Lunární základna by mohla být na okraji Shackletonova kráteru v blízkosti jižního pólu. Vybrané místo leží u ledových zásob, které by bylo možné těžit
Spudis: Základna na Měsíci by měla být prioritou
jako zdroj vody a kyslíku. Má také stabilní teplotu mínus padesát stupňů Celsia. Dlouhý sluneční den by umožnil prodloužené využití solárních panelů. O výzkumu měsíce více ZDE.
Lunární vesmírná stanice se čtyřčlennou posádkou by mohla pomoci v pokroku v poznávání kosmu za přijatelnou cenu. Podle Paula Spudise z Lunárního a planetárního ústavu v texaském Houstonu by se proto měla stát prioritou
pro NASA i Evropskou kosmickou agenturu ESA.
Náklady by byly menší než na misi Apollo
Podle jeho slov by podobný projekt byl už nyní technicky proveditelný a mohl by se uskutečnit během šesti let, pokud by se pro něj vyslovili politici a byl by na něj dostatek peněz. Náklady Spudis odhaduje na 50 miliard dolarů. To je v reálném přepočtu méně, než kolik stála na konci šedesátých let mise Apollo.
Oblohu by šlo pozorovat nepřetržitě
Jakmile by byla postavena, mohla by lunární stanice hostit silné teleskopy a využít tak neexistence atmosféry na Měsíci k získání podrobnějších a dokonalejších snímků vesmíru. Poskytla by zároveň ideální zkušební prostor pro technologie, které by
jednoho dne mohly pomoci astronautům při cestě na Mars.
"Jsou jisté vědecké cíle, kterých můžeme dosáhnout pouze tak, že vyšleme člověka do vesmíru," říká doktor Spudis. "Řad
Britský vědec Andrew Coates je přesvědčen, že spíš než do výstavby lunární stanice by bylo dobré investovat do výzkumu robotiky. "Rád bych uvažoval o vyslání lidí do vesmíru a na Mars," říká Coates, "ale mám strach z nákladů podobných misí a také z toho, zda by přežily." Částka 50 miliard dolarů pro výstavbu základny na Měsíci je podle jeho slov krajně podhodnocená. Zpochybňuje také Spudisovu víru v malé důsledky kosmické radiace. |
Poznatky z Měsíce by mohly pomoci letům na Mars Vstup člověka na povrch Měsíce: celková délka pobytu na Měsíci 21hod.36min
První tým čtyř astronautů by za 45 dní pobytu umístil na Měsíc obytný modul zapuštěný pod povrch Měsíce, aby se chránil před účinky sluneční radiace. Tento modul by pak využívaly další expedice, které by postupně přidávaly nové moduly a rozšiřovaly stanici. Vědci by mohli základnu využít k rozšíření informací získaných z misí Apollo, z nichž poslední přistála na Měsíci v roce 1972. Základna by připravila cestu pro budoucí lety na Mars s lidskou posádkou. "Poznatky, které bychom získali na Měsíci, by byly nedocenitelné," říká doktor Spudis.
N.A.Armstrong, E.E.Aldrin - 21.7.1969
Ch.Conrad, A.Bean - 19.11.1969
A.B.Shepard, E.D.Mitchell - 5.2.1971
D.R.Scott, J.B.Irwin - 31.7.1971
J.W.Young, Ch.M.Duke - 21.4.1972
E.A.Cernan, H.H.Schmitt - 11.12.1972
31hod.32min
33hod.31min
67 hodin
71 hodin
75 hodin