Prezident Václav Klaus jmenoval novou ministryni práce a sociálních věcí

Prezident Václav Klaus jmenoval novou ministryni práce a sociálních věcí Ludmilu Müllerovou. Ta nahradila odstupujícího Jaromíra Drábka. (16. listopadu 2012) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Klaus jmenoval Müllerovou. Z původní čistě pánské vlády zbyly trosky

  • 88
Novou ministryní práce a sociálních věcí jmenoval prezident Václav Klaus Ludmilu Müllerovou z TOP 09. Nahradila Jaromíra Drábka a je třetí ženou, která pronikla do ryze "pánského klubu", jak vládu v létě 2010 sestavil premiér Petr Nečas. Z původní sestavy kabinetu zbyly jen trosky. Nástup Müllerové je už jedenáctou změnou ve vládě.

Prezident Klaus popřál Müllerové úspěch a zmínil i to, co by měla dělat jinak než její předchůdce Jaromír Drábek. "Chyběla potřebná citlivost, aby se nedělaly věci, které by měly nezasloužené dopady na některé jednotlivce," řekl Klaus.

Kdo zbyl z původní vlády

  • Petr Nečas, premiér (ODS)
  • Alexandr Vondra, ministr obrany (ODS)
  • Karel Schwarzenberg, ministr zahraničí (TOP 09)
  • Miroslav Kalousek, ministr financí (TOP 09)
  • Leoš Heger, ministr zdravotnictví (TOP 09)
  • Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj (původně za VV, nyní za stranu LIDEM)

Premiér Petr nečas tak dovedl k "dokonalosti" nepříliš uctivý bonmot jednoho ze svých předchůdců Miloše Zemana, který kdysi o svých ministrech řekl, že jsou jako spotřební materiál. Funkce ministra v Nečasově vládě je velmi nejistou pozicí, jak dokazuje i pohled na fotografii ze jmenování původní vlády v červenci 2010.

Z vlády postupně zmizelo devět původních tváří - čtveřice ministrů z ODS (Pavel Drobil, Ivan Fuksa, Martin Kocourek a Jiří Pospíšil), trio z Věcí veřejných (Vít Bárta, Radek John a Josef Dobeš) a dva, tedy nejméně, z TOP 09 (Jiří Besser a nejnověji Jaromír Drábek). Díky častým změnám se do Nečasovy vlády dostaly i ženy, na které původně koaliční strany zcela zapomněly.

Alena Hanáková jako ministryně kultury místo Bessera, který musel rezignovat kvůli skandálu s nemovitostí na Floridě, a také vicepremiérka Karolína Peake, původně za Věci veřejné, nyní za stranu LIDEM. Z VV uprchla, když soud nepravomocně odsoudil jejího stranického kolegu Bártu.

Prezident Klaus jmenoval vládu Petra Nečase 13. července 2010. Dnes už v ní sedí pouhých šest původních členů (barevně zleva: ministr zdravotnictví Leoš Heger, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, prezident Václav Klaus, ministr obrany Alexandr Vondra, ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský, premiér Petr Nečas a ministr financí Miroslav Kalousek)

Müllerová zvýší počet žen ve vládě na tři ze šestnácti, což se stále ještě zdaleka neblíží kvótě 40 procent, kterou si chce Evropská unie vynutit na firmách v členských zemích (více o kvótách, které si vynucuje EU, najdete zde).

Na dohled je další, už třetí střídání na dopravě

Změn v Nečasově vládě bylo již celkem jedenáct a ministr dopravy nominovaný Věcmi veřejnými se měnil už dvakrát. Nejdříve Bártu střídal Radek Šmerda, a když s ním byly VV nespokojeny, tak ho nahradil Pavel Dobeš.

A na dohled je další střídání na dopravě, když Dobeše donutila k podání demise jeho nová strana LIDEM, do které utekl spolu s Peake. Nečasovi se ale nelíbí navrhovaný náhradník a Karolína Peake tvrdí, že její strana kvůli tomu bude jednat o "smyslu setrvání ve vládě" (více zde).

Kdyby spor mezi stranou LIDEM a Nečasem vedl až k pádu vlády, mohla by být Müllerová ministryní jen pár dní. Vzhledem k nesčetným koaličním "krizím" plným výhrůžek odchodu je ale tato varianta málo pravděpodobná.

Tmelem vlády je jednak to, že v předčasných volbách by podle průzkumů dominovala opoziční levice. TOP 09 i ODS jde navíc o to, aby koaliční krize neohrozila definitivní schválení církevních restitucí, kde jde o 134 miliard korun (bez započtení inflace). K jejich přijetí chybí už jen málo - podpis prezidenta Václava Klause nebo 101 hlasů ve Sněmovně, které by přehlasovaly jeho případné veto k církevním restitucím.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video