Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ministry rozdělila Šumava. Schwarzenberg odmítá kácení v první zóně

  14:50aktualizováno  14:50
Spor o zásahy proti kůrovci v nejvzácnějších částech šumavského národního parku rozdělil členy vlády. Zatímco ministr životního prostředí Tomáš Chalupa předloží ve středu vládě návrh zákona, který by umožnil zásahy proti kůrovci i v části první zóny parku, ministerstvo zahraničí, které vede Karel Schwarzenberg, se proti tomu postavilo.

Les poničený kůrovcem u cesty k pramenům Vltavy na Šumavě | foto: Ladislav Němec, MAFRA

"Nepřijatelná je možnost asanačních zásahů proti kůrovci v první zóně, vázaná na dosažení takzvaného základního stavu kůrovce," protestoval Schwarzenbergův úřad v připomínkovém řízení proti tomu, že ministr Chalupa z ODS chce kvůli kůrovci umožnit těžbu i na 4,6 procenta plochy národního parku, která jinak patří do zóny s nejpřísnějším režimem. "To fakticky umožňuje jejich vykácení," nesouhlasí ministerstvo zahraničí.

Schwarzenberg už v prezidentské kampani kritizoval nadměrné zásahy proti kůrovci s tím, že Češi si musí ujasnit, co chtějí - jestli národní park, nebo hospodářské lesy. "Jestliže park, pak tam musíme dodržovat pravidla, a to je bezzásahovost," řekl už dříve Schwarzenberg s tím, že v celém sporu jde podle něj pouze o cenné šumavské dříví, tudíž o velké peníze (více zde).

Návrh rozdělení NP Šumava

Území Národního parku zaujímá plochu 68 064 hektarů. Návrh ministra Chalupy počítá s celkovou rozlohou I. zóny 26,53 % (z toho 4,46 % dočasně zásahových zón) a dalšími 8,49 %, které budou zatím v zóně II, ale mají se postupně (do 45 let přesunout) do I. zóny. Ve druhé zóně pak zůstane 59, 87 % národního parku a ve III. zóně bude 5,12 % rozlohy parku). Druhá zóna je podle návrhu vymezena pro přírodě blízké a šetrné hospodaření.

V této souvislosti je zajímavé rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze začátku dubna, jímž soud odmítl stížnosti Kašperských Hor a Hartmanic na Klatovsku související s těžbou dřeva. Podle soudu zájem na ochraně lesů v chráněných oblastech převažuje nad hospodářskými právy.

Chalupa hájí dočasné zásahy proti kůrovci i v první zóně národního parku

Výhrady ministerstva zahraničí ale ministerstvo životního prostředí nepřijalo. "Asanace kůrovcem napadených stromů, zlomů nebo vývratů ve vybraných segmentech I. zóny musí být s ohledem na umožnění následných přirozených procesů limitována dosažením základního stavu kůrovce," odvětil Chalupa při vypořádání připomínek k zákonu o Národním parku Šumava Schwarzenbergovi. Spor tedy bude muset rozseknout až vláda, která o tom jedná tuto středu, a pak poslanci.

Schwarzenbergovo ministerstvo zahraničí při korespondenci mezi ministry před projednáním zákona ve vládě vyzvalo nejen k tomu, aby celá první zóna národního parku, více než čtvrtina jeho celkové rozlohy, zůstala bezzásahová, ale aby se navíc oproti návrhu Chalupy zrychlilo převedení části druhé zóny parku s méně přísným režimem do zóny první.

Zatímco ministerstvo životního prostředí s tím počítá v intervalu 15, 30 a 45 let, šéf TOP 09 a ministr zahraničí v připomínkovém řízení navrhl, aby se první zóna rozšiřovala postupně po 5, 10 a 15 letech. V části parku, která má rozšířit v budoucnu I. zónu, by bylo zakázáno i zřizování nových cyklotras, cyklostezek, hipostezek, míst pro parkování, nových zimních běžeckých tratí a další turistické infrastruktury.

Zcela opačný názor na nakládání s Šumavou má ministerstvo pro místní rozvoj, které vede Kamil Jankovský, dříve ministr za Věci veřejné, nyní za LIDEM. "Zásadně nesouhlasíme s tím, aby v návrhu zákona byl, byť nevýslovně, zakotven takzvaný princip bezzásahovosti. Představa, že správná péče o nejvzácnější území přírody spočívá ve vyloučení jakýchkoli lidských zásahů, nemá oporu v zákoně o ochraně přírody a krajiny," argumentuje ministerstvo pro místní rozvoj.

Navrhlo dokonce, aby součástí národního parku nebyly zastavěné části obcí a zastavitelné plochy vymezené v územním plánu. Proti tomu se ale ohradil i Chalupův úřad. Obce byly od začátku součástí parku a jejich území zařazeno do třetí zóny s nejmírnějších ochranným režimem, odmítlo MŽP návrh ministra Jankovského a jeho úředníků.

Spor je nejen o kůrovce, ale i o lanovku

Schwarzenbergovo ministerstvo také odmítlo vynětí části území z národního parku kvůli lanovce Klápa - Hraničník. "Vynětí části území pro realizace lanovky není krokem v národních parcích neobvyklým," napsali Chalupovi lidé do předkládací zprávy k zákonu o Národním parku Šumava, který má nahradit vládní nařízení z roku 1991.

MŽP také argumentuje, že nový zákon bude mít pozitivní dopad pro lidi s trvalým pobytem na území národního parku, protože jim bude povolen vstup do první zóny parku i mimo vyznačené cesty.

Ekologičtí aktivisté se obávají, že by Šumava mohla být vyškrtnuta ze seznamu národních parků, který vede OSN. Varoval před tím i Světový svaz ochránců přírody. Desítky významných ekologických osobností z Evropy nedávno ministru Chalupovi adresovaly dopis, ve kterém varují před tím, aby čeští politici neotevřeli cestu k likvidaci vzácné přírody šumavského národního parku (více o tom zde).







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Volební model agentury Median - červen 2017
Volby by ovládlo ANO. Rozpadlá koalice by měla téměř deset procent

Ve volbách do Poslanecké sněmovny by zvítězilo hnutí ANO, které s jasným náskokem předběhlo KSČM a ČSSD. Na čtvrtém místě by skončili občanští demokraté a dnes...  celý článek

Praktikující muslimka Karíma Sadio v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel (28....
Burkiny stresují lidi. Jejich zákaz je zásah do soukromí, zaznělo v Rozstřelu

Burkiny vyvolávají u lidí asociace s islámem a násilím. V litoměřickém bazénu proto plavky zakázali. "Nechci lidi stresovat," prohlásil místostarosta Karel...  celý článek

Andrej Babiš při rozhovoru ve volebním štábu hnutí ANO. (26. října 2013)
Nahrávat Babiše nebylo trestné. Policie oznámení šéfa ANO odložila

Policie odložila trestní oznámení, které podal šéf hnutí ANO Andrej Babiše kvůli uniklým nahrávkám jeho rozhovorů s novinářem Markem Přibilem. Nezjistily se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.