Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do Sněmovny míří zákon „můj dům, můj hrad“. Právo bránit se doma jakkoli

  13:56aktualizováno  13:56
V době zhoršené bezpečnostní situace se v parlamentu objeví několik zákonů, které mají posílit bezpečnost. Například ten, který občanům dovoluje bránit se ve svém obydlí všemi prostředky. Šéf Úsvitu Miroslav Lidinský také iDNES.cz řekl, že jeho strana předloží protiteroristický balíček, který bude vycházet z toho, co na Slovensku schválila Ficova vláda.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Poslance Davida Kádnera pověřilo vedení Úsvitu předložením zákona na principu „můj dům, můj hrad“, který se bude týkat práva na obranu před útočníky.

„Zákon musí stát na straně napadených. Chceme, aby se občané mohli bránit jakkoli, když je někdo přepadne v jejich bytě či domě. Doufám, že zhoršená bezpečnostní situace přesvědčí většinu poslanců, že posílení institutu nutné obrany je velmi potřeba,“ řekl Kádner. Zákon předloží příští týden.

A to ve stejné době, kdy se naopak Evropská komise zabývá tím, zda lze v rámci Evropské unie jednotně stanovit, jaké střelné zbraně by měly být povoleny pro civilní účely a kdo má mít povolení k jejich držení.

Opoziční Úsvit převezme i Ficův protiteroristický balíček

Válečný veterán z Afghánistánu Miroslav Lidinský (8. 8. 2015)

Válečný veterán z Afghánistánu Miroslav Lidinský (8. 8. 2015)

Lidinský iDNES.cz řekl že jeho strana předloží i návrhy zákonů, jež převezmou některá teroristická opatření, na nichž se minulý týden shodla vláda Roberta Fica na Slovensku.

„Jde konkrétně o tato opatření: automatická vazba pro podezřelé z terorismu, trestní odpovědnost právnických osob za podporování teroristických skupin a rozšíření trestného činu podpory terorismu i na financování aktivit, které nesouvisejí přímo s terorismem. Trestná bude i jakákoli jiná pomoc teroristům, i když to nebude přímo výroba výbušných zařízení,“ uvedl Lidinský, před zvolením do čela Úsvitu bývalý voják a veterán války v Afghánistánu, kde také při boji proti bojovníkům z teroristické organizace al-Káida přišel o nohu.

„ČR a Slovensko jsou ve stejném bezpečnostním ohrožení. Zatímco na Slovensku hodlá vláda tato opatření schválit ve zrychleném legislativním procesu a má podporu opozice, u nás Sobotkova vláda nedělá v podstatě nic. Smer Roberta Fica je přitom sesterskou stranou ČSSD. U nás premiér pouze hledá výmluvy, proč nic nedělat,“ posteskl si Lidinský.

Zatímco Slováci chtějí v reakci na bezpečnostní situaci v Evropě schválit protiteroristický balíček ve zrychleném režimu, v Česku se nic takového nechystá, potvrdil v úterý poslancům petičního výboru ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier. „V současné chvíli v ČR nevidím důvod, proč bychom měli měnit kvůli tomu zákona. Nechtěla bych se dostat do situace, kdy se bude měnit bez debaty Ústava a patnáct zákonů jako na Slovensku,“ řekla poslancům veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

Kde přesně chtějí přitvrdit Slováci

Podle Ficova protiteroristického balíčku budou moci policisté zajistit každého člověka na místě, kde hrozí anebo se stal teroristický útok. Zároveň se rozšíří pravomoci příslušníků policie ohledně prohlídky dopravních prostředků či vykázaní lidí z určených míst.

Věznice zase budou moci provádět odposlechy telefonátů odsouzených s výjimkou hovorů s advokátem, stejné pravidlo má platit i pro obviněné ve vazbě. Nové pravomoci a úkoly má dostat i slovenská civilní tajná služba (SIS) a vojenské zpravodajství. SIS bude moci navrhnout soudu, aby zakázal provoz internetových portálů, které propagují terorismus, extremismus či sekty.

Rovněž začne shromažďovat informace o nelegální migraci a kybernetické hrozbě a získá přístup k záznamům kamerového systému, který monitoruje veřejná prostranství.

„Nebudeme přebírat celý balík opatření, ale jeho významné části,“ odvětil Lidinský na otázku, zda součástí protiteroristického balíčku od Úsvitu bude i možnost také v Česku zakázat portály propagující extremismus.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.