"Nebudu kandidovat v prezidentských volbách, nebude žádný kandidát za naši stranu," řekl Ghannúší. "Některá západní média mě srovnávají s ajatolláhem Chomejním, ale tím já nejsem," zdůraznil s narážkou na to, že Chomejní po svržení šáha v Íránu zavedl ostrý náboženský režim.
"Máme v současnosti dva velké úkoly, a to demokratické změny a obnovení chodu hospodářství," dodal. Ghannúšího fundamentalistická strana byla v Tunisku zakázána už rok po svém založení na začátku 80. let. Ve druhé polovině 80. let ji režim toleroval.
Proti Ghannúšímu protestovali i odpůrci
Ghannúší žil od roku 1992 v Británii. Podle pozorovatelů je jeho návrat nejviditelnějším symbolem změn, které Tunisko zažívá. Už jeho návratu předcházelo uvolnění omezení médií, možnost opětného registrování zakázaných politických stran a propuštění politických vězňů.
Ghannúšího návrat ale není přijímán jednoznačně. I na letišti byli vedle jeho příznivců i zastánci laické společnosti s transparenty brojícími proti fundamentalismu, teokracii a islámskému právu šaría.
Prezident Zín Abidín bin Alí v důsledku nepokojů, které začaly v Tunisku už v prosinci původními protesty proti vysoké nezaměstnanosti, nakonec utekl do Saúdské Arábie. Situace v zemi se pomalu uklidňuje, ale speciální mezinárodní komise by měla v zemi vyšetřovat lednové násilnosti, které si podle tuniských zdrojů vyžádaly nejméně osm desítek mrtvých, podle OSN dokonce téměř 120.
Švýcarsko vyšetřuje účty diktátora
Švýcarsko zahájilo vyšetřování účtů, jež patřily svrženému prezidentovi bin Alímu a jeho blízkým a které švýcarské banky zmrazily už téměř před dvěma týdny kvůli podezření z praní špinavých peněz. Odhadem jsou prý na nich uloženy desítky milionů švýcarských franků (stovky milionů korun). Nicméně podle mluvčí švýcarské policie není jisté, jestli jsou zmrazené účty skutečně spojené s prezidentem.
Už v pátek Švýcarsko upravilo seznam zhruba padesáti lidí, jichž se zmrazení týkalo. Šest dalších lidí bylo na seznam připsáno a jeden člověk naopak vyškrtnut, jelikož byl na seznamu omylem.