Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do Senátu už by nešel. Chce na Hrad

  0:01aktualizováno  0:01
Podnikatel Václav Fischer po třech letech opouští Senát. Ale říká, že se chce do politiky za pět let vrátit - rovnou na Hrad jako prezident. Ve svém "zatím posledním politickém" rozhovoru mluví i o tom, že neměl problém přiznat svou homosexualitu.

Jak se pro vás teď změní život? Po poměrně krátké době v Senátu odcházíte z politiky...

Budu nadále dělat to, co jsem dělal dvacet let předtím: budu se věnovat podnikání v cestovním ruchu a v letecké dopravě.

Nevadí vám, že jste v politice vydržel jen tři roky? Nastupoval jste s velkými ambicemi, lidé do vás vkládali velké naděje - první nezávislý senátor! A teď jim jen tak řeknete: Konec, odcházím?

V mém případě bylo od začátku jasné, že je to časově omezená záležitost. Každý si musí rozmyslet, jestli chce v politické práci pokračovat, či nikoliv. Pro mě to byla velmi významná a velmi zajímavá zkušenost. Dnes, po třech letech, jsem výrazně dále v pohledu na řadu věcí.

Nejdále jsem v pohledu na to, že není možné spojovat činnost podnikatele, majitele firmy, který je zároveň manažerem vlastní firmy, s politickou prací. Má to řadu úskalí, kterých jsem si na začátku nebyl tak stoprocentně vědom. Kdybych dnes stál tam, kde jsem stál před těmi třemi lety, a věděl to, co vím dnes, tak bych řekl: Ne. Skloubit to nejde.

Proč ne? Něco vám snad kvůli tomu uteklo?

Největším úskalím toho propojení je, že politickou prací zcela logicky škodíte svým podnikatelským aktivitám. Vezměme třeba konkrétně můj příklad. My se zabýváme cestováním a nabízíme letecké zájezdy pro široké vrstvy obyvatel. A já si myslím, že šéf takové firmy by se neměl politicky vyhraňovat.

Protože vozí na dovolenou všechny?

Ano, protože vozí všechny.

To jste přece musel vědět, když jste do Senátu kandidoval.

Ale nedovedl jsem si představit, že se u části naší klientely setkám s takovou nelibostí, když budu nahlas vyslovovat své politické preference a představy.

Přišel jste snad o klienty?

Určitě to není tak, že by s námi přestali jezdit komunisté nebo voliči ODS. To zcela jistě ne. Je možné to chápat spíš v obecné rovině, že to skutečně není dobré. Ze svého podnikatelského pohledu jsem rád, že toto pro mne velmi obtížné období končí.

Zhruba před rokem jste vyvolal mírný skandál, když jste se jako hlasitý kritik politiky ODS najednou ocitl na křtu knihy Václava Klause. Tehdy jste tam byl jako politik, nebo jako obchodník - majitel cestovní kanceláře?

Tam jsem šel jako host Václava Klause.

Ale do té doby jste vystupoval jako velký kritik politických dinosaurů Klause a Zemana.

To je pro mne velmi český přístup. Myslím si, že když jste s někým v rozporu, tak to ještě neznamená, že toho člověka nezdravíte, že se k němu nechováte slušně a vstřícně. Zejména můj vstup do Senátu byl pro mne velmi překvapivý. Nepočítal jsem s tím, že političtí protivníci - což myslím v dobrém slova smyslu - se ke mně budou chovat tak nepříznivě, jako se chovali. Já jsem naopak chtěl vyjádřit ne snad přímo sympatie, ale - řekl bych - určitou vzájemnou úctu. A byl jsem nesmírně překvapen reakcemi na mou účast na křtu knihy Václava Klause nebo na plesu ODS.

Říkáte, že vás to všeobecné udivení překvapilo. Ale nezlobte se na nás, když jste obvinil Václava Klause, že proti vám nechal vylepit billboardy upozorňující na vaši homosexualitu, a dokonce jste říkal, že podáte trestní oznámení, nečekali bychom, že mu pak půjdete křtít knížku.

No vidíte. A jsme znovu u toho. I kdybych býval to trestní oznámení podal, tak nevylučuji, že bych se na křtu té knihy objevil. Myslím, že můj vztah k ODS nebyl tak vyhrocený jako její ke mně.

Koho jste letos volil?

To je přece soukromá záležitost. To vám neřeknu.

Ale ještě před několika lety jste před volbami chodil po Václavském náměstí s cedulí: Fischer volí ODS. Letos jsme vás tam neviděli...

Letos jsem tam nebyl. Ale nevylučuji, že se tam zase někdy objevím.

Se stejnou cedulí?

To si tedy pořídím novou. Po těch letech už bude zaprášená.

Jde o to, jestli na ni tentokrát nenapíšete Fischer volí Špidlu.

To určitě ne!

Co považujete za svůj největší úspěch v politice?

To, co se ode mne očekávalo, bylo až nepřiměřeně vysoké. V Senátu sedí jedenaosmdesát senátorů a veřejnost jména řady z nich nikdy neslyšela a možná ani nikdy neuslyší. A bohužel, hodně lidí ani nezná svého senátora. A to zajisté můj případ nebyl.

