Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Za Francouze bojovaly ve válce v Indočíně stovky Čechů, zjistil historik

  18:02aktualizováno  18:02
Ve válce v Indočíně v padesátých letech minulého století zahynulo víc než tři stovky Čechoslováků. Takové je nové zjištění historika Ladislava Kudrny, který zjistil, že se do konfliktu na francouzské straně zapojilo celkem 1 600 mladých Čechů a Slováků. Bylo to nejvíc od druhé světové války.

Vojáci z legie právě dorazili do Hanoje (1950). | foto: archiv Ladislava Charváta

Historikovi se údaje podařilo získat z archivu cizinecké legie ve francouzském Aubagne. Do něj se dostal za pomoci francouzského vojenského atašé Bruna Bucherie a nahlédl tak do unikátních dokumentů. Mohl tak sestavit jmenné seznamy Čechů, kteří "za Francouze" bojovali a bohužel i umírali.

Do bojů se pod francouzskou vlajkou zapojilo 1 600 Čechů a Slováků, 303 z nich konflikt nepřežilo. Podle národnosti už nelze údaj víc upřesnit.

"To obrovské číslo bylo dáno tím, že na Západ utíkaly tisíce mladých lidí před komunisty. A účast v legii se pro ty, kteří skončili v lágru, zdála vysvobozením. Jiní však vstupovali do legie, aby mohli proti komunistům bojovat,“ vysvětluje vysoký počet Čechoslováků bojujících v uniformě cizinecké legie historik Kudrna.

Skupinka Čechů a Slováků se fotí při chvilce volna v Indočíně (1950).

Skupinka Čechů a Slováků se fotí při chvilce volna v Indočíně (1950).

Účast Čechů a Slováků v první vietnamské válce mezi lety 1945-1954 označuje za největší válečné nasazení od konce druhé světové války. Příští týden mu na toto téma vyjde kniha. Nese název "První vietnamská válka na pozadí osudu Ladislava Charváta“.

Ladislav Charvát, který se narodil v Praze, byl totiž jedním z účastníků konfliktu v Indočíně. A historikovi Kudrnovi se podařilo získat jeho dopisy, které psal svým blízkým. Některé ukazují možná víc než historické události.

Lze z nich totiž vyčíst, jak viděl válku ve Vietnamu ten, kdo tam bojoval v řadách francouzské cizinecké legie proti vietnamským komunistům. "Jediné, oč prosím, abych se tady z této předsíně pekla dostal, a potom snad zbude trochu času začít nový život bez rvaní a bez střílení," napsal Charvát v jednom z dopisů.

Indočínská válka

Válkou v Indočíně je označován konflikt mezi francouzskou koloniální správou a komunistickou Ligou za nezávislost Vietnamu. Odehrála se v letech 1946-1954. Pro Francouze, které podporovali Američané, dopadl konflikt špatně, z Indočíny nakonec odešli. Vietnamští komunisté zase měli podporu od Sovětů.
Zdroj: Wikipedia.cz

Jeho vzkazy nejsou příjemným čtením: "Musím být kolikrát krutý sám k sobě a veškeré city v sobě dusit," psal domů, do své vlasti ovládané komunistickými vládci, před kterými uprchl po puči v únoru 1948 za železnou oponu na Západ.

Do cizinecké legie se nechal zlákat v uprchlickém táboře, kde po útěku z komunistického Československa skončil. Závazek podepsal na pět let. A přestože se ukázalo, že ještě nedosáhl předepsaného věku dvaceti let, musel v legii už zůstat. A odjel do Vietnamu, aby tam bojoval.

Pohřbili ho v měkké hlíně

Dopisy Ladislava Charváta, které posílal domů z výcvikového tábora v Africe a později z Indočíny, získal Kudrna od Charvátovy sestry Jany Zykové. Psaní zřejmě kontroloval komunistický cenzor. A některá asi i zabavil. "... co jsme zde v Indočíně, žádný z kluků nedostal dopis z Československa. Zkouším to proto ještě s tímto a nedivte se, že píši tak málo, protože bych byl nerad, kdyby mé rozumy četl někdo s kometou na klopě," psal v jednom z dopisů. Samozřejmě myslel na cenzora s rudou hvězdou na klopě saka.

Čechoslováci z cizinecké legie přijíždějí z bojiště. Druhý zprava sedí

Čechoslováci z cizinecké legie přijíždějí z bojiště. Druhý zprava sedí Ladislav Charvát (1950).

"Charvát je modelový příklad. Mladík, který se nechal zlákat, litoval, ale pak se jeho pohled měnil, absolvoval tvrdý výcvik, získal nové kamarády a dostal se k výsadkářům, elitní jednotce. Poprvé nosil uniformu a někam patřil," popisuje Kudrna.

Jenže Charvátovi nepřálo štěstí. Dostal se do těžkých bojů u pevnosti Dong Khe. Jeho jednotka byla poražena. "Byl to masakr. Do akce šlo 705 parašutistů. Zajetí či smrti jich uniklo pouhých dvacet," říká Kudrna. Boje pro první parašutistický prapor legie trvaly od 4. do 8. října 1950.

Mezi těmi, kteří nepřežili, byl i Charvát. Dodnes není jasné, kde má hrob. Jeho spolubojovník Karel Mynář, který skončil v zajetí, později popisoval, že Charvátovo tělo bylo pochováno někde u řeky, kde prý byla měkká hlína. Charvátova rodina se o jeho smrti nejdřív vůbec nedozvěděla. A to i přesto, že československé úřady o ní už měly informace v roce 1952 z vietnamské strany.

Rodinu o smrti svého přítele informoval sám Karel Mynář až o rok později poté, co se dostal jako zajatec do vlasti. Francie na Ladislava Charváta nezapomněla. Jana Zyková převzala za svého bratra letos medaili od francouzského velvyslanectví.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

David Rath při vynesení rozsudku Nejvyššího soudu v Brně v kauze nezákonných...
K Čapímu hnízdu vypovídali na policii i bývalí hejtmani Rath a Bendl

O dotaci pro farmu Čapí hnízdo, kvůli níž chce policie stíhat šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, vypovídali na policii bývalí středočeští hejtmani Petr Bendl a...  celý článek

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Vláda koupí a nechá zbourat vepřín v místě, kde za války trpěli Romové

Vepřín v Letech u Písku zmizí. Vláda se jednomyslně rozhodla koupit ho a zbourat. „Není důstojné, aby na místě, kde zemřelo několik set obyvatel, z toho dvě...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově...
Minimální mzda vzroste na 12 200 korun, rozhodla Sobotkova vláda

Minimální mzda se od ledna 2018 zvýší z 11 tisíc na 12 200 korun. Rozhodla o tom vláda, informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka. Od nástupu do funkce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.