Spekulace o Blairově odchodu rozpoutal bulvární list The Sun. Ten v úterý napsal, že se premiér koncem května 2007 vzdá předsednického křesla ve své straně a 26. července odejde z Downing Street. Připojila se i televize Sky News.
Blair ve čtvrtek vystoupil v televizi a domněnky médií potvrdil. "Příští sjezd, který bude za dva týdny, bude mým posledním ve funkci šéfa strany," řekl.
Zároveň ale neodhalil, kdy přesně chce odejít. "Přesné datum vám teď ještě neřeknu a ani si nemyslím, že by to bylo správné," prohlásil státník.
Hlasy žádající jeho odstoupení zaznívaly v poslední době především z Labour Party. Před dvěma dny vyzvaly Blaira k demisi bezmála dvě desítky poslanců jeho strany.
Ve středu sedm funkcionářů vlády podalo demisi na protest, že premiér neupřesnil a neurychlil proces slibovaného odchodu z funkce.
Blairovi zlomil vaz Irák
Tony Blair šéfuje labouristům od roku 1994, kdy byla partaj takřka v troskách. Mladý právník ji ale pozvedl a o tři roky později vyhrál volby. Tehdy se těšil rekordní podpoře Britů.
Jeho obliba začala klesat poté, co se v roce 2003 pustil s americkým prezidentem Georgem Bushem do války v Iráku.
Lidé mu dodnes zazlívají, že zemi zatáhl do válečného konfliktu na základě lživých argumentů. Před samotným úderem proti Saddámu Husajnovi totiž neochvějně tvrdil, že Irák má zbraně hromadného ničení. Ty se ale nikdy nenašly.
Zatím poslední průzkum popularity odhalil, že Blair je nejméně oblíbeným premiérem za posledních čtyřicet let. "Když vstupujete do desátého roku své vlády, lidé už toho mají dost, zklamáváte je, lidé netrpělivě očekávají změnu," zdůvodnil svoji nízkou popularitu.
Kdo je Tony Blair
Anthony Charles Lynton Blair se narodil 6. května 1953 ve skotském Edinburghu. Vystudoval práva a jako 22letý vstoupil do Labour Party a o osm let později - v roce 1983 - poprvé usedl do poslanecké lavice v Dolní sněmovně.
Klíčovým bodem jeho politické kariéry se stal rok 1994, kdy se ve straně ujal předsednické funkce. O tři roky později zazářila hvězda naplno: dovedl skomírající stranu k vítězství ve volbách a jako nového premiéra ho čekalo stěhování na prestižní adresu Downing Street 10.
V dalších letech například zprostředkoval mírovou dohodu v Severním Irsku (1998). Společně s Billem Clintonem byl vůdčí postavou spojeneckého bombardování Jugoslávie (1999) a navzdory odporu veřejnosti i části vlastních poslanců prosadil válku v Iráku (2003).
Loni v únoru se stal nejdéle sloužícím britským labouristickým premiérem, ale neměl z toho radost, protože jeho popularita kvůli Iráku stále klesala. Nálada se mu trochu zlepšila po třetím - pro Labour Party historickém - vítězství ve volbách za sebou.
Letos 5. září poprvé nahlas zaznělo z jeho strany volání po demisi. Nyní Blair oznámil, že během roku odejde.