Ale právě díky tomu byla ta očekávání nesmírná. Často jsem dostával otázku: Co jste udělal? Čeho jste dosáhl? Myslím, že jednotlivý senátor - a ještě k tomu nezávislý, který za sebou nemá tu ohromnou moc politické strany - nemůže dělat žádné ohromné kroky. A nemůže dělat nic, čím by mohl nějak překvapit. Sám nemůže ani podat návrh na nějakou novelu zákona, nebo dokonce nový zákon.

Ale co po vás zbylo? Co se vám povedlo? Snad to není jen to, že vás znají i voliči z jiných volebních obvodů?

Kromě toho, že jsem dokázal přispět svými zkušenostmi ze života v Evropské unii k posuzování novel zákonů, určitě zůstalo hodně dobrého v mém volebním obvodu. Byl jsem velmi rád, když byl později zřízen úřad veřejného ochránce práv, ombudsmana. Protože hlavně ty první měsíce - na základě velmi silné medializace mého zvolení - to byla skutečná smršť dopisů a žádostí. Do dnešního dne moje senátorská kancelář zpracovala kolem dvanácti tisíc dopisů a případů, kterým jsme se snažili pomoci, poradit.

Třeba jste tak získal nové klienty své cestovní kanceláře.

To si nemyslím. Často to byli lidé, kterým jsme pomáhali právě proto, že byli v tíživé sociální situaci. Nedovedu si představit, že by tito lidé dokázali vytvořit potenciální klientelu mé cestovní kanceláře.

Ti lidé po vás chtěli peníze?

Ani ne. Oni spíš chtěli pomoci v nějaké situaci, potřebovali pomoc dostat se ven z nějakého kruhu, do kterého se velmi často nezaviněně dostali. Byly to často tak úsměvné záležitosti, jako byly sousedské spory. Ale často to byly záležitosti, kde těm lidem nebylo příjemně při jednání s úřady. A musím říci, že pro mne bylo až zarážející, jak často se takovýto problém dal vyřešit jenom tím, že na nějaký příslušný úřad zavolala moje senátorská kancelář. Ani ne já osobně, ale někdo z mých spolupracovníků. To není dobře. Není to znak přílišné vyspělosti naší země.

Kolik vás senátorství stálo? Měl jste poměrně nákladnou kampaň, pak jste zakládal fond na podporu dalších senátorských kandidátů...

Byť se jedná o částky milionové, tak v tom nevidím nějakou dramatickou výši. Náklady na svou kampaň jsem vyčíslil na přibližně tři miliony korun. A do toho fondu jsem vložil naprosté minimum - šlo řádově o několik set tisíc korun.

Za své působení v Senátu jste nezaplatil jen penězi. Ztratil jste přitom i kus svého soukromí. Probírala se vaše sexuální orientace, způsob vašeho života. Stálo vám to za to?

Určitě mi to stálo za to. V souvislosti se senátní kampaní jsem byl obviňován, že jsem něco zatajoval. A to nebyla pravda. Nikdy jsem nezatajoval způsob života, který vedu a který žiju. To, že někdo měl potřebu to psát na billboardy nebo o tom někde veřejně diskutovat, svědčí spíš o jeho malosti. Ale to jasné vítězství ve volbách a reakce lidí byly velmi pozitivní.

A možná to svědčí o tom, že česká společnost je na tom výrazně lépe než jiné země, které nejsou připraveny akceptovat jiný než obecně uznávaný způsob života. Musím říci, že i když já sám pro svůj život zákon typu registrovaného partnerství nepotřebuji, jsem velmi nerad, že se ho nepodařilo v parlamentu prosadit.

Mluvíte o tom, jako byste to bral s velkým nadhledem. Ale přesto, naprosto lidsky: vás nenaštvalo, že se vám někdo tímto způsobem šťourá v soukromí?

V podstatě ani ne. Už jako podnikatel jsem musel na podobné dotazy odpovídat.

Vážně? To za vámi jako majitelem cestovní kanceláře někdo přišel a ptal se: Jaká je vaše sexuální orientace, a vy jste mu musel odpovídat?

Určitě se mě nikdo nezeptal takto. Ale dávám vám za pravdu, že teď vám odpovídám, protože jako politik vlastně musím. Kdybyste přišli 23. listopadu, kdy končí můj mandát, tak už bych odpovídat nemusel.

Je v tom rozdíl. Přiznávám, že lidé vědí o mém soukromí možná víc, než bych si přál. Nelíbilo se mi například, když se na titulní stránce jednoho bulvárního deníku objevil můj životní partner vedle fotky paní Pithartové, paní Zemanové a paní Klausové - v souvislosti s partnerkami příštích možných prezidentů. To je věc, kterou už považuji za poměrně velký zásah do soukromého života.

Ale vždyť se tomu smějete!

