Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: David Port, MAFRA

Do tahanic o termín voleb vstupují školní prázdniny, billboardy i VŘSR

  • 54
Boj o volby, který teď strany předvádějí, není jen trochu nudný souboj o konkrétní podobu paragrafů v ústavě. Politici se zároveň perou o to, kdo nakonec prosadí pro sebe nejvhodnější termín. Konec října se nehodí kvůli podzimním prázdninám ve školách, výročí listopadových revolucí by zase neradi socialisté.

Jak by se asi ČSSD líbilo, kdyby se volby konaly 7. listopadu, právě v den výročí Velké říjnové socialistické revoluce, tedy Leninem vedeného převratu v Rusku, kdy v roce 1917 nastoupili k moci bolševici?

Pro šéfa strany Jiřího Paroubka nemůže být vábivá představa, že by ve finále kampaně konkurenční ODS dostala do ruky symbol pro varování před možnou spoluprací ČSSD s komunisty. Zvláště když vládu s jejich tolerancí Paroubek nevylučuje.

Když se k tomu připočte, že jen pár dní po tomto datu tu máme dvacáté výročí listopadu 1989, je to pro socialisty dost dobrý důvod, aby nepřipustili závěr kampaně postavené na emocích proti levici a snažili se stlačit termín voleb do října.

Kdy půjdeme volit?

9. a 10. října – původní termín, dojde na něj, když Ústavní soud ve čtvrtek odmítne Melčákovu stížnost

30. a 31. října – nejbližší termín, kdy lze volby uskutečnit, když se politici shodnou na změně ústavy; včera nebylo jisté, že by lidé dostali před volbami domů volební lístky

6. a 7. listopadu – termín, k němuž se klonili experti ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, pravice by ho mohla využít k "mobilizaci" proti levici (7. 11. 1917 uchopili v Rusku moc bolševici vedení Leninem)

červen 2010 – až v řádném termínu budou volby, když se politici rozhádají a jejich dohody zkrachují

Člen užšího vedení ČSSD Michal Hašek to popírá: "Žádnou souvislost, že je v tom datu výročí VŘSR, v tom nehledejte."

Jeden z jeho kolegů však neoficiálně přiznává, že socialisté mají z listopadového termínu voleb kvůli bolševické revoluci strach.

Několik dní volna: pravici by mohla odjet část voličů

Ale ani termín 30. a 31. října, tedy nejbližší možný termín konání předčasných voleb, pokud Ústavní soud ve čtvrtek nezamítne stížnost poslance Miloše Melčáka proti původním termínům 9. a 10. října, není v tomto směru "bez pochybností".

Po státním svátku 28. října totiž následují dva dny školních prázdnin, a pokud si rodiče kvůli dětem vezmou volno, vznikne jim tak náhle pětidenní prodloužený víkend. Dá se čekat, že by toho část lidí využila k odjezdu na chalupy a volby by "vypustila". Přičte-li se k tomu, že těsně před Dušičkami by mnozí lidé jeli na hroby svých blízkých, na volební účast by to mohlo mít vliv.

"Vydělaly by hlavně strany se staršími voliči, tedy komunisté, lidovci, ale i ČSSD. Zatímco někteří mladší a aktivnější voliči z větších měst, tedy častěji voliči ODS, by nakonec k volbám nepřišli," odhaduje Jan Hartl, šéf agentury STEM. Podle něj by takto zvolený termín mohl od voleb odehnat i váhající voliče, kteří by si delší volno vzali jako "berličku", aby si zdůvodnili, proč místo voleb radši někam odjedou.

"Musím říci, že mě to napadlo, že bude volno a že to může mít na volby vliv. Ale nám jde hlavně o to, aby bylo přijato ústavně čisté řešení. Klidně ať jsou volby až 60 dnů po jejich vypsání, hlavně ať to nelze napadnout," řekl MF DNES šéf volebního štábu ODS Ivan Langer.

Volební manažer ČSSD Jaroslav Tvrdík MF DNES nabídl jiné vysvětlení, proč jeho strana tak bojuje za říjnový termín voleb. "Máme nakoupené billboardy do 10. října, když budou volby na konci října, musíme je dokoupit jen do konce měsíce, když budou později, museli bychom zaplatit za celý listopad," řekl Tvrdík. Straně, která celou zemi polepila volebními plakáty, by to kampaň zdražilo o desetimiliony.

Včera přitom pokračovaly i přípravy na volby, jako by byly v původním termínu 9. a 10. října. Stranám byla vylosována čísla, ale volební lístky se budou tisknout až podle rozhodnutí Ústavního soudu.

Experti stran včera řešili, jaký termín zvolit, i proto, aby lidé dostali domů volební lístky. V opačném případě by podle Hartla část lidí k volbám nepřišla. "Říjnový termín představuje určité riziko, že lístky lidé uvidí až ve volební místnosti," řekl po jednání expert zelených František Korbel.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video