Pokud by se totiž Český Telecom prodal rychle a bez problémů, mohli by všichni tři skončit na dlažbě. Pokud se bude jednání všelijak protahovat a komplikovat, mohou se ocitnout v této státní firmě na dobře placených místech a vydržet na nich ještě dlouho po volbách.
Korupce má mnoho tváří. Úmyslné komplikace vypadají jako vážně míněný zájem o obecné blaho: neprodávejme tuto dobře vydělávající firmu za šedesát miliard, říkají. Zkusme cenu vyšroubovat ještě alespoň o třetinu.
Co vypadá jako zájem o dobro státní pokladny, to je jenom skrývaná péče o vlastní kapsu. Mladý ministr se neuchytil v politice ani ve fotbalu, na ministerstvu dopravy a spojů se určitě obmění všechny vysoké posty a noví majitelé by si zajisté na místo současného ředitele přivedli své manažery.
Otázka, jestli Český Telecom prodáme do voleb, tedy začala být opravdu aktuální. Měli bychom prodat co nejrychleji, říkají suché ekonomické odhady. Proti nim stojí lidé, kteří by privatizaci nejraději zablokovali. Pokud uspějí, proděláme mnoho miliard. Kupní cena totiž stále klesá.
Nejde tu jenom o peníze. Čím déle se bude o Telecomu rozhodovat, jednat a hlasovat, tím déle bude tato firma politikům slibovat lukrativní trafiky. Tomuto druhu korupce se nevyhnula a nevyhne žádná vláda. A je vcelku jedno, jestli akci čisté ruce vyhlašuje Miloš Zeman nebo Cyril Svoboda.
