Slovinsko začalo ve středu budovat zábrany na hranicích s Chorvatskem, které mají dvoumilionové zemi pomoci zvládat proud žadatelů o azyl pocházejících většinou ze Sýrie a z Afghánistánu.
Podle premiéra Mira Cerara nepůjde o uzavření hranic, Lublaň prý chce jen „usměrnit tok migrantů“. Bariéra vysoká 1,8 metru by podle slovinských médií měla stát hlavně v místech, kde je pro běžence přecházení hranice nejsnazší.
Podle Chorvatska, přes které uprchlíci do Slovinska proudí, je však krok Lublaně zbytečný a jedná se o plýtvání penězi. Chorvatské úřady navíc tvrdí, že slovinský plot na sedmi místech zasahuje do chorvatského území, a požadují, aby byl odstraněn. Lublaň to popírá.
Chorvatská ministryně zahraničí Vesna Pusićová podle svého čtvrtečního prohlášení doufá, že Slovinsko plot ze sporných oblastí odstraní. Lublani bude podle ní ve čtvrtek zaslána i oficiální protestní nóta.
Stejný problém prý Chorvatsko řešilo s Maďarskem, které rovněž na hranicích kvůli migrační vlně zřídilo plot. „Reagovali jsme stejně a Maďarsko plot odstranilo,“ uvedla Pusićová. „Stejnou reakci očekáváme od Slovinska,“ dodala.
Slovinci začali se stavbou plotu v úterý 11. listopadu:
O napjaté situaci na hranicích by měli ve čtvrtek jednat slovinský prezident Borut Pahor a jeho chorvatská kolegyně Kolinda Grabarová Kitarovićová.
Švédsko kvůli migrační krizi zavedlo hraniční kontroly
Švédsko od čtvrtečního poledne zavedlo dočasné kontroly na svých jižních hranicích v reakci na mohutný příliv uprchlíků do země. Informovalo o tom švédské vydání internetového deníku The Local. Opatření bude platit deset dní s tím, že může být prodlužováno.
Kontroly probíhají na mostě přes průliv Öresund mezi Dánskem a Švédskem a také v přístavních terminálech trajektů připlouvajících z Dánska a z Německa. Švédská policie ve čtvrtek vyzvala lidi, kteří cestují ze sousedních zemí do Švédska či opačným směrem, aby si s sebou vzali pasy nebo jiné identifikační dokumenty.
Uprchlická krizeKAM S NIMI: Němci zvažují stavbu Nového Aleppa BAD BERNECK: Uprchlíci u hranic mizí neznámo kam MAĎARSKO: Orbán zastavil uprchlíky a sbírá body ŠVÉDSKO: Azylová centra hoří, populisté posilují PROGNOSTICI: Stárnoucí Německo nezachrání ani imigranti GABČÍKOVO: Jak žijí Syřané na Slovensku ŽALOBY: Stovky Němců viní Merkelovou z vlastizrady CALAIS: Do Džungle dorazila zima DADAAB: Největší uprchlický tábor světa bobtná SNY: Němci nám dají tisíce eur, myslí si migranti PŘEHLEDNĚ: Co se děje se zadrženými běženci? |
Stockholm chce tímto způsobem zajistit, že uprchlíci přicházející do Švédska budou náležitě registrováni. Cílem opatření je „znovu nastolit na švédských hranicích pořádek“, uvedl ve čtvrtek švédský premiér Stefan Löfven na summitu o migraci na Maltě. „Při přijímání uprchlíků musí být pořádek,“ dodal s tím, že partneři Švédska ze zemí Unie rozhodnutí Stockholmu chápou.
Běženci budou mít podle švédských úřadů nyní možnost ve Švédsku požádat o azyl, vrátit se do své vlasti, nebo zvolit jinou trasu do cílové země - zpravidla Norska či Finska - než přes švédské území.
Most přes Öresund mezi Dánskem a Švédskem denně využije na dvacet tisíc aut a zatím není jasné, nakolik hraniční kontroly ovlivní každodenní dojíždění do zaměstnání tisíců lidí, kteří bydlí v jedné ze zmíněných severských zemí a pracují v druhé.
Na opatření se také připravují úřady severoněmecké spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, kde by mohla zůstávat část uprchlíků původně mířících do Švédska. Ve městech Kiel, Lübeck a Flensburg byla vybudována nouzová ubytovací zařízení. V říjnu přes Šlesvicko-Holštýnsko proudilo denně asi tisíc migrantů, z nichž většina mířila právě do Švédska.
Švédský ministr vnitra Anders Ygeman oznámil opětovné zavedení pasových kontrol ve středu večer. Švédsko se svým rozhodnutím připojuje k několika zemím schengenského systému volného pohybu osob, které se pod tlakem uprchlické krize rozhodly dočasně své hranice opět kontrolovat. Stejné rozhodnutí učinily například Německo, Rakousko či Nizozemsko. Ostrahu hranic posílila také Česká republika.
Před necelými třemi týdny švédská vládní koalice uzavřela dohodu se čtveřicí hlavních opozičních stran, podle níž bude Stockholm udělovat uprchlíkům dočasná povolení k pobytu místo dosavadních trvalých.
Mluvčí švédské strany Zelených Magda Rasmussonová ve čtvrtek zdůraznila, že zavedení hraničních kontrol „neznamená, že by se pro příchozí nějak měnilo právo požádat o azyl“. Hlavní švédské opoziční uskupení Umírněná koaliční strana, které v poslední době přitvrdilo svůj postoj k běžencům, uvedlo, že nové opatření bude nedostatečné.
Švédsko patří spolu s Německem k unijním státům, které přijímají nejvíce běženců. Do země, která má zhruba 9,8 milionu obyvatel, od začátku roku dorazilo celkem 122 tisíc běženců. Švédský migrační úřad odhaduje, že jich do země letos přijde 160 až 190 tisíc, a již dříve varoval, že dalším běžencům nedokáže zajistit střechu nad hlavou.
