"Česko plánuje, že do operace Althea vyšle až 90 vojáků," řekl Petr Sýkora z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Účast české armády v misi EU v Bosně již schválil Senát, sněmovna se záležitostí bude znovu zabývat v polovině prosince. Opoziční ODS přitom dává najevo, že k vyslání vojáků do další mise má výhrady. Podle jejích představitelů jsou ve finančních možnostech ministerstva obrany dvě, ve výjimečných případech tři paralelní zahraniční operace. Nyní má Česko rozsáhlejší kontingenty v Kosovu, Iráku a Afghánistánu.
V případě schválení bude česko-rakouská jednotka působit na základně v Tuzle v uskupení Sever pod velením Finska. Hlavní část kontingentu má tvořit strážní četa v počtu asi 50 vojáků a pětadvacetičlenná osádka dvou vrtulníků Mi-17. Pozemní jednotka by do Bosny mohla dorazit ještě letos, s vrtulníky se počítá od příštího dubna. Kromě hlavních sil bude mít Česko v zemi nadále sedm důstojníků ve štábu velitelství mise v Sarajevu.
Evropská unie se vedení mise v bývalé jugoslávské republice ujme 2. prosince. Naváže na několikaletou misi SFOR, která měla na starosti stabilizaci země po občanské válce z let 1992 až 1995. NATO si v oblasti ponechá pouze malou jednotku, jejímž úkolem bude pátrat po válečných zločincích a pomáhat při reformě bosenských ozbrojených sil.
Do operace Althea, zdaleka největší vojenské akce pořádané EU, se zapojí asi 7000 vojáků z 22 členských zemí unie a 11 dalších států. V podstatě to budou jednotky, které jsou již na místě. Z Bosny zároveň odchází přibližně tisíc Američanů.
Česká armáda s rakouským a také německým vojskem spolupracuje zároveň v takzvaných battlegroups, tedy evropských bojových jednotkách. Mají být schopny rychle reagovat na různé zahraniční krize v druhé polovině desetiletí.
