Do sklizně moc neprší, ale výnosy jsou nízké

  • 1
Zlínský kraj - Žně na východní Moravě už jsou v plném proudu. Hektarové výnosy obilovin i řepky však zůstávají hluboko pod obvyklými hodnotami.

Během letošních žní zatím ve Zlínském kraji příliš nepršelo. „Výnosy už nám to nezachrání, ale aspoň nemusíme dosušovat,“ poukazuje na jednu z mála světlých stránek vývoje počasí ředitel Okresní agrární komory v Kroměříži Jaroslav Kolařík. Jinak se však domnívá, že letošní úroda bude nejnižší za posledních nejméně pětadvacet let.

„Pracuji v zemědělství osmnáct let a za tu dobu tak špatnou úrodu nepamatuji,“ opakuje totéž podobnými slovy také agronom zemědělského podniku Zemet Tečovice Jindřich Václavek.

Podle Václavka se na letošní úrodě podepisuje už loňský deštivý podzim. Ozimé obiloviny se zasely se zpožděním. Slabé rostlinky pak ve značné míře podlehly lednovým holomrazům spojeným s větrem. Pokud se tyto plochy na jaře zaorávaly a znovu vysévaly, výnosy jařin už nikdy nemohou dosáhnout takové úrovně jako u ozimů. Do toho pak přišel ještě suchý a horký květen. I to, co se nyní daří sklidit, má většinou horší kvalitu. Obilí je zaschlé, zrna jsou malá.

„Je to nejhorší rok od revoluce, čeká nás rekordní ztráta za posledních čtrnáct let,“ stýská si agronom palkovické firmy Beskyd Agro Slavomír Bača. Hlavně úrodu řepky označují farmáři za katastrofální.

Na Uherskohradišťsku už je sklizena asi polovina ploch osetých pšenicí. Dosahovaný výnos zhruba čtyři tuny z hektaru je o patnáct až dvacet procent nižší než před rokem. Řepku už v tomto okrese sklidili téměř na všech plochách. Průměrný hektarový výnos 1,52 tuny je o více než šedesát procent nižší než loni. „Některé plochy se ani nevyplatilo sklízet,“ říká ředitelka uherskohradišťské agrární komory Karla Malinová.

„Zrno je menší, kvalita snížená. Pšenici asi neprodáme jako potravinářskou, ale jen na krmení. Pokud nám nepomůže stát, budeme na hranici udržení,“ říká agronom Zemědělské akciové společnosti Kylešovice na Opavsku v sousedním Moravskoslezském kraji Stanislav Kvasnička. Ten doufá, že jako při předloňském suchu pomůže zemědělcům ztráty kompenzovat stát. „Ale bůhví, jak to bude. Ministerstvo slíbilo i peníze za škody po holomrazech, a zatím nikdo nedostal ani korunu.“ 

Pěstitele teď nejvíc zajímají nákupní ceny. „To je kapitola sama pro sebe,“ postěžoval si agronom v Tečovic. Přestože bude v celé Evropě letos sklizeno méně, ceny zatím zůstávají stejné. „Zemědělci očekávají, že bude vyhlášen intervenční nákup, aby získali rychle peníze,“ uvedl Jaroslav Kolařík z Kroměříže.

Podle něj je v zemědělských podnicích kritický nedostatek peněz. Zemědělci je však nezbytně potřebují na mzdy, naftu, osiva i chemikálie. Za několik týdnů už by měla začít příprava půdy a zakládání ploch pro další vegetační období. To je důvod, proč si většina zemědělců nemůže dovolit počkat s prodejem sklizeného obilí až na pozdější dobu, kdy ceny pravděpodobně vzrostou.

„Je to takový začarovaný kruh. A nejvíc na tuto situaci doplácíme my jako prvovýrobci. Bohužel, těžko se nám proti tomu bojuje,“ uzavírá agronom Jindřich Václavek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video