů komise platí, že to člověk dělá pro veřejnost. Práci chci určitě dokončit, ale pokud mě někdo odvolá z funkce předsedkyně nebo i z funkce člena komise, tak to není nic, co by ve mně vzbuzovalo hořkost. Pokud tam budu, tak budu zastávat stejné názory a postoje a nemám nejmenší důvod, proč bych to měla měnit.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video