V takzvaném programovém prohlášení vlády, na základě něhož žádá o důvěru ve Sněmovně, budou vstřícné ústupky vůči ČSSD.
"Myslím, že podle priorit, které má stanoveny i sociální demokracie, se v tom programu může najít a hlasovat o důvěře pro takovou vládu," řekl Topolánek.
Konkrétně to má být takto: ODS, lidovci a zelení si nejprve jen sami mezi sebou uzavřou takzvanou koaliční smlouvu. Ta bude obsahovat reformní plány a záměry typu zavedení rovné daně u přímých daní nebo poplatků u lékaře.
Až prezident Václav Klaus jmenuje Topolánka premiérem, bude mít šéf ODS třicet dnů na to, sepsat takzvané programové prohlášení vlády. A právě do jeho podoby už budou kromě ODS, lidovců a zelených mluvit i sociální demokraté.
"Jsou to dva žánry. Jeden žánr je koaliční část dohody, která musí být průsečíkem tří stran, jejich programových priorit. A jiný žánr je programové prohlášení vlády, které musí být napsáno tak, aby současně vycházelo z koaliční dohody a umožnilo vládě, která nemá většinu, projít hlasováním o důvěře," říká první místopředseda ODS Petr Nečas.
Program vlády "změkne"
Lze tedy očekávat, že samotné programové prohlášení vlády bude muset být "měkčí" verze koaliční dohody. A že nebude tak razantní, co se týče reforem veřejných financí, sociálních dávek, penzí či zdravotnictví.
Topolánek věří, že oplátkou za tyto ústupky pak Paroubkova sociální demokracie umožní vznik středopravicového kabinetu.
"Ale samozřejmě programové prohlášení nemůže být v rozporu s koaliční smlouvou, protože pak by některá ze tří stran vlastně nemohla koalici držet," tvrdí Nečas.
"Je jasné, že nějaké rozhovory se sociální demokracií se budou muset vést, když budeme dávat dohromady programové prohlášení vlády," potvrdil šéf Strany zelených Martin Bursík.
"Nejde totiž jen o to, projít jedním hlasováním, ale protože jde o vládu s tak křehkou podporou, získat i souhlas zejména s některými reformami. Tudíž je na místě o tom se sociální demokracií jednat," říká Bursík.
A co říkají novému plánu sociální demokraté? I když se 74 poslanců ČSSD zavázalo, že stovkovou vládu ODS, lidovců a zelených neumožní, nyní už jsou někteří ochotni její existenci připustit.
Například podle ministra průmyslu Milana Urbana je kompromis v budoucnu možný, pokud ODS přestane za toleranci nabízet personální kšefty, ale přijdou na řadu programové kompromisy.
Naopak tvrdý nekompromisní postoj vůči Topolánkově vládě dál drží místopředseda ČSSD a dosluhující ministr financí Bohuslav Sobotka. Ten nevidí šanci k personálnímu ani programovému kompromisu se vznikající Topolánkovou vládou.
Trojka stran, které spolu chtějí vládnout, mezitím kromě programu také vymýšlí pravidla, jak dohromady fungovat. Obě menší strany - lidovci a zelení - žádají záruky, aby je ODS nemohla při hlasování ve vládě válcovat.
Občanští demokraté, kteří mají mít v kabinetu většinu křesel, oplátkou chtějí mít ve smlouvě garance, že je menší partneři nebudou moci vydírat.
Spory o školné a jádro
Dnes a zítra se mají jejich vyjednavači dohodnout na sporných věcech. Často jde přitom o "slovíčkaření". Třeba místopředseda ODS Petr Nečas řekl, že kvůli zeleným nebude v programu vlády "výstavba nových jaderných bloků".
Strana zelených však tuší, že jde o kličku. Elektrárenská firma ČEZ plánuje v Temelíně postavit dva další reaktory, což má být pojmenováno jako "dostavba nebo rozšíření stávající elektrárny".
Podobně ODS a lidovci ustoupili zeleným v plánu zavést školné na univerzitách: ve smlouvě to má být schované pod termínem "zapojení soukromých zdrojů do školství".
