Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ministry rozdělila Šumava. Schwarzenberg odmítá kácení v první zóně

  14:50aktualizováno  14:50
Spor o zásahy proti kůrovci v nejvzácnějších částech šumavského národního parku rozdělil členy vlády. Zatímco ministr životního prostředí Tomáš Chalupa předloží ve středu vládě návrh zákona, který by umožnil zásahy proti kůrovci i v části první zóny parku, ministerstvo zahraničí, které vede Karel Schwarzenberg, se proti tomu postavilo.

Les poničený kůrovcem u cesty k pramenům Vltavy na Šumavě | foto: Ladislav Němec, MAFRA

"Nepřijatelná je možnost asanačních zásahů proti kůrovci v první zóně, vázaná na dosažení takzvaného základního stavu kůrovce," protestoval Schwarzenbergův úřad v připomínkovém řízení proti tomu, že ministr Chalupa z ODS chce kvůli kůrovci umožnit těžbu i na 4,6 procenta plochy národního parku, která jinak patří do zóny s nejpřísnějším režimem. "To fakticky umožňuje jejich vykácení," nesouhlasí ministerstvo zahraničí.

Schwarzenberg už v prezidentské kampani kritizoval nadměrné zásahy proti kůrovci s tím, že Češi si musí ujasnit, co chtějí - jestli národní park, nebo hospodářské lesy. "Jestliže park, pak tam musíme dodržovat pravidla, a to je bezzásahovost," řekl už dříve Schwarzenberg s tím, že v celém sporu jde podle něj pouze o cenné šumavské dříví, tudíž o velké peníze (více zde).

Návrh rozdělení NP Šumava

Území Národního parku zaujímá plochu 68 064 hektarů. Návrh ministra Chalupy počítá s celkovou rozlohou I. zóny 26,53 % (z toho 4,46 % dočasně zásahových zón) a dalšími 8,49 %, které budou zatím v zóně II, ale mají se postupně (do 45 let přesunout) do I. zóny. Ve druhé zóně pak zůstane 59, 87 % národního parku a ve III. zóně bude 5,12 % rozlohy parku). Druhá zóna je podle návrhu vymezena pro přírodě blízké a šetrné hospodaření.

V této souvislosti je zajímavé rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze začátku dubna, jímž soud odmítl stížnosti Kašperských Hor a Hartmanic na Klatovsku související s těžbou dřeva. Podle soudu zájem na ochraně lesů v chráněných oblastech převažuje nad hospodářskými právy.

Chalupa hájí dočasné zásahy proti kůrovci i v první zóně národního parku

Výhrady ministerstva zahraničí ale ministerstvo životního prostředí nepřijalo. "Asanace kůrovcem napadených stromů, zlomů nebo vývratů ve vybraných segmentech I. zóny musí být s ohledem na umožnění následných přirozených procesů limitována dosažením základního stavu kůrovce," odvětil Chalupa při vypořádání připomínek k zákonu o Národním parku Šumava Schwarzenbergovi. Spor tedy bude muset rozseknout až vláda, která o tom jedná tuto středu, a pak poslanci.

Schwarzenbergovo ministerstvo zahraničí při korespondenci mezi ministry před projednáním zákona ve vládě vyzvalo nejen k tomu, aby celá první zóna národního parku, více než čtvrtina jeho celkové rozlohy, zůstala bezzásahová, ale aby se navíc oproti návrhu Chalupy zrychlilo převedení části druhé zóny parku s méně přísným režimem do zóny první.

Zatímco ministerstvo životního prostředí s tím počítá v intervalu 15, 30 a 45 let, šéf TOP 09 a ministr zahraničí v připomínkovém řízení navrhl, aby se první zóna rozšiřovala postupně po 5, 10 a 15 letech. V části parku, která má rozšířit v budoucnu I. zónu, by bylo zakázáno i zřizování nových cyklotras, cyklostezek, hipostezek, míst pro parkování, nových zimních běžeckých tratí a další turistické infrastruktury.

Zcela opačný názor na nakládání s Šumavou má ministerstvo pro místní rozvoj, které vede Kamil Jankovský, dříve ministr za Věci veřejné, nyní za LIDEM. "Zásadně nesouhlasíme s tím, aby v návrhu zákona byl, byť nevýslovně, zakotven takzvaný princip bezzásahovosti. Představa, že správná péče o nejvzácnější území přírody spočívá ve vyloučení jakýchkoli lidských zásahů, nemá oporu v zákoně o ochraně přírody a krajiny," argumentuje ministerstvo pro místní rozvoj.

Navrhlo dokonce, aby součástí národního parku nebyly zastavěné části obcí a zastavitelné plochy vymezené v územním plánu. Proti tomu se ale ohradil i Chalupův úřad. Obce byly od začátku součástí parku a jejich území zařazeno do třetí zóny s nejmírnějších ochranným režimem, odmítlo MŽP návrh ministra Jankovského a jeho úředníků.

Spor je nejen o kůrovce, ale i o lanovku

Schwarzenbergovo ministerstvo také odmítlo vynětí části území z národního parku kvůli lanovce Klápa - Hraničník. "Vynětí části území pro realizace lanovky není krokem v národních parcích neobvyklým," napsali Chalupovi lidé do předkládací zprávy k zákonu o Národním parku Šumava, který má nahradit vládní nařízení z roku 1991.

MŽP také argumentuje, že nový zákon bude mít pozitivní dopad pro lidi s trvalým pobytem na území národního parku, protože jim bude povolen vstup do první zóny parku i mimo vyznačené cesty.

Ekologičtí aktivisté se obávají, že by Šumava mohla být vyškrtnuta ze seznamu národních parků, který vede OSN. Varoval před tím i Světový svaz ochránců přírody. Desítky významných ekologických osobností z Evropy nedávno ministru Chalupovi adresovaly dopis, ve kterém varují před tím, aby čeští politici neotevřeli cestu k likvidaci vzácné přírody šumavského národního parku (více o tom zde).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.