No, nakonec mě to přišlo i docela vtipné. Musím vám říct, že dokonce máme tu stránku novin ještě někde uchovánu. Zrovna nedávno se mi zcela náhodou dostala do ruky.

Řekl vám někdo: Pane Fischere, kdybych věděl, že jste čtyřprocentní, tak bych vás nevolil?

Ne. A každému, kdo něco takového tají, bych doporučil, aby to netajil. Veřejnost by to měla vnímat jako naprosto samozřejmé. Vím, že to není vždy úplně jednoduché, ale třeba i případ pařížského nebo berlínského starosty ukazuje, že je to správný krok.

Pojďme k tématu, kterého jste se už dotkl: vaše kandidatura na prezidenta. Na jaře vás v jednom průzkumu označilo 27 procent lidí za vhodného kandidáta. Neuvažujete o tom?

Řeknu to takto: můj současný odchod z politiky je určitým signálem k tomu, že se budu chtít do politiky jednou vrátit. Ale za úplně jiných podmínek. V okamžiku, kdy se budu moci politice stoprocentně věnovat a kdy již nebudu vlastně zatížen jinou činností.

V současné době mě podnikání velmi baví a jsem nesmírně rád, že v posledních měsících mám zase více času se tomu osobně věnovat. A jsem přesvědčen, že budu tuto činnost ještě několik let vykonávat. Ale mým konečným cílem je spojit vlastní kroky cestovní kanceláře Fischer s nějakým velkým západoevropským koncernem.

Jsem si velmi dobře vědom toho, že - byť jsme na českém trhu největší a zaujímáme skoro padesátiprocentní podíl v letecké turistice - je to neudržitelný stav. V západní Evropě už nikde neexistují cestovní kanceláře tohoto typu, které patří jednomu jedinému člověku.

Jsou to všechno seskupení bankovních domů, leteckých společností, zkrátka ohromné evropské koncerny. Budu velmi rád, když cestovní kancelář Fischer, celá značka Fischer, skončí jednou v náručí nějakého takového velkého koncernu.

K tomu už podnikáte nějaké konkrétní kroky?

My jsme k tomu nebyli v podstatě daleko. Ale loni po 11. září se tento krok nezdařil, a to proto, že celková situace v evropské turistice byla velmi nepříznivá. Ale jak se nyní situace postupně uklidňuje, tak nejrůznější jednání probíhají nadále. Řekl bych, že takový příznivý časový horizont pro to, abych se do politiky pokusil vrátit, je možná právě za pět let.

Takže tuto volbu prezidenta nestihnete, ale tu další už ano?

To říkáte vy (smích).

Znamená to, že do té doby vaše cestovní kancelář sama o sobě už nebude existovat, nebo že bude součástí nějaké mezinárodní firmy?

Doufám, že značka Fischer se v cestování v České republice za tak krátké období vžila tak silně, že i budoucí spolumajitel - a jednoho krásného dne možná i stoprocentní majitel - této značky ji nadále povede jako samostatnou značku. Nicméně pro mne existuje tento horizont čtyř, maximálně pěti let pro to, abych, až překročím padesátku, měl čas i na něco jiného než to, co dnes dělám už více než dvacet let.

Chápeme to správně, že chcete toto pětileté období využít k tomu, abyste si vypořádal vztahy ke svým firmám a přestal být jejich majitelem?

Dovedu si představit, že nakonec zůstanu nějakým minoritním akcionářem ve společnosti. Zajisté si nechám - budu zcela upřímný - za akcie svých společností dobře zaplatit. A potom budu dobře připraven na to, abych se případně do politiky vrátil. Nemyslím tak ani finančně, i když finanční nezávislost politika považuji za přednost.

Existuje pro vás kromě Hradu ještě jiná varianta návratu do politiky?

V tom časovém horizontu kratším než pět let určitě ne. Potom nevím. V současné době si však dovedu představit, že pokud by byla přímá volba - a jak to tak vypadá, tak bude - tak bych se chtěl takového klání v příštích volbách zúčastnit.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký pěšák střílí po nepříteli v afghánské provincii Kunar (srpen 2011)
CIA pošle do Afghánistánu tajná komanda, budou lovit talibance

Americká ústřední zpravodajská služba (CIA) rozšiřuje své tajné operace v Afghánistánu. Do země posílá malé, specializované týmy, které mají spolu s...  celý článek

Analýza o přesunech voličů mezi stranami v letech 2013 a 2017.
Babiš a Okamura vysáli levici, od TOP 09 se přebíhalo k ODS, míní analytik

Strany si v předvolebním boji snaží přebírat voliče, výjimkou nebylo ani letošní hlasování. Analýza portálu KohoVolit.eu ukázala, že z něj profitovalo hlavně...  celý článek

Stěhování dekompresní komory do Rehabilitačního ústavu v Hostinném.
Dekompresní komoru stěhovaly do patra dva jeřáby, váží devět tun

Výkonný pomocník pro léčbu pacientů dorazil dopoledne do Rehabilitačního ústavu v Hostinném na Trutnovsku. Dva jeřáby usadily do pracoviště v zadním traktu...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.